Osvobození

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 80 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.

Uplynulo osmdesát let od osvobození celého Slovenska. Závěrečné boje zasáhly severozápad území, o poslední obec Makov se bojovalo jen pár hodin. Nacisté se chystali na partyzánskou válku, Rudé armádě už ale ustoupili směrem k Ostravě.

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.

Před osmdesáti lety se dočkal osvobození Zlín a krátce na to i Vsetín, a to díky Rudé armádě s jednotkami rumunské armády, příslušníky 1. československého armádního sboru pod velením generála Karla Klapálka a 1. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky. Osvobození se věnuje výstava Nezapomeňme – 80 let od vítězství, která na náměstí Míru ve Zlíně potrvá do 12. května. Ve Vsetíně budou oslavy v Domě kultury. Připraveny tam jsou dvě výstavy i dvoudenní mezinárodní konference.

Pietním aktem u památníku 2. pěší divize začaly v Plzni pětidenní Slavnosti svobody, oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou, jedny z největších připomínek konce druhé světové války v Evropě. Přiletěl na ně 99letý veterán Harry Humason, který se vrátil do Čech poprvé od roku 1945, a dále asi 170 potomků a rodinných příslušníků dalších amerických a belgických vojáků, kteří město v květnu 1945 osvobozovali. Poprvé oslavy navštíví belgický král Philippe, spolu s ním se hlavního pietního aktu u památníku Díky, Ameriko! zúčastní 6. května prezident Petr Pavel.

Osvobození Ostravy, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 80 lety 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravsko-opavská operace, která trvala téměř dva měsíce. Do boje se zapojilo přes čtvrt milionu vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. československé samostatné tankové brigády a československé smíšené letecké divize. Proti stálo sto padesát tisíc vojáků německé armády.

Erichu Veselému bude příští rok sto let. Na konci války to byl osmnáctiletý mladík, vyučený soustružník. Pracoval ve firmě na výtahy, která se přeorientovala na válečnou výrobu. Bombardování Brna firmu nikdy nezasáhlo. Hospodářství rodiny Veselých se pak ocitlo pod palbou v polovině dubna 1945, když Rusové stříleli z Pisárek na Jundrov, kudy se stahovala německá armáda směrem na Bystrc. Rusové se pak nastěhovali k nim do domu a tábořili na zahradě.

V sobotu uplyne osmdesát let od osvobození Brna od nacistů. Ti sváděli tvrdé boje s postupující Rudou armádou už několik dní předtím v okolí města. Boje o Brno si vyžádaly mnoho obětí na životech. Zahynulo dvanáct set místních obyvatel, dvanáct tisíc rudoarmějců a sedm tisíc německých vojáků.

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.

Přesně před osmdesáti lety byla osvobozena Opava, na příchod sovětské armády se město v německém područí připravovalo už od ledna 1945. Slezská metropole byla označována za pevnostní, a proto z ní museli být evakuováni civilní obyvatelé. Sověti využili i intenzivní bombardování a ostřelování – Opava se tak stala jedním z nejvíce zničených měst v tuzemsku, více než tři čtvrtiny staveb byly poškozeny nebo zcela zničeny.

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.

Pražský vrchní soud v úterý osvobodil muže obžalovaného z toho, že své tříměsíční dceři úmyslně způsobil zranění na hlavě. Zrušil nepravomocný verdikt ústeckého krajského soudu, který mu uložil dvanáctileté vězení za pokus o vraždu. Předsedkyně senátu Michaela Pařízková označila dosavadní proces za odbytý. Za jediný relevantní důkaz ve věci označila mužovu výpověď, podle které mu dítě spadlo z postele, když na chvíli usnul.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou v opakovaném řízení osvobodil čtyři bývalé dozorce z věznice Rýnovice. Obžalováni byli ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby kvůli fyzickému útoku na jednoho odsouzeného. Podle soudu nešlo o trestný čin. Všichni čtyři byli původně potrestáni podmíněnými tresty, Nejvyšší soud ale tento verdikt na základě dovolání tři z nich zrušil. Nynější rozhodnutí není pravomocné.

104letá Růžena Herinková pochází z Náměště nad Oslavou, kde zažila s rodiči a sedmi sourozenci druhou světovou válku a bombardování města. Vzpomíná také na osvobození Rudou armádou i následující roky, kdy byli u moci komunisté, které jim příliš svobody nepřinesly. Záchrana lidského světa podle ní není nikde jinde než v lidském srdci, rozmyslu, pokoře a lidské odpovědnosti, jak řekl i někdejší prezident Václav Havel před americkým Kongresem v roce 1990.

Nejvyšší soud (NS) v prosinci zrušil zprošťující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou. Teď zveřejnil obsáhlé odůvodnění, v němž uvádí, v čem podle něj soudy nižší instance chybovaly, když pedagožku pravomocně osvobodily. „Lež není názorem, byť ji pachatel subjektivně vnímá jako pravdu,“ stojí mimo jiné v usnesení NS. Žena podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu mimo jiné uváděla, že ruská agrese na Ukrajině je omluvitelný způsob řešení situace.

Za stíhání kvůli vydání osvědčení o československém občanství pro Josefinu Czerninovou dostala úřednice Ivana Odarčenková od státu odškodné 620 tisíc korun. České televizi informaci potvrdily mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti. Úřednice za desetileté stíhání požadovala odškodné téměř devět milionů korun. Loni ji soudy pravomocně osvobodily.

Hra Jetelová pole Divadla Paměti národa, která je součástí vzpomínek na oběti holocaustu, měla premiéru v Divadle X10. Umělci rekonstruovali skutečné příběhy z časů osvobozování Československa. Hra se opírá o vzpomínky čtyř konkrétních lidí. Mladí umělci si díky představení uvědomují, jak museli v této náročné době lidé žít se strachem. K dispozici měli například vyprávění Jarmily Bílkové. Když začalo Pražské povstání, nebylo jí ještě ani dvanáct let. Se stejně malou sestřenicí se tehdy vydaly do centra na procházku. Boje v ulicích je zastavily na Klárově. Nová představení k uctění obětí holocaustu připravilo letos v osmi evropských městech deset divadelních souborů. Pražská Jetelová pole budou mít do května ještě tři reprízy.

Potomci někdejších evropských protinacistických elit si v italských Dolomitech připomněli jednu z méně známých kapitol konce druhé světové války. Tehdy chtěli nacističtí pohlaváři vyměnit významná rukojmí za svou svobodu. Do věci se však vložili němečtí vojáci a italská hoteliérka a z plánů nacistů nakonec sešlo.

Jedenadvacetiletá jezídka Fauzíja Amín Sidová dokázala po deseti letech v područí teroristů z Hamásu uniknout ze zajetí. Její věznitel totiž nedávno při leteckém úderu izraelské armády zemřel. Díky tomu mohla utéct na bezpečné místo, odkud ji pak osvobodili izraelští vojáci, uvedla armáda židovského státu, která akci koordinovala s USA. Hamás ale tvrdí, že mladá žena odešla z Pásma Gazy s vědomím místních úřadů.

Noa Argamaniová byla unesená teroristy z Hamásu při útocích ze 7. října 2023. Osvobození se dočkala letos v červnu při zásahu izraelských bezpečnostních sil v Gaze. Po devíti měsících v zajetí se rozhodla poprvé promluvit na setkání představitelů zemí G7, kam přijela poprosit o podporu při osvobození těch, kdo zůstávají v zajetí džihádistů. Síla příběhu šestadvacetileté izraelské dívky je mimo jiné i v tom, že poté, co se dostala na svobodu, se ještě stihla rozloučit se svou matkou umírající na rakovinu.

Dozorce, který čelil obžalobě za napadení cizince v litoměřické věznici, dostal od ministerstva spravedlnosti odškodné 117 tisíc korun. Vyplývá to z rozhodnutí, které má ČT k dispozici. Muž byl společně se svým kolegou obžalován kvůli tomu, že v roce 2018 několikrát udeřili vězně z Lotyšska ve výtahu. Soud ale oba zprostil obžaloby. Podle pravomocného verdiktu nešlo v tomto případě ani o kázeňský přestupek.

Panamský soud překvapivě zprostil viny všech 28 lidí obžalovaných z praní špinavých peněz v případech souvisejících s kauzami takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). V sobotu o tom informovala agentura DPA s odvoláním na soud ve městě Panama.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie, informovala agentura AFP.