Jan Řápek

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.

V Polsku se zvyšuje počet vojenských středních škol – země i kvůli bezpečnosti investuje do vojenského vzdělávání mládeže. V nadcházejícím školním roce chce ministerstvo obrany otevřít přes šest set tříd zaměřených na brannou přípravu. Na těchto specializovaných školách mohou žáci po většinu týdne chodit do školy v běžném oblečení. V úterý a čtvrtek ale mezi předměty hraje prim branná výchova, studenti trénují taktické situace, disciplínu i různé dovednosti. Například na čtyřletém lyceu probíhá kromě vojenské přípravy i všeobecná výuka nebo výchova budoucích zdravotníků.

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.

I Estonsko posiluje svou obranu. Země například zabezpečuje východní hranici. Hlavně kvůli ruským provokacím, které v posledních měsících nabraly na intenzitě. Estonskou obrannou linii navštívil prezident Petr Pavel. Armáda s budováním opevnění začala loni. Region v posledních dnech čelí pravidelným provokacím. Bezpilotní letouny hned několikrát narušily vzdušný prostor nejen Estonska, ale i okolních států. „Nebudeme tolerovat narušení našeho vzdušného prostoru, stejně jako by Rusko netolerovalo, kdybychom jeho vzdušný prostor narušovali my,“ sdělil prezident.

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.

Nejsilnější polská opoziční strana Právo a spravedlnost je v problémech – uskupení klesají preference. Aktuálně by ji volilo 23 procent lidí a vládu by musela skládat s podporou krajní pravice. Strana se navíc potýká i s vnitrostranickým bojem.

Polsko zaznamenalo výrazný pokles počtu nelegálního překročení hranice. Úřady zadržely až o 96 procent migrantů méně než před čtyřmi roky. Běžence podle Varšavy k hranicím posílá ruský a běloruský režim s cílem destabilizovat státy Evropské unie. Polsko přitom stále buduje ještě silnější bariéry a další opatření.

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.

Polská vláda chce od nového školního roku zavést zákaz používání mobilních telefonů na základních školách. Už teď opatření testují jednotlivá vzdělávací zařízení nebo města. Jako první nesmějí zařízení používat žáci v jedné ze škol ve městě Zamość na východě země.

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.

Polsko zintenzivňuje boj proti drogám. Za poslední týdny proběhlo několik úspěšných operací proti zločineckým organizacím. Jedním z hlavních posunů je prohloubení přeshraniční spolupráce s vyšetřovateli v sousedních a ostatních evropských zemích i s Europolem. Jen v loňském roce se v zemi podařilo zadržet devětadvacet tun syntetických omamných látek.

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.