Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.
„Zeď proti dronům je součástí většího projektu, který nyní nazýváme Eastern Flank Watch,“ upřesnil Kubilius na společné tiskové konferenci s finským ministrem obrany Antti Häkkänenem. Zástupci zemí v první linii se podle něj shodli na vybudování protidronové obrany, potřeba jsou zejména pokročilé systémy detekce dronů, ale i další technologie. Na podrobnějších technických plánech budou nyní členské státy EU pracovat společně s národními odborníky.
„Pro pobaltské státy a Polsko je prioritou mít účinný detekční systém pro drony, který v současné době chybí,“ prohlásil Kubilius. V pátek si podle něj účastníci schůzky vyslechli rovněž zajímavou prezentaci ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala. „Ukrajinská zkušenost je přidanou hodnotou a můžeme z ní čerpat,“ dodal komisař po jednání, na němž byl jako pozorovatel přítomen i zástupce Severoatlantické aliance.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla už na neformálním summitu EU v Kodani, který se koná 1. října, představit unijním lídrům základní body takzvaného plánu obranné připravenosti – tedy kroků, které by měly být splněny do roku 2030.
Následně budou plán podle informací ČTK probírat na svém říjnovém zasedání i ministři obrany zemí bloku a formální prezentace by měla být na summitu EU v Bruselu na konci října. Očekává se, že von der Leyenová už na jednání začátkem října rovněž navrhne možnosti financování právě „zdi proti dronům“, napsal bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.
Žádná protivzdušná obrana není dokonalá, upozorňuje expert
Podle ředitele Pražského centra pro výzkum míru z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Smetany je „dronová zeď“ jedním z typů přístupu k protivzdušné obraně. „My tomu říkáme metaforicky zeď, ale v zásadě se jedná o systémy senzorů, radarů a kamer, které budou umístěny na hranicích a budou schopny potenciální hrozbu detekovat a potom vyhodnotit, jakým způsobem si s ní poradit. To znamená, zda použít v určitém případě například rušičky, nebo využít drony, které budou zachytávat například útočné bezpilotní letouny,“ vysvětlil.
„Technicky je to v podstatě kombinace senzorů, nějakého koordinovaného systému velení, řízení a vyhodnocování informací z těch senzorů,“ doplnil bývalý velvyslanec ČR při NATO působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Landovský. „Dronová zeď“ podle něho zahrnuje také vrstvu elektronického boje, která umí nekineticky změnit chování dronů, a také kinetickou vrstvu, která pomocí raket či kanonů bezpilotní letouny přímo likviduje. „Tam samozřejmě hrozí zásah troskami, což je větší problém než třeba u elektronického ničení dronů,“ dodal.
„Je to poměrně složitý systém. Je potřeba vybavit východní křídlo NATO především systémy detekce dronů,“ řekl o „dronové zďi“ prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmyslu Jakub Karas, podle něhož je potřeba vyřešit i to, jak bezpilotní letouny případně eliminovat. K tomu musí být podle Karase v oblasti tisíce dronů menší velikosti, které se mohou operativně využívat právě k eliminaci nepřátelských bezpilotních letounů. „Není to nic jednoduchého a rychlého,“ podotkl Karas směrem k budování protidronové obrany.
V kontextu nedávných incidentů, které se opakovaly na východním křídle NATO, je podle Smetany na místě se o podobných řešeních bavit. Upozornil ale, že je vždy třeba mít realistické představy o tom, co možné je a co už možné není.
Protivzdušnou obranu Smetana označil za komplexní záležitost a dodal, že je potřeba být realista v tom, že žádná protivzdušná obrana není dokonalá. „Vidíme to i v kontextu Ukrajiny, která má své schopnosti a zkušenosti, ale vždy tam jsou určitá rizika,“ přiblížil.
Právě účast Kyjeva pozitivně hodnotil Landovský, který nicméně varoval i před možnými riziky. „Jenom si dávejme pozor, aby přílišné zapojení Ukrajiny do dronové zdi nerozmlžilo situaci, kdy my nejsme strana války. My se pouze bráníme ruským provokacím a ve válce bojuje Ukrajina, byť s naší pomocí,“ sdělil s upřesněním, že je potřeba oddělit ukrajinskou obranu a obranu východního křídla NATO.
