Plzeňské Slavnosti svobody připomněly osvobození města Američany

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.

Mši zahájil průvod s historickými vlajkami za doprovodu skotského dudáka. Zazněly přímluvy v češtině a angličtině. Mši sloužil biskup Tomáš Holub a zahájil ji spolu s náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky Karlem Řehkou.

Holub, který byl na konci devadesátých let 20. století prvním českým vojenským kaplanem a účastnil se několika zahraničních misí, uvedl mši ve vojenské uniformě. Po několika minutách se převlékl do kněžského roucha.

Účastníci bohoslužby, která je v posledních letech pravidelnou součástí slavností, se modlili za pomoc světu zasaženého násilím, za mír, za odhodlání všech, kteří nasazují své síly v boji se zlem a za uzdravení srdce mužů i žen, kteří zaslepeni nenávistí a sobectvím neváhají použít násilí pro dosažení svých cílů. 

„Pravdou je, že člověk je schopen zla a to zla, které je brutální. Ale existuje i světlo na konci tunelu. Zlo nakonec není vítězné, dobro je silnější, je to světlo na konci tunelu, ale ten tunel může být hodně dlouhý,“ pronesl biskup během mše.

Vzpomínky pamětníka

Hostem plzeňských Slavností svobody je i devětadevadesátiletý americký veterán Harry Humason, který na konci druhé světové války s 5. pěší divizí 3. armády generála Pattona osvobozoval Evropu. Chtěl vidět, jak se tehdy rozbořená města a státy vzpamatovaly a změnily. 

„Jestli je na tom vůbec něco dobrého, tak jen to, že po válce může být obnoveno a znovu postaveno to, co bylo zbořeno a zničeno. To je jedna z věcí, které, doufám, že tady uvidím,“ řekl Humason. 

Už z prvních pohledů, které v Praze a v Plzni viděl, byl nadšený. „Jsou to krásná města, nádherná architektura, je zajímavé vidět všechny nové krásné stavby,“ řekl veterán, který do Evropy přijel se svou dcerou Lindou a bývalým zetěm. 

Stihli krátce navštívit Nizozemsko, z Čech zamíří ještě do Frankfurtu nad Mohanem. Právě jeho obsazení na konci března 1945 se Humason jako mladičký voják účastnil a obrázky jeho zkázy a ruin má dodnes v paměti. Je tak zvědavý, jak se město od války změnilo.

Příběhy z osvobozování Čech

Do americké armády nastoupil jako dobrovolník hned po svých osmnáctinách v prosinci 1943. Do Čech se dostal na méně než týden, neměl tak prý ani čas na to moc poznat zdejší zemi a lidi. Příběhy z války i z českého území má ale stále v paměti.

Vzpomíná například na to, jak jako náhradník obsluhující lehký kulomet B.A.R. přijížděl s armádou k Teplé Vltavě, kterou měli překročit. Spěchali, protože měli pokyn postupovat co nejrychleji na pomoc Praze, kde začalo povstání.

„Na druhém břehu byly bunkry a připravené německé 88milimetrové kanony a kulomety. Podíval jsem se na tu řeku a vybavila se mi situace, kterou jsme zažili předtím v Německu,“ zavzpomínal veterán. Dříve v Německu se prý s jednotkou blížil k pontonovému mostu přes řeku, kterou krátce před tím překročili Američané. 

V řece byly čluny a z nich sbírali z vody padlé vojáky a rovnali je na břehu jako klády dřeva. „Vybavilo se mi to a měl jsem obavy, že i tady může nastat krvavá bitva. Pak nám byl řečeno, že nemáme střílet na německé letadlo. Ukázalo se, že v něm letí německá delegace na jednání o kapitulaci. A pak válka skončila a my jsme tu řeku nemuseli překročit,“ vybavuje si dodnes Humason. Vzpomíná i na to, jak k Američanům na konci války utíkali Němci, aby se nedostali do zajetí Sovětské armády.

Průběh slavností 

Program slavnosti pokračoval v sobotu v chladnějším a podmračenějším počasí, než bylo páteční horké odpoledne. Na několika pódiích v centru se odehrávají koncerty, v řadě vojenských kempů předvádějí nadšenci vojenské historie život na konci války. Kromě ukázek vojenských ležení a historické techniky nechybí ani nahlédnutí do civilního života. Konají se přehlídky dobové módy či tančírny.

Na zvýšený počet lidí se připravilo nejen město, které například v sobotu a v neděli nechalo lidi jezdit MHD zdarma, ale také policie. „Do akce jsou nasazeny desítky policistů. Zapojují se příslušníci pořádkové, dopravní, kriminální i cizinecké policie, speciální a krajské pořádkové jednotky, zásahové jednotky, kynologové, členové antikonfliktního týmu i kolegové z odboru pro zbraně a bezpečnostní materiál,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Raindlová. 

V ulicích je vidět zvýšený počet policejních aut i hlídkujících policistů, někteří mají preventivně i dlouhé zbraně. „Vzhledem k většímu množství návštěvníků ze zahraničí, zejména z Německa, postavila i letos policie smíšené hlídky s německými kolegy,“ dodala Raindlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...