TÉMA

Baltské státy strana 3 z 3

NATO v Iráku nekončí, tamní vláda si přeje pokračování mise

Irácká vláda souhlasí s tím, aby Severoatlantická aliance pokračovala ve své výcvikové misi v zemi, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr dvoudenního zasedání aliančních ministrů obrany. Spojenci se na něm shodli na posílení mise, která je součástí boje proti teroristické organizaci Islámský stát.
13. 2. 2020|
Reportéři ČT

Pobaltí versus ruská propaganda: Estonsko zakročilo proti redakci Sputniku, Litva omezuje ruské pořady

Estonsko se rozhodlo pro tvrdý postup proti médiím spjatým s Kremlem. Redaktorům místní mutace serveru Sputnik úřady obstavily účty a viní je z obcházení ekonomických sankcí uvalených na Rusko kvůli okupaci Krymu. Šéfredaktorka estonského Sputniku Elena Cheryshevová své lidi brání, tvrdí, že patří k nejlepším novinářům v zemi. Situací médií v Pobaltí a zdejším bojem s ruskou propagandou se zabývali Reportéři ČT Tereza Engelová a Ondřej Golis.
4. 2. 2020|

Gripeny, nebo něco jiného? Otázka budoucnosti letectva je zpět, zodpovědět ji musí vojáci i politici

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.
22. 1. 2020|
Reportéři ČT

Protest ohněm. Osud Jana Palacha se ve východním bloku opakoval nejméně padesátkrát

Vysokoškolák Jan Palach, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nebyl prvním obyvatelem východního bloku, kdo tuto mezní formu protitotalitního odporu zvolil. Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka došlo od šedesátých let ve východním bloku k více než padesáti podobným případům – a naposledy ještě v roce 1989. Téma sledoval Karel Vrána pro pořad Reportéři ČT.
16. 1. 2020|

Dobří gripeni se vracejí. Jeden zůstal kvůli závadě v Litvě

Jedna z pěti stíhaček JAS-39 Gripen české armády vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se stíhačká vrátí, se nyní podle velitele čáslavské základny Petra Tománka zjišťuje.
2. 1. 2020Aktualizováno2. 1. 2020|

Největší přesun od války v Jugoslávii. Do Evropy zamíří na cvičení 20 tisíc amerických vojáků

Spojené státy v rámci rozsáhlého cvičení s evropskými státy NATO pošlou v dubnu a květnu 2020 do Evropy přibližně 20 tisíc vojáků s technikou. Bude to největší přesun amerických sil do Evropy za posledních 25 let. Americký generál Sean Bernabe k manévrům Defender-Europe 20 prohlásil, že nejsou namířeny proti žádné konkrétní zemi a že jejich cílem je ověřit americkou schopnost vojensky podporovat NATO v Evropě dostatečnými silami.
9. 12. 2019Aktualizováno9. 12. 2019|

Trump po Macronově provokaci objevil svou lásku k NATO, hodnotí summit média

Summit Severoatlantické aliance se nesl ve znamení sporů členských států, skončil ale smírem. V komentářích k úterní a středeční vrcholné schůzce to píší evropská média. Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyšla francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi provokace s „mozkovou smrtí“ aliance, neboť po ní americký prezident Donald Trump „objevil svou lásku k NATO“. Rakouský Der Standard kritizuje, že se lídři soustředili na věci nepodstatné a pominuli důležité otázky.
5. 12. 2019|

Eroze pobřeží ukrajuje životní prostor milionům lidí na celé planetě

Zimní bouře dávají oceánům sílu ukusovat celé pásy pobřeží. Právě tyto oblasti jsou často hustě osídlené, a postup moře proto znamená ztrátu obydlí i živobytí. Problém řeší široké spektrum států, od africké Ghany po jihoasijský Vietnam, v Evropě je eroze hrozbou od Pobaltí po Británii. Její příčinou jsou klimatické změny i lidská činnost.
30. 1. 2019|

České gripeny se po sedmi letech vrátí do Pobaltí a s nimi stovka vojáků

Vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska budou střežit čtyři měsíce od letošního září české gripeny. Pět nadzvukových stíhaček bude doprovázet zhruba stovka vojáků, kromě pilotů taky pozemní personál. Chystají se už v těchto dnech.
28. 1. 2019|