Osvobození

Ukrajinská armáda v noci poslala drony na ruské město Orenburg, přičemž zasáhla další logistické centrum internetového obchodu Ozon. Píše to server Kyiv Independent s odkazem na ruské kanály na telegramu. Sklad hoří podle úřadů také v Petrohradu. Ukrajina hlásí nové oběti po ruských úderech. V Charkově dron s proudovým pohonem zranil sedm lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že jeho země letos osvobodí stejně velké území, jaké se Rusům podaří dobýt.

Nigerijská armáda oznámila, že zachránila 360 lidí, které unesla teroristická skupina Boko Haram na severovýchodě země. Informovala o tom agentura AP. Mezi osvobozenými jsou dospělí a děti unesení z různých vesnic ve státě Borno. Dvě děti podle armády v dlouhém zajetí zahynuly.

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.

Krajský soud v Brně v poslední části korupční kauzy Stoka opětovně zprostil obžaloby podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Žalovaný skutek podle soudu není trestným činem. V kauze šlo o ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Verdikt není pravomocný, strany si ponechaly lhůty pro možné odvolání. Státní zástupce Petr Šereda řekl, že v kauze a na ni napojených větvích bylo dosud pravomocně odsouzeno 29 obžalovaných.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou zprostil žaloby tři dozorce z rýnovické věznice. Obžalobě čelili kvůli napadení vězně v listopadu 2018. Podle soudu nebylo prokázáno, že by se skutek stal tak, jak bylo uvedeno v obžalobě. V případě jednoho z nich, Davida Halamy, je rozhodnutí pravomocné. Případ je jedním ze šesti v rozsáhlé kauze, v níž bylo obžalováno patnáct dozorců z Rýnovic.

Zdravotní stav komplikuje Janu Darmovzalovi po návratu z venezuelského vězení každodenní aktivity, ale zlepšuje se. V prohlášení popsal nelidské podmínky ve věznici, kde jej venezuelské úřady držely od září 2024 do letošního ledna. Poděkoval také všem, kteří se podíleli na jeho propuštění a převezení do Česka, a požádal veřejnost i média o respektování soukromí. Z Venezuely do Prahy jej armádní speciál přivezl spolu s třemi dalšími bývalými vězni 18. ledna večer.

Vzpomínky na válku se mu vracejí dodnes. Dvaadevadesátiletý Arnošt Hammer vypráví o životě v okupovaném Znojmě, o hladu, bombardování i o tom, jak válka zasáhla do každodenního života obyčejných lidí.

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.

Ukrajinská národní garda oznámila osvobození dvou vesnic severně od Kupjansku v Charkovské oblasti. Asi dvě stě ruských vojáků v Kupjansku je v obklíčení, uvedl velitel jednoho ze sborů národní gardy. Rusové v minulých měsících opakovaně tvrdili, že Kupjansk ovládli, stejně jako tvrdili, že ovládli Pokrovsk i Siversk v Donbasu, což ale Kyjev popřel a nevyplývá to ani z údajů analytiků. Informace zveřejňované válčícími stranami však nelze nezávisle ověřit.

Josef Vlasák se narodil pět let před druhou světovou válkou do česko-německé rodiny. Nepovažuje se za Němce ani za Čecha – říká o sobě, že je Znojemák. Jeho rodiče se před válkou hlásili k německé národnosti. Otec, ač aktivní antifašista, musel v roce 1940 narukovat do wehrmachtu. Díky jeho postojům se rodina po válce vyhnula odsunu. Amatérský fotograf a sběratel historických snímků je spoluautorem knihy Milované Znojmo a před deseti lety se stal čestným občanem města.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Jelikož otec Josefa Straky stavěl mosty, rodina se často stěhovala. Nakonec zakotvili v Brně, kde prožili druhou světovou válku i osvobození. Josefa v sedmnácti letech povolali na práce do Německa, maturitu skládal na konci války v krytu. Ze všeho, co ho v životě potkalo, se snažil vzít si něco pozitivního. Začátkem listopadu oslavil sté narozeniny. Dodnes ho prý nejvíc nabíjejí kamarádi a práce na zahradě.

Kauza nejrozsáhlejšího lesního požáru v Česku nekončí. Pražský vrchní soud ve středu vyhověl odvolání státního zastupitelství, zrušil osvobození někdejšího dobrovolného strážce národního parku České Švýcarsko Jiřího Lobotky a vrátil kauzu podpálení parku k dalšímu projednání. Muž se k činu původně dvakrát doznal, později ale přiznání odvolal. Vinu připustil jen ohledně pozdějších menších případů žhářství na Děčínsku, za které mu odvolací senát potvrdil dvouleté vězení.

Strach, který Ludmila Nekužová prožila za druhé světové války, v ní zůstal dodnes. Dnes devětaosmdesátiletá žena tehdy žila v Bystrci u Brna. Vzpomíná na obavy místních obyvatel z protržení podminované brněnské přehrady, na boje o Mniší horu i na statečnost své maminky, když se k nim na konci války nastěhovali sovětští vojáci. Ti, kteří válku nezažili, by se podle Ludmily Nekužové měli snažit, aby cizí vojáci už nikdy českou zem neohrožovali.

Jarmila Janků zažila jako dítě druhou světovou válku a později i okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V obou historických momentech se ocitla v ohrožení života. Ve svých vzpomínkách popisuje strach a nejistotu za nacistické okupace, atmosféru srpnové noci i neobyčejné setkání své maminky s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 80 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.

Uplynulo osmdesát let od osvobození celého Slovenska. Závěrečné boje zasáhly severozápad území, o poslední obec Makov se bojovalo jen pár hodin. Nacisté se chystali na partyzánskou válku, Rudé armádě už ale ustoupili směrem k Ostravě.

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.

Před osmdesáti lety se dočkal osvobození Zlín a krátce na to i Vsetín, a to díky Rudé armádě s jednotkami rumunské armády, příslušníky 1. československého armádního sboru pod velením generála Karla Klapálka a 1. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky. Osvobození se věnuje výstava Nezapomeňme – 80 let od vítězství, která na náměstí Míru ve Zlíně potrvá do 12. května. Ve Vsetíně budou oslavy v Domě kultury. Připraveny tam jsou dvě výstavy i dvoudenní mezinárodní konference.

Pietním aktem u památníku 2. pěší divize začaly v Plzni pětidenní Slavnosti svobody, oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou, jedny z největších připomínek konce druhé světové války v Evropě. Přiletěl na ně 99letý veterán Harry Humason, který se vrátil do Čech poprvé od roku 1945, a dále asi 170 potomků a rodinných příslušníků dalších amerických a belgických vojáků, kteří město v květnu 1945 osvobozovali. Poprvé oslavy navštíví belgický král Philippe, spolu s ním se hlavního pietního aktu u památníku Díky, Ameriko! zúčastní 6. května prezident Petr Pavel.

Osvobození Ostravy, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 80 lety 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravsko-opavská operace, která trvala téměř dva měsíce. Do boje se zapojilo přes čtvrt milionu vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. československé samostatné tankové brigády a československé smíšené letecké divize. Proti stálo sto padesát tisíc vojáků německé armády.