Napětí mezi Polskem a Běloruskem roste, Varšava i kvůli wagnerovcům posílá k hranici další vojáky

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Dva běloruské vrtulníky v úterý během cvičení v malé výšce narušily polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Polské ministerstvo obrany poté oznámilo, že vysílá blíž ke společné hranici víc než tisíc vojáků. O incidentu zároveň informovalo Severoatlantickou alianci, která později uvedla, že situaci monitoruje.

Minsk obvinění popřel. 

V každém případě jsou to provokace, uvedl k incidentu analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Tato provokace je mimořádně nebezpečná. Jedná se tady o určité testování schopnosti reakce protistrany,“ řekl analytik.

8 minut
Studio 6: Analytik Šír k aktuální situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Vzhledem k tomu, že Poláci, respektive NATO, na tuto provokaci adekvátně nezareagovali, tak to může v Minsku, ale zejména v Moskvě, kde tyto provokace sledují, případně plánují, vyvolat dojem, že toto je nová norma. Tedy normální chování, které si mohou dovolit kdykoliv. To zároveň otevírá prostor pro nové provokace, které mohou být ještě nebezpečnější než ta poslední,“ upozornil. Proto to považuje za mimořádně závažný incident. 

Šír rovněž připomněl, že když v roce 2015 Rusové totéž udělali Turecku, tak Ankara neměla nejmenší problém příslušnou stíhačku sestřelit. „To je jazyk, kterému Vladimir Putin rozumí. Naopak jakákoliv slabost otevírá prostor pro to, aby v tomto svém chování mohl pokračovat.“

Polská diplomacie hovoří o eskalaci napětí na hranici

Polská diplomacie zdůraznila, že incident s běloruskými vrtulníky vnímá jako další eskalování napětí na polsko-běloruské hranici. 

Toto napětí se zvyšovalo už v minulých týdnech, kdy probíhal přesun ruských žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny do Běloruska. Objevili se i v oblasti známé jako Suwalský koridor.

Suwalský koridor či suwalský průsmyk není geografický název, ale výraz, kterým vojenští experti označují necelých sto kilometrů dlouhý úsek polsko-litevské hranice, oddělující ruskou Kaliningradskou oblast od Běloruska.

Americký server Politico tento úzký pás svého času označil za „nejnebezpečnější místo na Zemi“, protože se může stát prvním cílem ruského útoku v případě vypuknutí otevřeného konfliktu s NATO. Obsazením tohoto území by totiž ruská vojska přerušila jedinou pozemní cestu mezi Pobaltím a zbytkem Severoatlantické aliance.

Premiér Morawiecki zmínil možnost hybridního útoku

O víkendu polský premiér Mateusz Morawiecki informoval, že přibližně sto wagnerovců se přibližuje k hranicím s Polskem, právě k oblasti Suwalského koridoru.

„Situace se teď stává ještě nebezpečnější,“ řekl Morawiecki novinářům. „Je to dozajista krok k dalšímu hybridnímu útoku na polské území,“ poznamenal.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko minulý týden při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem podle agentury RIA Novosti prohlásil, že wagnerovci „chtějí na výlet do Varšavy a Rzeszówa“. O pár dnů později svá slova podle agentury Belta označil za vtip.

Polsko-běloruská hranice
Zdroj: Kuba Stezycki/Reuters

Ministr vnitra je připraven zasáhnout proti zeleným mužíčkům

Koncem července pak polský ministr vnitra Mariusz Kamiński prohlásil, že Polsko, Litva a Lotyšsko by mohly společně rozhodnout, že uzavřou hranice s Běloruskem, pokud by na nich došlo k vážným incidentům s wagnerovci. „Nevylučuji, že zavedeme úplnou izolaci Běloruska, pokud uznáme, že je to v dané chvíli správná odpověď. Každá vážná provokace na hranici Polska, Litvy a Lotyšska vyvolá společnou, rozhodnou a promyšlenou reakci,“ zdůraznil Kamiński podle webu týdeníku Wprost.

Odhadl, že v Bělorusku, které je spojencem Moskvy, je asi tisíc až dvanáct set žoldnéřů. Máme co do činění s lidmi „bezpochyby velmi nebezpečnými“, mnohdy demoralizovanými a s kriminální minulostí, prohlásil. Polské služby proto bedlivě sledují, co se děje na druhé straně hranic.

„Určitě nedovolíme, aby nám zelení mužíčci běhali po hranicích. K takové situaci nikdy nedojde. Jsme dobře zorganizovaní a máme promyšlené různé scénáře,“ zdůraznil ministr podle polského listu Dziennik Gazeta Prawna. Nepochybuje, že polská armáda by se „bleskově“ vypořádala s žoldnéřským uskupením, které je v Bělorusku bez těžkých zbraní.

Volby se blíží

Některé hlasy však naznačují, že by se schopnosti ruských žoldnéřů neměly přeceňovat. Agentura AP zmiňuje jako příklad předsedu výboru pro národní bezpečnost a obranu v litevském parlamentu Laurynase Kasčiúnase. Podle poslance wagnerovci v současné době v Bělorusku nepředstavují konvenční vojenskou hrozbu. „Nezapomeňte ještě na jednu věc, Polsko se chystá na volby. Závěry si můžete udělat sami,“ řekl podle serveru litevské televize/rozhlasu LRT.lt. 

V samotném Polsku pak někteří kritici vytýkají vládě, že hrozbu přeceňuje, aby se před podzimními parlamentními volbami prezentovala jako tvrdá v oblasti bezpečnosti. Opoziční lídr Donald Tusk obvinil vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že wagnerovce využívá k předvolebnímu vyvolávání strachu. Strana to popřela.  

Podle Morawieckieckého je v současnosti v Bělorusku okolo čtyř tisíc ruských žoldnéřů, „možná trochu více“. Rusové tím podle Morawieckého testují reakci Polska a jeho spojenců, Varšava je prý odhodlána odpovědět na provokace velice rezolutním způsobem.

Premiér před novináři obvinil opozici, že projevuje pramálo pochopení pro situaci a podceňuje nebezpečí, a také tvrdil, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vidí v opozičním předákovi, bývalém premiérovi Donaldu Tuskovi potenciálního partnera k jednání. „Tusk se snažil naposledy (vládní postoj) zesměšnit, když mluvil o stovce wagnerovců, ale dneska jsou jich v Bělorusku tisíce,“ prohlásil Morawiecki.

Běloruský servis Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) mezitím s odkazem na satelitní snímky upozornil, že poblíž běloruské obce Cel v centrální části Běloruska, kde se usadili wagnerovci, vznikají vojenská opevnění. Snímky společnosti Planet Labs zachycují zřejmě budování zákopů na cvičišti Repišča.

Běloruské ministerstvo obrany nedávno uvedlo, že tam plánuje vojenské cvičení, kterého se zúčastní Wagnerova skupina. Ta mezitím zveřejnila video, kde zachycuje výstavbu opevněného lesního tábora, uvedla stanice. Wagnerovci se také údajně podílejí na výcviku běloruských vojenských a pohraničních jednotek.

Litevský prezident Gitanas Nauséda uvedl, že wagnerovci představují vážnou hrozbu. „Je příliš lákavé nevyužít jejich přítomnosti zde, v blízkosti našich hranic, k různým provokacím,“ řekl Nauséda v pondělí novinářům v Medinicích, nedaleko běloruských hranic. „Proto si myslím, že hrozba je vážná.“

Aurimas Navys, bývalý důstojník litevských speciálních sil, řekl, že země by se měla připravit nejen na jednotky wagnerovců.  „Neměli bychom mluvit o žoldácích a o Prigožinovi (šéfovi wagnerovců Jevgeniji, poznámka redakce), ale o Rusku obecně a o tom, co Rusko může udělat,“ řekl minulý týden televizi LRT. „V Bělorusku je asi sedm až devět tisíc příslušníků ruských pravidelných jednotek a několik speciálních jednotek.“

Zároveň dodal, že není známo, kolik je tam agentů speciálních služeb či provokatérů. „Takže tato čísla – sto, tisíc, možná deset tisíc – jsou znepokojující,“ domnívá se Navys.

Hranice svobodného světa

 „Musíme si být vědomi toho, že počet provokací poroste,“ řekl Morawiecki po čtvrtečním setkání s Nausédou v suwalské posádce 14. protitankového pluku. „Wagnerova skupina je extrémně nebezpečná a přesouvá se na východní křídlo, aby ho destabilizovala.“

Morawiecki zdůraznil, že „tváří v tvář provokacím a eskalaci napětí je spolupráce s Litvou nezbytná“ a že polsko-litevská hranice je v současnosti „hranicí svobodného světa zadržujícího nápor tyranie z Východu“, uvedl na svém webu list Gazeta Wyborcza.

Nauséda řekl, že počet wagnerovců v Bělorusku by mohl být vyšší než čtyři tisíce. „Musíme mluvit nejen o opatřeních na národní úrovni, ale také o tom, co by se mělo udělat, kdyby se tato situace ještě více zkomplikovala, včetně uzavření hranic s Běloruskem,“ řekl Nauséda. „To by mělo být provedeno koordinovaně mezi Polskem, Litvou a Lotyšskem,“ dodal.

„Musíme reagovat na počínání Běloruska komplexně,“ uvedl rovněž Nauséda, když hovořil o významu Suwalského koridoru pro spojenecké země.

Polsko, Litva a Lotyšsko jsou vůči Minsku v pohotovosti už od roku 2021, kdy k jejich hranicím začalo přes běloruské území proudit množství migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky. Varšava a pobaltské státy tehdy obvinily běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je nejbližším spojencem Ruska, že migranty využil jako hybridní zbraň, přičemž cílem bylo vyvolat nestabilitu na Západě.

„Už teď se wagnerovci mohou převlékat za nelegální migranty a zkusit proniknout do Polska a dalších států východního křídla Severoatlantické aliance, aby na území našich zemí podnikali diverzní a sabotážní akce, které mohou mít opravdu dramatické důsledky,“ řekl k tomu nyní Morawiecki. 

Ujistil zároveň, že Varšava zůstává v kontaktu se spojenci z NATO, posiluje ostrahu hranic a nenechá se vyprovokovat. Polsko je podle premiéra už roky terčem provokací a hybridních útoků ze strany Ruska a Běloruska. Jen letos došlo podle premiéra k šestnácti tisícům pokusů o nelegální překročení polských hranic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 57 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...