Plzeňské Slavnosti svobody připomněly osvobození města Američany

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.

Mši zahájil průvod s historickými vlajkami za doprovodu skotského dudáka. Zazněly přímluvy v češtině a angličtině. Mši sloužil biskup Tomáš Holub a zahájil ji spolu s náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky Karlem Řehkou.

Holub, který byl na konci devadesátých let 20. století prvním českým vojenským kaplanem a účastnil se několika zahraničních misí, uvedl mši ve vojenské uniformě. Po několika minutách se převlékl do kněžského roucha.

Účastníci bohoslužby, která je v posledních letech pravidelnou součástí slavností, se modlili za pomoc světu zasaženého násilím, za mír, za odhodlání všech, kteří nasazují své síly v boji se zlem a za uzdravení srdce mužů i žen, kteří zaslepeni nenávistí a sobectvím neváhají použít násilí pro dosažení svých cílů. 

„Pravdou je, že člověk je schopen zla a to zla, které je brutální. Ale existuje i světlo na konci tunelu. Zlo nakonec není vítězné, dobro je silnější, je to světlo na konci tunelu, ale ten tunel může být hodně dlouhý,“ pronesl biskup během mše.

Vzpomínky pamětníka

Hostem plzeňských Slavností svobody je i devětadevadesátiletý americký veterán Harry Humason, který na konci druhé světové války s 5. pěší divizí 3. armády generála Pattona osvobozoval Evropu. Chtěl vidět, jak se tehdy rozbořená města a státy vzpamatovaly a změnily. 

„Jestli je na tom vůbec něco dobrého, tak jen to, že po válce může být obnoveno a znovu postaveno to, co bylo zbořeno a zničeno. To je jedna z věcí, které, doufám, že tady uvidím,“ řekl Humason. 

Už z prvních pohledů, které v Praze a v Plzni viděl, byl nadšený. „Jsou to krásná města, nádherná architektura, je zajímavé vidět všechny nové krásné stavby,“ řekl veterán, který do Evropy přijel se svou dcerou Lindou a bývalým zetěm. 

Stihli krátce navštívit Nizozemsko, z Čech zamíří ještě do Frankfurtu nad Mohanem. Právě jeho obsazení na konci března 1945 se Humason jako mladičký voják účastnil a obrázky jeho zkázy a ruin má dodnes v paměti. Je tak zvědavý, jak se město od války změnilo.

Příběhy z osvobozování Čech

Do americké armády nastoupil jako dobrovolník hned po svých osmnáctinách v prosinci 1943. Do Čech se dostal na méně než týden, neměl tak prý ani čas na to moc poznat zdejší zemi a lidi. Příběhy z války i z českého území má ale stále v paměti.

Vzpomíná například na to, jak jako náhradník obsluhující lehký kulomet B.A.R. přijížděl s armádou k Teplé Vltavě, kterou měli překročit. Spěchali, protože měli pokyn postupovat co nejrychleji na pomoc Praze, kde začalo povstání.

„Na druhém břehu byly bunkry a připravené německé 88milimetrové kanony a kulomety. Podíval jsem se na tu řeku a vybavila se mi situace, kterou jsme zažili předtím v Německu,“ zavzpomínal veterán. Dříve v Německu se prý s jednotkou blížil k pontonovému mostu přes řeku, kterou krátce před tím překročili Američané. 

V řece byly čluny a z nich sbírali z vody padlé vojáky a rovnali je na břehu jako klády dřeva. „Vybavilo se mi to a měl jsem obavy, že i tady může nastat krvavá bitva. Pak nám byl řečeno, že nemáme střílet na německé letadlo. Ukázalo se, že v něm letí německá delegace na jednání o kapitulaci. A pak válka skončila a my jsme tu řeku nemuseli překročit,“ vybavuje si dodnes Humason. Vzpomíná i na to, jak k Američanům na konci války utíkali Němci, aby se nedostali do zajetí Sovětské armády.

Průběh slavností 

Program slavnosti pokračoval v sobotu v chladnějším a podmračenějším počasí, než bylo páteční horké odpoledne. Na několika pódiích v centru se odehrávají koncerty, v řadě vojenských kempů předvádějí nadšenci vojenské historie život na konci války. Kromě ukázek vojenských ležení a historické techniky nechybí ani nahlédnutí do civilního života. Konají se přehlídky dobové módy či tančírny.

Na zvýšený počet lidí se připravilo nejen město, které například v sobotu a v neděli nechalo lidi jezdit MHD zdarma, ale také policie. „Do akce jsou nasazeny desítky policistů. Zapojují se příslušníci pořádkové, dopravní, kriminální i cizinecké policie, speciální a krajské pořádkové jednotky, zásahové jednotky, kynologové, členové antikonfliktního týmu i kolegové z odboru pro zbraně a bezpečnostní materiál,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Raindlová. 

V ulicích je vidět zvýšený počet policejních aut i hlídkujících policistů, někteří mají preventivně i dlouhé zbraně. „Vzhledem k většímu množství návštěvníků ze zahraničí, zejména z Německa, postavila i letos policie smíšené hlídky s německými kolegy,“ dodala Raindlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 hlasujících, jedenáct s ní naopak souhlasilo. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta voličů, je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce.
před 32 mminutami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 16 hhodinami

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
včera v 08:00

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
včera v 07:00

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

ŘSD na jihu Čech odstraňuje nelegální billboardy, hotovo chce mít do konce roku

Na jihu Čech probíhá likvidace nelegálních billboardů. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se pustilo do odstraňování ploch, které vlastní firma spojená s kontroverzním podnikatelem Antonem Fischerem. „Jeho“ i dalších nepovolených poutačů u tamních silnic zůstávají skoro dvě stovky. Zmizet mají do konce roku. Už teď ale dělníci počítají s tím, že na některá místa se budou muset opakovaně vracet.
16. 1. 2026
Načítání...