Jan Řápek

Turecké aerolinky Pegasus Airlines podepsaly závaznou smlouvu za 154 milionů eur (3,8 miliardy korun) na koupi společnosti Smartwings patřící ČSA. Informuje o tom web Türkiye Today. Pegasus na síti X bez dalších podrobností oznámil, že podepsal dohodu o převzetí Smartwings a jejího akcionáře ČSA. Oficiálně cenu transakce ani jedna ze stran neuvedla. Polská média uvádějí, že obchod na poslední chvíli zmařil naději tamních aerolinií LOT.

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.

Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.

V Polsku se mění podpora ukrajinským uprchlíkům. V zemi s 37 miliony obyvatel jich žije přes milion. Od listopadu pro ně platí nová pravidla. Nově mají například nárok na sociální dávky, pouze pokud pracují. To se podařilo 78 procentům Ukrajinců, kteří tak významně přispívají místní ekonomice.

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Polsko zvyšuje výdaje na obranu, z čehož krom tamní armády profitují i některá města. Třeba Stalowa Wola na jihovýchodě země hlásí přibývající pracovní místa. Tamní zbrojovka v týdnu podepsala dohodu na výrobu amerických převodovek do tanků nebo obrněných transportérů. Aktuální příliv investic by se podle vedení města měl v nadcházejících letech projevit i na změnách v dopravě, vzdělávání nebo ve veřejných službách.

Česká pošta začala do domácností roznášet příručky, které vysvětlují, jak se připravit na mimořádné situace typu povodní, tornád, požárů nebo výpadků základních služeb. Ministerstvo vnitra jich nechalo vytisknout přes pět milionů. Pošta je má roznést do všech domácností. Jde zatím o největší informační kampaň státu zaměřenou na zvýšení připravenosti obyvatel na krizové situace.

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.

Polsko významně investuje do dálnic a rychlostních silnic a hodlá v tom pokračovat i v budoucnu. Na rozvoji infrastruktury jako klíčové priority totiž panuje široká politická shoda. Naposledy Poláci otevřeli poslední část silnice S3, která od českých hranic vede až k Baltskému moři. Na české straně se na ni má napojit zatím nedokončená dálnice D11.

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), která se chce vrátit do čela vlády, si na programové konferenci stanovila za cíl vylepšit stav veřejných financí nebo bránit zemi před vlivem Evropské unie. V předvolebních průzkumech ale zatím za stranami současného kabinetu zaostává. Nejsilnější vládní partaj volební mezidobí využívá k transformaci. Po 24 letech z polské politické scény mizí název Občanská platforma – se svými partnery se definitivně spojí pod názvem Občanská koalice.

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.

Stále více polských měst zavádí zákaz nočního prodeje alkoholu v obchodech či na čerpacích stanicích. Jako poslední se přidala Vratislav, v nadcházejících týdnech stejné opatření v centru vyzkouší také Varšava. Samosprávy argumentují například rušením nočního klidu, přílišnou konzumací návykových látek nebo vysokou kriminalitou. Večer mezi desátou a jedenáctou hodinou je prodej alkoholu nejintenzivnější – tvoří přes osmnáct procent všech nákupů ve večerkách a na čerpacích stanicích. Poláci se alkoholu nevyhýbají, jen za loňský rok v průměru nakoupili šestnáct a půl milionu lahví a plechovek piva denně. Pro státní kasu to ale znamená i roční výdaje v přepočtu přes bilion korun.

Polsko pokračuje v zabezpečování své hranice s Běloruskem. Do Evropské unie se přes ni pravidelně snaží nelegálně dostat běženci z Asie nebo Afriky. Jen za poslední týden pohraničníci zadrželi na 600 lidí, od začátku roku už přes 25 tisíc. Pohraniční stráž kvůli tomu nadále buduje další obranné prvky a vylepšuje infrastrukturu. Na bezpečnost hranice dohlíží přes šest tisíc vojáků. Polská vláda navzdory domácí i mezinárodní kritice omezila i právo na azyl a uvádí, že Moskva a Minsk běžence k hranici posílají záměrně. Obě země nicméně obvinění popírají.

Sedm unijních států bude v pátek řešit, jakým způsobem čelit hrozbě ruských dronových útoků. Jednání se zúčastní i Polsko, do jehož vzdušného prostoru Rusové před dvěma týdny pronikli. Stále přitom není jasné například to, co přesně poničilo budovu na východě země.

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Polsko v sobotu ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Při ruských útocích na Ukrajinu během noci z pátku na sobotu byli nejméně tři lidé zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda píše, že Ukrajina v noci zasáhla přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.

Letošní léto potvrdilo, že Polsko je v čím dál větší oblibě u turistů z Česka. Jejich počet se za pět let zvýšil až o 140 procent. Například na sever v tomto roce nepřijelo z žádné jiné země více návštěvníků. Nejpopulárnější je oblast Trojměstí u Baltského moře. Přispěl k tomu i nový přímý vlakový spoj z Prahy do Gdyně či dálniční síť. Týdenní pobyt pro dvě osoby vyjde u polského moře navíc zhruba o třetinu levněji než v Chorvatsku.

V Polsku roste zájem o cestování vlakem. Loni železnice využil rekordní počet cestujících, největší polský dopravce – PKP Intercity – přepravil téměř osmdesát milionů lidí. Od roku 2022 se počet cestujících zvýšil téměř o třetinu. A růst pokračuje i letos – za první polovinu roku dráhy hlásí o devět procent více pasažérů než za stejné období v loňském roce. Dopravní síť se také otevírá komerčním subjektům. Česká firma RegioJet jako první například nově narušuje monopol státního dopravce na frekventované trase mezi Varšavou a Krakovem, postupně přidá i další spoje.

Při ruských útocích na Ukrajinu v noci opakovaně narušily polský vzdušný prostor drony. Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky šestnácti ruských dronů, uvedla ve středu večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.

Do Washingtonu dorazili první příslušníci Národní gardy – nasazení osmi set vojáků v metropoli Spojených států nařídil prezident Donald Trump. Ten tvrdí, že sedmisettisícové město nezvládá boj s kriminalitou. Uplynulý rok však patřil dle úřadů k vůbec nejbezpečnějším za poslední tři dekády. Tamní policie je přechodně podřízená federální vládě. Šéf Bílého domu prohlásil, že požádá Kongres, aby prodloužil období třiceti dní, na které je to aktuálně možné učinit.

Slovinští poslanci schválili návrh zákona, který umožňuje ukončení života prostřednictvím asistované sebevraždy, normu ale následně zablokovala tamní horní komora. Na toto téma se nyní ve dvoumilionové katolické zemi naplno rozproudila emocionální veřejná debata.