Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.
Ukrajinska pravda se k informaci o možném útoku na koridor dostala skrze video, které zveřejnil běloruský provládní telegramový účet Pul Pervogo. Lukašenko v něm ve vojenském stanu mluví s velitelem severozápadního operačního velitelství Alexandrem Naumenkem. Samozvaný běloruský prezident se Naumenka ptá, zda by armáda byla schopná Suwalský koridor prolomit a s pomocí ozbrojených sil ho udržet. Velitel Lukašenka ujistil, že „všechny kroky byly naplánovány, otázky bojové připravenosti se řeší a personál je připravován“.
„Museli bychom se postavit pobaltským republikám... a zabrat i část Polska?“ říká ve videu autokrat Lukašenko. „Jen malou část,“ odvětí Naumenko.
Suwalský koridor či Suwalský průsmyk není geografický název, ale výraz pro strategický, necelých sto kilometrů dlouhý úsek podél hranice Polska a Litvy, který odděluje Kaliningradskou oblast od Běloruska. Vzdušnou čarou v této oblasti ruskou exklávu od běloruského spojence dělí jen asi šedesát kilometrů.
Americký server Politico tento úzký pás označil za „nejnebezpečnější místo na Zemi“, protože se může stát prvním cílem ruského útoku v případě, že by se země rozhodla konflikt na Ukrajině eskalovat do otevřeného konfliktu s NATO. Obsazením tohoto území by totiž ruská vojska přerušila jedinou pozemní cestu mezi Pobaltím a zbytkem Severoatlantické aliance.
Pokud by se ruským nebo běloruským silám podařilo koridor uzavřít, NATO by nemohlo poslat posily po zemi, spojenci by tak museli činit letecky nebo po moři. Nebezpečí spočívá v tom, že alianční síly by pravděpodobně těmito cestami nebyly schopny posily do Pobaltí dostat dostatečně rychle a v takovém počtu, aby mohly odrazit ruské síly.
Bělorusko ruským vazalem
I když se Bělorusko na otevřené válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022, oficiálně nepodílí, jeho režim poskytuje Rusku zásadní podporu jako operační základna. Bělorusko je tak důležitým spojencem, postupem času spíše vazalem Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin totiž v posledních letech využil Lukašenkovy slabosti, aby urychlil integraci obou zemí, které svého času plánovaly spojení v unii. Dopisovatel Council on Foreign Relations Thomas Graham ho nazval „ubohým ruským pěšákem“.
Podle portálu Council on Foreign Affairs byly rozhodujícím okamžikem v utužení spolupráce obou zemí, kdy Rusko získalo nad Běloruskem větší kontrolu, události po zfalšovaných prezidentských volbách v roce 2020. Po nich v zemi vypukly obrovské občanské protesty, které ukázaly trhliny v běloruském režimu. Pod rostoucím domácím tlakem a mezinárodní kritikou se Lukašenko obrátil na Moskvu s žádostí o politické, ekonomické a bezpečnostní záruky a Bělorusko se tak stalo na Rusku „zcela závislé“.
Rusko pak v počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu podniklo útok na Kyjev právě z osmdesát kilometrů vzdáleného běloruského území. A nelze vyloučit, že by podobný výpad nemohlo zopakovat.
Právě to znervózňuje pobaltské státy a Polsko, které s Běloruskem přímo sousedí. Posilují proto své vojenské jednotky, staví stovky kilometrů hraničních bariér a snaží se pozornost NATO směřovat právě do východního křídla.
Vedoucí představitelé Litvy a Polska již několikrát v minulosti vyjádřili obavy, že by se ruské síly v Kaliningradu a Bělorusku mohly pokusit suwalský koridor obsadit.
Před obsazením Suwalek varují i Ukrajinci, Poláci s Litevci pořádají společné cvičení
A upozorňují na to i ukrajinští vojenští analytici. Server TCH v první polovině března napsal, že Kreml vážně zvažuje obsazení suwalského koridoru a nad potenciálním místem průlomu se snaží vytvořit „raketový deštník“. Jako podklady pro toto tvrzení vojenský expert Dmytro Snehyriov uvádí, že Rusko v Polsku a Pobaltí testovalo své elektronické bojové systémy, takže byla narušena například mobilní komunikace.
Druhým indikátorem podle Snehyriova bylo, že v poslední době Rusko přesouvalo mobilní taktický raketový systém Iskander na území Běloruska a do Kaliningradské oblasti.
Tato rizika si pobaltské státy i jejich jižní soused uvědomují a není náhodou, že právě tady probíhají rozsáhlá cvičení. Polsko a Litva se v lednu dohodly, že v okolí Suwalského koridoru uspořádají společné vojenské manévry.
„Jsem velmi rád, že polský prezident (Andrzej Duda) s nadšením kvitoval náš záměr uspořádat společné cvičení v Suwalském koridoru,“ řekla litevská hlava státu Gitanas Nauseda v interview pro server Delfi. Nauseda oblast označil za „klíčovou součást strategických plánů NATO,“ zatímco jeho polský protějšek Duda ji označil „zranitelnou“ v rámci evropské bezpečnosti. Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Obě země chtějí svoji spolupráci ve vojenské oblasti ještě posílit .
Polský premiér Donald Tusk při návštěvě Litvy ujistil, že „solidarita Polska a Litvy v případě agrese je nezpochybnitelná“. Podle jeho slov ministři zahraničí a obrany Polska a Litvy brzy „rozhodnou o všech podrobnostech, aby v této otázce nebyly žádné komunikační problémy a nejasnosti.“
Aktuálně plánované cvičení v Suwalském průsmyku není prvním příkladem koordinace snah Polska a Litvy v oblasti obrany. V roce 2022 obě strany podepsaly tzv. dohodu Orsha, která obsahuje společný plán obrany suwalské oblasti, podle nějž by polské jednotky v případě útoku bránily i část litevského území. Společné cvičení jednotek pak proběhlo před summitem NATO ve Vilniusu v létě 2023. Mimo jiné i na obranu Suwalského koridoru se pak zaměřilo také největší vojenské cvičení Aliance od studené války, které v březnu proběhlo v severním Polsku.
Útok na koridor je nepravděpodobný, píší FT
Podle webu Euronews se ale od počátku války na Ukrajině riziko obsazení Suwalského koridoru snížilo. Jako důvod uvádí například to, že vlivem ruské agrese na Ukrajině vstoupilo do NATO Finsko a Švédsko, tedy státy mající přístup k Baltskému moři. Tím by se schopnost dostat v případě zablokování pozemního koridoru alianční jednotky do napadeného Pobaltí rapidně zvýšila.
Jedním dechem navíc Euronews dodávají, že vzhledem k tomu, že se Rusku nedaří na Ukrajině obsazovat nová území, nemá vojenskou kapacitu, aby mohlo podniknout jakýkoli výpad do suwalské oblasti. Bez úspěšného vojenského výsledku na Ukrajině je nepravděpodobné, že by Putin nařídil další velkou bojovou operaci, navíc takovou, která by byla namířena proti členům NATO. To od počátku plnohodnotné války na Ukrajině jednotně dává najevo, že je odhodlané bránit každý centimetr spojenecké půdy a posiluje svou vojenskou přítomnost právě v zemích na východním křídle Aliance.
Podobně argumentují i Financial Times, které poukazují na to, že po vstupu Finska a Švédska do NATO se z Baltského moře stal „alianční rybník“ a případnou obranu Pobaltí bude možné podpořit i s pomocí lodí, nejen pozemní cestou přes Suwalki.
„Zcela to mění bezpečnostní situaci,“ říká ředitelka Ústavu mezinárodních vztahů a politologie na Vilniuské univerzitě Margarita Šešelgyté, „Do pobaltských států nyní vedou dvě cesty a ta suwalská ztrácí na významu,“ cituje odbornici list.
