Američané

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Proměna Ameriky je zásadní. Prezident USA Donald Trump si tentokrát nebere žádné servítky, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal. Dodal, že Američané se jako velmoc zaobírají jen sami sebou. V souvislosti s raziemi proti nelegální migraci dodal, že v USA byly vždy, ale Trump si z nich udělal show. Poukázal také na to, že staronový šéf Bílého domu zahraniční intervence USA roky odsuzoval a najednou udeřil v Íránu, což bylo pro mnohé překvapení.

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.

Za druhé světové války shodily americké letouny 20. listopadu 1944 na hodonínské nádraží více než čtyři sta padesát bomb. Nedaleko, v nových bytových domech s mladými rodinami bydleli také Zámečníkovi. Před bombardováním se matka s dětmi neschovala do sklepa z obavy, že uniká plyn, ale utíkala ulicí dál od nádraží. Střepiny jí zranily ruku, staršího chlapce zasáhly do hlavy, mladší přišel o nohu.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

Každý třetí Američan je podle nového průzkumu agentury AP bez vyznání. Mezi mladými jejich podíl sahá dokonce až k 45 procentům. Ještě před padesáti lety přitom náležitost k jakékoliv církvi odmítlo jen pět procent obyvatel Spojených států. Řada Američanů nicméně ze svých životů spiritualitu nevylučuje a touží po setkávání se stejně smýšlejícími.

V Sýrii stále pokračují boje, dokonce i mezi bývalými spojenci. V některých městech v minulých dnech navíc vypukly i protirežimní demonstrace. Vyvolává to obavy, že by situace opět mohli využít radikálové z Islámského státu.

Ve Spojených státech roste zájem o slovenský pas, jehož získání ulehčila loňská změna zákona. Jednou z možností je prokázat československé občanství maximálně u praprarodičů. Těch, kterým úřady vyhoví, ale ubývá. Lidé s kořeny na Slovensku se proto obrací na tamní úřady, a to v době, kdy si Bratislava připomíná 75 let od otevření amerického konzulátu.

Americká metropole Washington D.C. je známá svými politickými muraly – velkými legálními obrazy na stěnách domů. Poblíž rušné M Street nedaleko Georgetownské univerzity nyní poutá pozornost černobílý mural s tvářemi osmnácti Američanů vězněných v zahraničí.

V České republice se den Válečných veteránů oficiálně slaví od roku 2001. Už od listopadu roku 1990 se ale tento den připomínal v Rokycanech. První ročník oslav se konal ve spolupráci s Evropským departmentem Amerických válečných veteránů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Při nočním íránském raketovém útoku na základny v Iráku nebyl zabit žádný Američan ani Iráčan. Prohlásil to v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Ve svém vystoupení obhajoval americký útok, při němž byl v Bagdádu v pátek zabit íránský generál Kásem Solejmání a kvůli němuž Íránci podnikli odvetnou akci. Podle Trumpa plánoval Solejmání nové útoky na americké cíle a jeho likvidace je významným poselstvím určeným teroristům.

Dosavadní favorit zápasu o demokratickou nominaci do prezidentských voleb v USA, bývalý viceprezident Joe Biden v televizní debatě se svými soupeři zkritizoval plán senátora Bernieho Sanderse na zavedení zdravotního pojištění pro všechny Američany. Kromě samotného Sanderse plán hájila senátorka Elisabeth Warrenová.

Spojené státy a jejich spojenci budou možná muset zajistit eskortu obchodním lodím plujícím Perským zálivem, aby je ochránili před dalšími možnými útoky. S odkazem na americké odborníky to oznámila agentura Reuters. Bezpečnostní situace v zálivu se zhoršila po čtvrtečních útocích na dva tankery. Předtím už v květnu byly podobně jako ve čtvrtek poškozeny čtyři jiné lodě. USA všechny akce připsaly Íránu, který to ale odmítá.

Írán oficiálně přestal dodržovat některé závazky vyplývající z jaderné dohody se světovými mocnostmi. Islámská republika od této chvíle tedy může produkovat neomezené množství obohaceného uranu a těžké vody, píše agentura Reuters s odkazem na činitele z íránské instituce pro atomovou energii. Země chce, aby Evropa, Rusko a Čína do dvou měsíců zajistily, aby Írán mohl vyvážet ropu navzdory americkým sankcím, jinak dohoda skončí. Teherán i Washington zároveň tvrdí, že si nepřejí válku.

Představitelé normalizační moci nechali v roce 1969 násilně rozehnat připomínku osvobození Plzně americkou armádou. Šlo o první velký zásah Veřejné bezpečnosti proti lidem po okupaci v srpnu 1968 a také o první signál, jak bude na případné projevy nespokojenosti reagovat nové vedení komunistické strany v čele s Gustávem Husákem.

Americký prezident Donald Trump zvažoval navrhnout dceru Ivanku na post šéfky Světové banky. V pátečním rozhovoru s magazínem The Atlantic řekl, že by si ji dokázal představit i jako americkou velvyslankyni při OSN. Pro dceru, která působí jako poradkyně Bílého domu, se nakonec Trump ani v jednom případě nerozhodl kvůli možnému obvinění z nepotismu, tedy protežování příbuzných.