Irácká vláda souhlasí s tím, aby Severoatlantická aliance pokračovala ve své výcvikové misi v zemi, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr dvoudenního zasedání aliančních ministrů obrany. Spojenci se na něm shodli na posílení mise, která je součástí boje proti teroristické organizaci Islámský stát.
„Irácká vláda nám potvrdila, že chce, aby NATO pokračovalo ve výcviku, poradenství a zvyšování schopností iráckých ozbrojených sil,“ řekl Stoltenberg. Dodal, že souhlas Bagdádu je podmínkou pro pokračování mise poté, co NATO počátkem ledna z bezpečnostních důvodů přerušilo výcvik místních jednotek.
Situaci v oblasti zkomplikoval americký útok na prominentního íránského generála Kásema Solejmáního, který začátkem roku vyvolal odvetné útoky Teheránu na spojenecké základny v Iráku. Irácký premiér poté požádal Spojené státy, aby předložily plán na odchod svých sil ze země.
Americký prezident Donald Trump později vyzval spojence, aby svou přítomnost na Blízkém východě posílili. K žádným konkrétním krokům mimo Irák, k nimž chtěl své kolegy v Bruselu přesvědčit americký ministr Mark Esper, se však další členové Aliance během dvoudenního jednání nezavázali.
NATO versus Rusko
Ministři debatovali také o hrozbě, kterou pro alianční země představují ruské raketové systémy. Zvláště evropské členy Aliance znepokojilo loňské ukončení platnosti rusko-americké smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). USA od ní odstoupily poté, co Moskva začala rozmisťovat střely s plochou dráhou letu SSC-8. Rusko na výzvy ke stažení těchto raket nereagovalo a z porušování smlouvy obvinilo USA.
„Nebudeme podnikat kroky zrcadlící ty ruské. Nemáme v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety odpalované ze země. Naše obranná a odstrašující kapacita však bude nadále efektivní, aby ochránila obyvatelstvo,“ prohlásil Stoltenberg. Jako prevence proti ruské hrozbě mimo jiné působí v Pobaltí vícenárodní prapor NATO, jehož součástí je od podzimu i pět stovek amerických vojáků.
