Polsko významně investuje do dálnic a rychlostních silnic a hodlá v tom pokračovat i v budoucnu. Na rozvoji infrastruktury jako klíčové priority totiž panuje široká politická shoda. Naposledy Poláci otevřeli poslední část silnice S3, která od českých hranic vede až k Baltskému moři. Na české straně se na ni má napojit zatím nedokončená dálnice D11.
„Může to znít zvláštně, ale Česko má přístup k moři. Ne, to není omyl,“ řekl na videu polský premiér Donald Tusk, když oznamoval otevření silnice, která umožní lidem dostat se od českých hranic až na sever Polska zhruba za čtyři a půl hodiny.
Rychlostní silnice S3 je dlouhá přes 470 kilometrů a vede západním Polskem až Baltskému moři. Stavět se začala v roce 2007 a teď úřady otevřely její poslední část, asi tři desítky kilometrů dlouhý úsek u Svinoústí.
„Teď čekáme na naše kolegyně a kolegy z Česka, aby dokončili dálnici D11,“ rýpl si i mluvčí polského ředitelství silnic a dálnic GDDKiA Szymon Piechowiak.
Infrastruktura jako priorita
Polsko aktuálně protíná přes 5200 kilometrů dálnic nebo rychlostních silnic. Ještě do konce tohoto roku by se tato síť měla rozšířit nejméně o tři sta dalších kilometrů. V příštích měsících by Polsko chtělo dokončit například spojení mezi přístavy ve Štětíně a v Trojměstí. Cílem je, aby bylo možné hladce projet nejen z jihu na sever, ale i z východu na západ.
V příštích letech by pak zemi mělo pokrývat až osm tisíc kilometrů rychlostních komunikací. Stát na to do roku 2033 vyčlenil v přepočtu víc než jeden a půl bilionu korun.
„Podařilo se vytvořit koalici různých politických i hospodářských sil, aby trvale podporovaly a důsledně realizovaly silniční projekty, které byly vytyčeny už na samém počátku devadesátých let,“ popisuje dopravní analytik z Varšavské ekonomické školy SGH Wojciech Paprocki.
Polsko také účinně využívá možností finanční podpory Evropské unie, dodávají další odborníci. Díky tomu je výstavba efektivní, rychlá a a bez zbytečných odkladů mezi jednotlivými úseky, míní mluvčí GDDKiA Piechowiak.
