Napětí mezi Polskem a Běloruskem roste, Varšava i kvůli wagnerovcům posílá k hranici další vojáky

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Dva běloruské vrtulníky v úterý během cvičení v malé výšce narušily polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Polské ministerstvo obrany poté oznámilo, že vysílá blíž ke společné hranici víc než tisíc vojáků. O incidentu zároveň informovalo Severoatlantickou alianci, která později uvedla, že situaci monitoruje.

Minsk obvinění popřel. 

V každém případě jsou to provokace, uvedl k incidentu analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Tato provokace je mimořádně nebezpečná. Jedná se tady o určité testování schopnosti reakce protistrany,“ řekl analytik.

Nahrávám video

„Vzhledem k tomu, že Poláci, respektive NATO, na tuto provokaci adekvátně nezareagovali, tak to může v Minsku, ale zejména v Moskvě, kde tyto provokace sledují, případně plánují, vyvolat dojem, že toto je nová norma. Tedy normální chování, které si mohou dovolit kdykoliv. To zároveň otevírá prostor pro nové provokace, které mohou být ještě nebezpečnější než ta poslední,“ upozornil. Proto to považuje za mimořádně závažný incident. 

Šír rovněž připomněl, že když v roce 2015 Rusové totéž udělali Turecku, tak Ankara neměla nejmenší problém příslušnou stíhačku sestřelit. „To je jazyk, kterému Vladimir Putin rozumí. Naopak jakákoliv slabost otevírá prostor pro to, aby v tomto svém chování mohl pokračovat.“

Polská diplomacie hovoří o eskalaci napětí na hranici

Polská diplomacie zdůraznila, že incident s běloruskými vrtulníky vnímá jako další eskalování napětí na polsko-běloruské hranici. 

Toto napětí se zvyšovalo už v minulých týdnech, kdy probíhal přesun ruských žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny do Běloruska. Objevili se i v oblasti známé jako Suwalský koridor.

Suwalský koridor či suwalský průsmyk není geografický název, ale výraz, kterým vojenští experti označují necelých sto kilometrů dlouhý úsek polsko-litevské hranice, oddělující ruskou Kaliningradskou oblast od Běloruska.

Americký server Politico tento úzký pás svého času označil za „nejnebezpečnější místo na Zemi“, protože se může stát prvním cílem ruského útoku v případě vypuknutí otevřeného konfliktu s NATO. Obsazením tohoto území by totiž ruská vojska přerušila jedinou pozemní cestu mezi Pobaltím a zbytkem Severoatlantické aliance.

Premiér Morawiecki zmínil možnost hybridního útoku

O víkendu polský premiér Mateusz Morawiecki informoval, že přibližně sto wagnerovců se přibližuje k hranicím s Polskem, právě k oblasti Suwalského koridoru.

„Situace se teď stává ještě nebezpečnější,“ řekl Morawiecki novinářům. „Je to dozajista krok k dalšímu hybridnímu útoku na polské území,“ poznamenal.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko minulý týden při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem podle agentury RIA Novosti prohlásil, že wagnerovci „chtějí na výlet do Varšavy a Rzeszówa“. O pár dnů později svá slova podle agentury Belta označil za vtip.

Polsko-běloruská hranice
Zdroj: Kuba Stezycki/Reuters

Ministr vnitra je připraven zasáhnout proti zeleným mužíčkům

Koncem července pak polský ministr vnitra Mariusz Kamiński prohlásil, že Polsko, Litva a Lotyšsko by mohly společně rozhodnout, že uzavřou hranice s Běloruskem, pokud by na nich došlo k vážným incidentům s wagnerovci. „Nevylučuji, že zavedeme úplnou izolaci Běloruska, pokud uznáme, že je to v dané chvíli správná odpověď. Každá vážná provokace na hranici Polska, Litvy a Lotyšska vyvolá společnou, rozhodnou a promyšlenou reakci,“ zdůraznil Kamiński podle webu týdeníku Wprost.

Odhadl, že v Bělorusku, které je spojencem Moskvy, je asi tisíc až dvanáct set žoldnéřů. Máme co do činění s lidmi „bezpochyby velmi nebezpečnými“, mnohdy demoralizovanými a s kriminální minulostí, prohlásil. Polské služby proto bedlivě sledují, co se děje na druhé straně hranic.

„Určitě nedovolíme, aby nám zelení mužíčci běhali po hranicích. K takové situaci nikdy nedojde. Jsme dobře zorganizovaní a máme promyšlené různé scénáře,“ zdůraznil ministr podle polského listu Dziennik Gazeta Prawna. Nepochybuje, že polská armáda by se „bleskově“ vypořádala s žoldnéřským uskupením, které je v Bělorusku bez těžkých zbraní.

Volby se blíží

Některé hlasy však naznačují, že by se schopnosti ruských žoldnéřů neměly přeceňovat. Agentura AP zmiňuje jako příklad předsedu výboru pro národní bezpečnost a obranu v litevském parlamentu Laurynase Kasčiúnase. Podle poslance wagnerovci v současné době v Bělorusku nepředstavují konvenční vojenskou hrozbu. „Nezapomeňte ještě na jednu věc, Polsko se chystá na volby. Závěry si můžete udělat sami,“ řekl podle serveru litevské televize/rozhlasu LRT.lt. 

V samotném Polsku pak někteří kritici vytýkají vládě, že hrozbu přeceňuje, aby se před podzimními parlamentními volbami prezentovala jako tvrdá v oblasti bezpečnosti. Opoziční lídr Donald Tusk obvinil vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že wagnerovce využívá k předvolebnímu vyvolávání strachu. Strana to popřela.  

Podle Morawieckieckého je v současnosti v Bělorusku okolo čtyř tisíc ruských žoldnéřů, „možná trochu více“. Rusové tím podle Morawieckého testují reakci Polska a jeho spojenců, Varšava je prý odhodlána odpovědět na provokace velice rezolutním způsobem.

Premiér před novináři obvinil opozici, že projevuje pramálo pochopení pro situaci a podceňuje nebezpečí, a také tvrdil, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vidí v opozičním předákovi, bývalém premiérovi Donaldu Tuskovi potenciálního partnera k jednání. „Tusk se snažil naposledy (vládní postoj) zesměšnit, když mluvil o stovce wagnerovců, ale dneska jsou jich v Bělorusku tisíce,“ prohlásil Morawiecki.

Běloruský servis Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) mezitím s odkazem na satelitní snímky upozornil, že poblíž běloruské obce Cel v centrální části Běloruska, kde se usadili wagnerovci, vznikají vojenská opevnění. Snímky společnosti Planet Labs zachycují zřejmě budování zákopů na cvičišti Repišča.

Běloruské ministerstvo obrany nedávno uvedlo, že tam plánuje vojenské cvičení, kterého se zúčastní Wagnerova skupina. Ta mezitím zveřejnila video, kde zachycuje výstavbu opevněného lesního tábora, uvedla stanice. Wagnerovci se také údajně podílejí na výcviku běloruských vojenských a pohraničních jednotek.

Litevský prezident Gitanas Nauséda uvedl, že wagnerovci představují vážnou hrozbu. „Je příliš lákavé nevyužít jejich přítomnosti zde, v blízkosti našich hranic, k různým provokacím,“ řekl Nauséda v pondělí novinářům v Medinicích, nedaleko běloruských hranic. „Proto si myslím, že hrozba je vážná.“

Aurimas Navys, bývalý důstojník litevských speciálních sil, řekl, že země by se měla připravit nejen na jednotky wagnerovců.  „Neměli bychom mluvit o žoldácích a o Prigožinovi (šéfovi wagnerovců Jevgeniji, poznámka redakce), ale o Rusku obecně a o tom, co Rusko může udělat,“ řekl minulý týden televizi LRT. „V Bělorusku je asi sedm až devět tisíc příslušníků ruských pravidelných jednotek a několik speciálních jednotek.“

Zároveň dodal, že není známo, kolik je tam agentů speciálních služeb či provokatérů. „Takže tato čísla – sto, tisíc, možná deset tisíc – jsou znepokojující,“ domnívá se Navys.

Hranice svobodného světa

 „Musíme si být vědomi toho, že počet provokací poroste,“ řekl Morawiecki po čtvrtečním setkání s Nausédou v suwalské posádce 14. protitankového pluku. „Wagnerova skupina je extrémně nebezpečná a přesouvá se na východní křídlo, aby ho destabilizovala.“

Morawiecki zdůraznil, že „tváří v tvář provokacím a eskalaci napětí je spolupráce s Litvou nezbytná“ a že polsko-litevská hranice je v současnosti „hranicí svobodného světa zadržujícího nápor tyranie z Východu“, uvedl na svém webu list Gazeta Wyborcza.

Nauséda řekl, že počet wagnerovců v Bělorusku by mohl být vyšší než čtyři tisíce. „Musíme mluvit nejen o opatřeních na národní úrovni, ale také o tom, co by se mělo udělat, kdyby se tato situace ještě více zkomplikovala, včetně uzavření hranic s Běloruskem,“ řekl Nauséda. „To by mělo být provedeno koordinovaně mezi Polskem, Litvou a Lotyšskem,“ dodal.

„Musíme reagovat na počínání Běloruska komplexně,“ uvedl rovněž Nauséda, když hovořil o významu Suwalského koridoru pro spojenecké země.

Polsko, Litva a Lotyšsko jsou vůči Minsku v pohotovosti už od roku 2021, kdy k jejich hranicím začalo přes běloruské území proudit množství migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky. Varšava a pobaltské státy tehdy obvinily běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je nejbližším spojencem Ruska, že migranty využil jako hybridní zbraň, přičemž cílem bylo vyvolat nestabilitu na Západě.

„Už teď se wagnerovci mohou převlékat za nelegální migranty a zkusit proniknout do Polska a dalších států východního křídla Severoatlantické aliance, aby na území našich zemí podnikali diverzní a sabotážní akce, které mohou mít opravdu dramatické důsledky,“ řekl k tomu nyní Morawiecki. 

Ujistil zároveň, že Varšava zůstává v kontaktu se spojenci z NATO, posiluje ostrahu hranic a nenechá se vyprovokovat. Polsko je podle premiéra už roky terčem provokací a hybridních útoků ze strany Ruska a Běloruska. Jen letos došlo podle premiéra k šestnácti tisícům pokusů o nelegální překročení polských hranic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.