Část Poláků chce silnici propojující české a ukrajinské hranice

Nahrávám video

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.

Obyvatelé polského města Čenstochová bojují za lepší propojení se zbytkem země – zajistit by ho měla komunikace s označením S46. „Určitě by se tím otevřel evropský koridor z Čech přes jižní a střední Polsko až na Ukrajinu,“ uvedl aktivista Andrzej Gbur.

Trasa dálnice by měla vést od tuzemských hranic až k těm ukrajinským a propojit města Opolí, Čenstochová, Kielce nebo Lublin. Gbur se pro ni nyní snaží sehnat politickou podporu.

„Výstavba takové silnice je magnetem pro vznik nových firem, továren, skladů, které vytvářejí pracovní místa. A to zároveň zabrání odlivu lidí do větších měst,“ míní aktivista.

Využití i pro armádu

Oblastí už v minulosti vedl obchodní koridor, který propojoval území dnešního Polska se střední a jižní Evropou. Projekt moderní rychlostní komunikace chce na tento historický dopravní uzel navázat, a nese proto název Stará polská stezka.

Kromě tamních řidičů by ji mohla využívat i polská armáda, která zajišťuje dodávky pomoci na Ukrajinu. „Výstavba této silnice by diverzifikovala možnosti přesunu vojsk a logistiky,“ podotkl předseda městské rady Čenstochové Marcin Biernat.

Pokud se podaří dostat návrh do vládního programu, stavba by podle tamních samospráv mohla být hotová do osmi let. V tu dobu by už v celé zemi mělo být podle aktuálních plánů průjezdných na osm tisíc kilometrů dálnic nebo rychlostních silnic – z velké části financovaných z unijních fondů.

„Každé město si přeje lepší propojení. Na druhou stranu v Polsku ubývá obyvatel a potřeba výstavby dalších dálnic tak může být docela sporná,“ poznamenal dopravní expert z univerzity SGH Michal Wolanski.

Prioritou by podle odborníků měla být dostavba okruhu okolo polské metropole. Ve Slezském a Opolském vojvodství ale doufají, že práce brzy začne i na silnici S46.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 41 mminutami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 1 hhodinou

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 3 hhodinami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Ukrajina ruské informace doposud nepotvrdila. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 11 hhodinami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled