Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.
Skupina 32 migrantů, převážně Afghánců, nedobrovolně táboří nedaleko polské vesnice Usnarz Górny, poblíž které se pokusila do Polska dostat z Běloruska.
Pohraničníci a vojáci na místě brání v přístupu i aktivistům, kteří se snaží běžencům pomoci a kteří se tak s nimi pokoušejí domlouvat megafony a transparenty, v čemž se jim ale policie často snaží zabránit. Nedovoluje jim ani předat jídlo a vybavení běžencům, na které čím dál hůře doléhá chladné a deštivé počasí.
Běloruští vojáci skupinu nechtějí pustit zpátky, zatímco polští pohraničníci migrantům brání ve vstupu do Polska. Polská vláda tvrdí, že migranti se nacházejí na běloruské straně hranice, a tedy jedině Bělorusko nese zodpovědnost za danou situaci.
Morawiecki: Minsk brání předání humanitární pomoci
Nicméně polská vláda na místo vypravila konvoj s pomocí, v níž jsou stany, přikrývky či elektrické generátory. Polský premiér Mateusz Morawiecki potvrdil informace, že Bělorusové předání této pomoci brání. „Skutečně… k našemu úžasu bylo přijetí polské humanitární pomoci zcela odmítnuto. Jsou to lidé, kteří jsou na běloruském území, takže za ně plně odpovídá Bělorusko,“ řekl podle agentury PAP.
Na různé potíže si stěžuje již 25 z 32 běženců, kteří nemají ani přístup k čisté vodě, a naposledy dostali něco k jídlu – chléb – od běloruských pohraničníků v úterý, uvedl ve středu list Gazeta Wyborcza.
Polská nadace Ocalenie (Spása), jejíž pracovníci se nacházejí poblíž skupiny, uvedla, že ve skupině umírá dvaapadesátiletá žena, která okamžitě potřebuje pomoc, napsal deník. Podle předsedy nadace Piotra Bystrianina má žena vážné potíže s ledvinami, plícemi a páteří.
Evropský soud pro lidská práva nyní Polsku nařídil, aby uvíznuvším migrantům poskytlo jídlo, vodu, oblečení, odpovídající zdravotní péči a pokud to bude možné, také dočasné přístřeší. Stejný požadavek adresoval Lotyšsku, u jehož hranic s Běloruskem se ocitla v podobné situaci skupina Kurdů. Soud ale upřesnil, že jeho rozhodnutí nemá být vykládáno tak, že Polsku a Lotyšsku nařizuje vpuštění migrantů na jejich území.
Hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl míní, že se Polsko rozhodnutí ESLP nyní nepodvolí. „Polská vláda spíš hraje na to, že situaci nechá trochu uklidnit, ve smyslu, že přestane být zájem médií. A že potom ty běžence nějak dostane zpátky do Běloruska,“ uvedl v Horizontu ČT24.
Výzvy k vpuštění běženců do Polska
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a komisařka Rady Evropy pro lidská práva naopak Varšavu vyzvaly, aby skupinku migrantů do země vpustila.
„Zatlačovat lidi zpět, odpírat jim přístup k azylovému řízení a prostě je ponechat v nouzi nemůže být reakcí členského státu Rady Evropy, který je zavázán evropskou úmluvou o lidských právech, úmluvou o uprchlících a dalšími mezinárodními závazky ohledně dodržování lidských práv,“ uvedla podle AFP komisařka Dunja Mijatovičová.
Polsko nicméně migranty odmítá vpustit, neboť by to podle premiéra Morawieckého znamenalo podlehnout vydírání běloruského režimu.
„Podle některých zdrojů se rýsuje takový, řekl bych, český scénář, že najdou nějakou právní kličku, jak těm lidem pomoci, aniž by připustili, že je pouští na své území,“ komentuje polskou pozici Ehl, podle nějž by situaci mohlo změnit i případné úmrtí výše zmíněné nemocné běženkyně.
„Bude to hodně o rétorice, protože jde jednak o to neustoupit Lukašenkovi, a jednak nedat signál dalším běžencům, že tady je nějaká, řekněme, severní cesta – což je hlavní důvod, proč i vlády v Lotyšsku a v Litvě postupují vůči běžencům relativně tvrdě. Nechtějí jednak ztratit tvář před Lukašenkem, ale hlavně nechtějí dát signál k tomu, že tady je nějaká nová možnost, jak se dostat do Evropy,“ uzavřel Ehl.
Polsko a Pobaltí: Minsk krizi organizuje
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko obviňují běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z organizování nynější migrační krize na běloruských hranicích. Na konci května Lukašenko oznámil, že Minsk už nebude bránit migrantům v cestě do Evropské unie.
Podle Polska a pobaltských států, ale i podle EU, se chce Lukašenko vyvoláním migrační vlny pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu kvůli tvrdému potlačování opozice a porušování občanských práv v zemi. Litva a Polsko oznámily, že postaví na svých hranicích ploty, s jejichž pomocí ilegální migraci zastaví.
