Pobaltské státy

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

S vojenskými poctami prezident Miloš Zeman přivítal v úterý po třetí hodině odpolední v Náchodě svůj polský protějšek Andrzeje Dudu. Zeman po společném jednání ujistil, že v případě napadení Polska nebo jakéhokoliv jiného členského státu Severoatlantické aliance by Česko samozřejmě poskytlo pomoc. Duda připsal výrok prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) o tom, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku či pobaltským zemím, který později korigoval, vypjaté předvolební atmosféře, kterou při kandidatuře na prezidentský post sám zažil.

Polsko zahájí výstavbu bariéry podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, informoval podle polského zpravodajského serveru Onet.pl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polsko se podle něj obává, že by na této hranici mohla vzniknout migrační krize podobná té z loňského roku na hranici s Běloruskem. Tehdy se do Polska a pobaltských zemí snažily nelegálně dostat tisíce lidí zejména z Blízkého východu.

Michail Gorbačov by podle politického geografa Michaela Romancova své kroky vedoucí k rozpadu Sovětského svazu nezopakoval, pokud by věděl, že současné Rusko vyvolá válku. Rusové se upínají k falešnému obrazu své vlastní velikosti a významu, tvrdí Romancov a říká, že Ruská federace je příliš orientovaná na svou minulost a do ní také kráčí. Putinův režim se podle něj stává režimem neosovětským. Politický geograf byl hostem pořadu Horizont ČT24.

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Litva je první zemí Evropské unie, která se zcela odpojila od ruského plynu, vláda dosáhla stoprocentní energetické nezávislosti na Rusku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní kvůli blokádě převozů některého zboží z federace přes litevské území na bodu mrazu a Litevci se tak obávají možného ruského vpádu.

S válkou na Ukrajině se pozornost čím dál více upíná také k Pobaltí, jehož státy spadají do sféry bývalého Sovětského svazu a kde žije početná ruská komunita. V Estonsku, které má milion tři sta tisíc obyvatel, je 25 procent etnických Rusů. Většina z nich žije u východní estonské hranice s Ruskem, která dodnes není ani oficiálně ratifikována. Soužití estonské většiny s ruskou menšinou je složité a s válkou na Ukrajině se mnozí obávají vyhrocení vztahů. Pro Reportéry ČT v Estonsku natáčela Tereza Engelová.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.