Baltské státy

Senátorem ve volebním obvodu Brno-město bude Břetislav Rychlík, který získal 67,8 procenta hlasů. Kandidoval jako nezávislý kandidát a nominant TOP 09, ODS, Zelených a Pirátů. V druhém kole senátních voleb hlasovalo 13,29 procenta voličů. Druhá Karin Podivinská (ANO), která kandidovala za koalici SOCDEM a ANO, dostala 32,19 procenta hlasů. Dosavadní senátor, ministr školství Mikuláš Bek (za STAN) letos nekandidoval.

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

Přítomnost českých vojáků na Slovensku je výrazem spojenecké zodpovědnosti České republiky, řekl po návštěvě mnohonárodního bojového uskupení NATO pod českým velením český prezident Petr Pavel. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyslání českých vojáků považuje za velmi důležitý signál ujištění Slováků a za signál spolupráce, solidarity a jednoty. Oba politici se setkali s vojáky ve výcvikovém prostoru Lešť na středním Slovensku.

Kaliningrad dosud působil na své okolí jako hrozba, brzy by mohl být slabinou. Severoatlantická aliance by získala kvalitní loďstvo – třeba ponorky, které si dokázaly poradit s americkou letadlovou lodí, zbrojní průmysl či strategický ostrov Gotland. Vstup Švédska do NATO by zcela proměnil bezpečnostní situaci v Baltském moři. Armáda skandinávské země ale není zcela bez problémů, jak ukazuje například stav letectva.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Severoatlantická aliance pořádá v Estonsku největší světové cvičení obrany v kyberprostoru. Zapojí se do něj celkem tři tisíce účastníků z 38 členských a partnerských zemí. Výraznou roli mají specialisté z Polska, na které společně s Pobaltím cílí nejvíce ruských hackerských útoků.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

„Německo dělá příliš málo, příliš pomalu,“ řekl v pořadu Události, komentáře poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza k dodávkám zbraní na Ukrajinu. O vstupu této země do Evropské unie s ním diskutoval vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ukrajinští představitelé by si to přáli do roku 2026.

Dopad rakety na polské území vyvolal v Lotyšsku diskuzi o nutnosti armádních nákupů. V první řadě by mělo jít o nové systémy protivzdušné obrany. Vedle modernizace armády ale země řeší také přítomnost Rusů, kteří sem přišli po vyhlášení mobilizace. Lotyšští představitelé jim nedůvěřují. Lotyšsko a Rusko spolu sdílí třísetkilometrovou hranici a Sovětský svaz v minulosti pobaltskou zemi anektoval.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Válka na Ukrajině testuje i náchylnost ruskojazyčné menšiny v Pobaltí věřit kremelským dezinformacím. Lotyšsko, kde je zhruba čtvrtina obyvatel ruské národnosti, v obavě před šířením lživých zpráv ukončilo vysílání ruských médií v zemi.

Často mluví pouze rusky, vůči Moskvě ale sympatie zpravidla necítí. Rusové žijící v baltských zemích se teď ale kvůli válce na Ukrajině obávají nárůstu nenávisti. Strach mají také z toho, že by Putin místní menšinu mohl využít jako záminku pro invazi.

Čeští vojáci odjedou v pondělí na misi na Slovensko, kde povedou mnohonárodní bojové uskupení Severoatlantické aliance. Jednotka vznikla kvůli snaze NATO posílit východní členské země Aliance kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po útoku Ruska na Ukrajinu. Uskupení může mít až 2100 vojáků, česká armáda do něj vyšle několik set lidí.

Do Pobaltí už dorazily první jednotky pod velením NATO, které mají posílit vojenskou přítomnost Aliance v regionu. Zatím jde o stovky vojáků. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Od začátku března počasí ve střední Evropě s malými přestávkami ovlivňují tlakové výše. To je hlavní důvod, proč v Česku až na ojedinělé výjimky neprší, a půda se tak stále víc vysušuje. Při slunečných dnech, kdy registrujeme poměrně velké rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou, byla další komplikací pro jarní přírodu i velmi nízká vzdušná vlhkost.

Mrazivé zimní počasí není ve východní části střední Evropy nic neobvyklého. Stávající příliv studeného vzduchu na Ukrajinu je ale nejvýraznější od začátku února. Nechladnější bude čtvrtek, ranní minima budou například v Charkově kolem -13 °C, odpolední maxima zůstanou kolem -9°C. Pak už se bude pozvolna oteplovat a nad nulu se maxima dostanou příští úterý.

Vojáci strakonického 25. protiletadlového raketového pluku se vrátili z Pobaltí, kde se poprvé účastnili zahraniční mise jako samostatná jednotka. V pondělí za to obdrželi medaile. V Litvě jich od července loňského roku do ledna působilo 130. Další část protiletadlového pluku odletěla do Pobaltí na půl roku v těchto dnech, jsou součástí alianční mise předsunuté přítomnosti.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami. Kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, které se má probírat na trojím jednání v lednu.