Ukrajinská armáda v noci poslala drony na ruské město Orenburg, přičemž zasáhla další logistické centrum internetového obchodu Ozon. Píše to server Kyiv Independent s odkazem na ruské kanály na telegramu. Sklad hoří podle úřadů také v Petrohradu. Ukrajina hlásí nové oběti po ruských úderech. V Charkově dron s proudovým pohonem zranil sedm lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že jeho země letos osvobodí stejně velké území, jaké se Rusům podaří dobýt.
Orenburg se nachází v jihozápadním Rusku poblíž hranic s Kazachstánem, přibližně tisíc kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Fotografie a videa zveřejněné na sociálních sítích ukazují kouř stoupající ze skladu Ozonu. V oblasti byl předtím vyhlášen letecký poplach.
Podle starosty Orenburgu Alberta Jumadilova obrana několik dronů sestřelila nad zvláštní ekonomickou zónou, v níž se nacházejí průmyslová zařízení. „Trosky dopadly na území logistického komplexu Ozon, kde vypukl požár, který uhasili pracovníci ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedl Jumadilov. Nikdo podle něj nebyl zraněn.
Ruská státní agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu společnosti Ozon uvedla, že z logistického centra v Orenburské oblasti bylo evakuováno více než tři sta pracovníků. Dodávky do skladu byly dočasně pozastaveny, oznámila společnost.
Kyjev se k úderu zatím nevyjádřil. K prvnímu přímému útoku na logistické centrum stejné společnosti došlo o den dříve při ukrajinském útoku na Samarskou oblast.
V noci ruské úřady ohlásily také masivní požár ve skladu v Petrohradu. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace sdělilo, že zachvátil oblast o rozloze nejméně 82 tisíc metrů čtverečních v okrese Kolpino, jihovýchodně od centra Petrohradu. Hořelo v průmyslové části města, údajně vedle logistického centra Ozonu.
Moskva tvrdí, že v noci na neděli zachytila a zničila 328 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, Moskvou okupovaným poloostrovem Krym a Černým i Azovským mořem, informace však nelze nezávisle ověřit.
Po měsících útoků na zařízení ruského internetového gigantu Wildberries se zdá, že ukrajinská armáda přesunula svou pozornost právě na lokality Ozonu po celém Rusku, podotýká Kyiv Independent.
Ukrajinští představitelé útoky ospravedlňují tím, že společnost prodává zboží ruské armádě. „Systematické útoky na skladovací centra pro zboží dvojího užití ztěžují nepříteli operace a negativně ovlivňují celkovou ekonomiku Ruska,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany po sobotním zásahu.
Nové ruské útoky
Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 127 bezpilotními letouny, protivzdušná obrana jich 97 zneškodnila, uvedlo ukrajinské letectvo. Dalších 27 dronů podle něj zasáhlo 22 blíže neupřesněných míst a útok v době hlášení pokračoval.
V Doněcké, Chersonské, Sumské a Charkovské oblasti byli v důsledku ruské agrese za poslední den zabiti čtyři lidé a dalších třicet utrpělo zranění.
Nepřátelské síly zasáhly v Charkově dva domy a hospodářskou budovu dronem Šáhed s proudovým pohonem. Zranění utrpělo sedm lidí včetně teenagera, informovaly podle webu Ukrajinska pravda místní úřady.
Ráno ruské síly zaútočily také na obytné oblasti Izjuma v Charkovské oblasti třemi naváděnými leteckými pumami, přičemž zranily dva lidi a poškodily přibližně dvacet domů, automobily a elektrické vedení.
V Oděské oblasti zasáhl ruský proudový dron lokomotivu osobního vlaku na trase mezi Žytomyrem a Oděsou, oznámil na facebooku šéf ukrajinských drah Oleksandr Percovskyj. Nikomu se podle něj nic nestalo, monitorovací tým totiž podle něj nařídil předem evakuaci soupravy, kde tou dobou bylo 593 cestujících.
Nedostatek střel do systému Patriot
Kyjev opakovaně žádá spojence o pomoc s posílením protivzdušné obrany. „Rusové vědí, že v jednom ze tří hlavních nástrojů, které používají při útocích proti Ukrajině, což jsou drony Šáhed, střely s plochou dráhou letu a balistické rakety, tak vůči těm balistickým raketám, které nesou největší nálož, Ukrajina v této chvíli nemá obranu, protože jí spojenci nedodali interceptory do systému Patriot. Toho Rusko využívá a ty útoky také zvýšilo,“ upozornil bezpečnostní expert Otakar Foltýn.
Zelenskyj podle BBC novinářům řekl, že zatímco v roce 2023 jeho země obdržela 675 střel do systému Patriot, v roce 2025 jich získala 364 a letos jich zřejmě dostane celkem 264. „Existují určité bilaterální dohody s některými Evropany, se zeměmi Blízkého východu. Ale vidíte, bohužel existuje tendence ke snižování, a to závisí především na americké straně,“ uvedl ukrajinský prezident. Balistické střely je obtížné sestřelit, jedním ze systémů, který to dokáže, je právě americký Patriot.
Ukrajina proto podle serveru RBK-Ukrajina přišla s alternativní metodou ničení ruských balistických střel a začala pátrat po ruských odpalovacích zařízeních. „Dnes máme další úspěch. Vzhledem k citlivosti operace nemůžeme uvést mnoho podrobností, ale fakt je fakt. Zasáhli jsme odpalovací zařízení Iskander v blízkosti našich hranic,“ řekl Zelenskyj. Je to podle něj jeden ze způsobů, jak postupovat, když je omezená protivzdušná obrana.
Prezident také uvedl, že dvě ukrajinské společnosti pracují na vytvoření domácích balistických zbraní, ale zatím mají určité technické potíže a nedostaly se do fáze sériové výroby. Rusko chce přitom podle něj vyvinout kapacity na výrobu až 1300 balistických střel ročně, napsala agentura Reuters.
V sobotu ukrajinský prezident oznámil, že jednal telefonicky se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, jenž mu slíbil dodávky střel do systémů protivzdušné obrany. Reuters uvedl, že Kyjev očekává dodávku nového italsko-francouzského protivzdušného kompletu SAMP/T-NG, který je podle expertů schopen likvidovat balistické střely. Evropští diplomaté podle Reuters dříve uváděli, že Ukrajina tento systém obdrží nejdříve na jaře příštího roku.
Zelenskyj podle RBK-Ukrajina také řekl, že se dohodl s německým kancléřem Friedrichem Merzem na dodávce přibližně 600 střel do patriotů v letech 2027 až 2028.
Zelenskyj věří ve vyrovnané územní zisky a ztráty
Ukrajinské síly by za letošek mohly osvobodit rozlohou stejné území, jaké ruská armáda na Ukrajině od ledna obsadila, prohlásil Zelenskyj v sobotním neformálním rozhovoru, jehož přepis v neděli podle agentury AP úřad hlavy státu zveřejnil. Rusko v letošním roce podle Zelenského ovládlo 990 kilometrů čtverečních ukrajinského území, Ukrajina od ledna naopak dostala zpět pod svou kontrolu 820 kilometrů čtverečních.
O situaci na bojišti hovořil Zelenskyj optimisticky. Řekl, že ukrajinské síly již takřka vytlačily ruskou armádu z Dněpropetrovské oblasti, která mimo jiné sousedí s Doněckou či Charkovskou oblastí. Rusové podle ukrajinského prezidenta nyní kontrolují asi deset kilometrů čtverečních Dněpropetrovské oblasti. Bez podrobností poznamenal, že ukrajinská armáda provádí v tomto regionu jisté operace, ze kterých do konce srpna očekává výsledky.
Hlavním cílem Ruska podle Zelenského zůstává osa Slavjansk, Kramatorsk a Kosťantynivka v Doněcké oblasti. Tato města jsou klíčová pro záměr ruského vládce Vladimira Putina ovládnout Donbas. Předání Donbasu včetně regionů, které ruská armáda dosud nedokázala dobýt, si klade Putin za podmínku k uzavření míru.
Rusko, které celoplošnou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, okupuje přibližně devatenáct procent rozlohy Ukrajiny, a to včetně Krymu a části průmyslového regionu Donbas na východě Ukrajiny, kterých se zmocnilo už dříve.
