Osvobození Ostravy, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 80 lety 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravsko-opavská operace, která trvala téměř dva měsíce. Do boje se zapojilo přes čtvrt milionu vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. československé samostatné tankové brigády a československé smíšené letecké divize. Proti stálo sto padesát tisíc vojáků německé armády.
Ostravu Němci urputně bránili, osvobození pomohl i most
2 minuty
Události: Osmdesáté výročí osvobození Ostravy
„Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo,“ pronesl před osmdesáti lety Adolf Hitler. Vzhledem k množství nasazených vojáků a vojenské techniky bývá ostravská operace označována za jednu z největších bitev druhé světové války na území dnešního Česka, z části se odehrávala na území Polska. Osvoboditelé měli v závěrečné fázi operace přes tři sta tanků, více než šest tisíc děl a minometů a přes čtyři sta dvacet letadel.
Výsledkem operace, která skončila 5. května, bylo osvobození Ostravska i celé severozápadní Moravy a Slezska. Životem zaplatilo téměř čtyřiadvacet tisíc sovětských a československých vojáků. Na německé straně se nejčastěji uvádí zhruba sedmdesát tisíc mrtvých, zraněných a nezvěstných. Při bojích také zahynuly stovky civilistů, z nichž mnozí se do osvobozování přímo zapojili.
10 minut
Studio 6: 80. výročí osvobození Ostravy
Urputná německá obrana
Ostravskou operaci zahájil 4. ukrajinský front už 10. března. Podle původních záměrů mělo jít o razantní akci vedenou z Polska východně od Ostravy, cílem bylo dosáhnout města 20. dubna. Po řadě bojů již hůře vyzbrojená vojska však narazila na nečekaně silnou obranu nepřítele, který městu, a především tamním uhelným dolům a těžkému průmyslu, přikládal značný strategický význam.
Sovětské velení tak kvůli pomalému postupu nahradilo velitele generála Ivana Petrova generálem Andrejem Jeremenkem, který se rozhodl vést hlavní úder ze západu od Opavy.
- 10. 3. 1945 začátek příprav
- 24. 3. 1945 oficiální zahájení
- 15. 4. 1945 zahájen hlavní útok na Ostravu
- 22. 4. 1945 osvobození Opavy
- 30. 4. 1945 osvobození Ostravy
zdroj: Encyklopedie.ostrava.cz
„Němci vytvořili několik obraných valů až padesát kilometrů od Ostravy. Bylo jasné, že bránit Ostravu na hranici města nemá úplně smysl. Rusové narazili na těžké československé opevnění, kde se Němci zakopali, zákopy a protitankové příkopy,“ popsal historik Ostravského muzea Petr Chlebec. Nepřekonatelný byl podle něj vrchol u Hrabyně, odkud Němci viděli na celé údolí a mohli Rudou armádu ostřelovat.
Prvními osvobozenými obcemi v současném Česku byly Fulštejn, dnes Bohušov, a Matějovice v okrese Bruntál, a to 21. března 1945. Oblast včetně města Osoblaha obsadily jednotky 1. ukrajinského frontu během přípravy ostravské operace.
Hlavní část ostravské operace začala 15. dubna dopoledne. Po masivní dělostřelecké přípravě vyrazila vojska, včetně československé tankové brigády, do útoku, postoupila sedm až deset kilometrů, ale zápolila s obranou a utrpěla velké ztráty. Československá tanková brigáda prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Rohov–Krzyzanowice.
Vzpomínky pamětníků
Obranné pásmo kolem Opavy se podařilo prolomit až 20. dubna, slezská metropole byla osvobozena dva dny poté. Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru na Ostravu, nejtěžší boje proběhly v okolí zmíněné Hrabyně.
Týden těžkých bojů tam prožil s rodiči ve sklepích Jaroslav Hon. Jejich dům byl zcela zničen. Po válce bydlela pětičlenná rodina půl roku v jedné místnosti u tamního sedláka. Poté žili v dřevěném domku, který pro obyvatele zničené vesnice postavila armáda.
1 minuta
Jaroslav Hon: Hrabyňský kopec plný povozů s těly
„Když jsme šli z Mokrých Lazců, což je první vesnice pod Hrabyňským kopcem, tak celá cesta, celý ten kopec byl plný koňských povozů, na kterých byla těla mrtvých ruských vojáků. Pro mě jako dítě to bylo něco neuvěřitelného,“ popsal pro Paměť národa.
Tři dny nato se sovětská vojska probojovala do Svinova, nynější městské části Ostravy, tehdy samostatného města.
V Markvartovicích se začalo střílet 27. dubna. K večeru následujícího dne se obec dočkala osvobození. „Kolem páté hodiny odpoledne už u nás byli Rusové. Bylo slyšet střelbu. Byli jsme ve sklepě. Voják se na nás díval a zeptal se: ‚Nicht fricek?‘ Tak říkali Němcům. Maminka odpověděla, že ne. Pak si kleknul na zem, kulomet si dal mezi nohy a žádal vodu. Maminka se ptala: ‚Vodku?‘ On, že ne. Ve sklepě jsme měli přichystané kbelíky s vodou, u toho byl plechový hrnek. A ten Rus říká mamince: ‚Ty!‘ Maminka se nejdřív musela napít, asi jestli voda není otrávená. Pak se napil i on,“ vzpomínala pro Paměť národa Aloisie Foltýnková.
3 minuty
Aloisie Foltýnková: První sovětský voják
Fronta prošla také blízko rodinnému statku Bártových v Ostravě-Porubě. Protože Němci s sebou brali dobytek a koně, odvedli je do nedalekého lesíka. Tam prožili první bombardování. „V pátek bylo druhé bombardování. To už jsme byli ve sklepě. Asi padesát šedesát metrů od nás vybuchla opravdu velká bomba. Spadla na cestu vedoucí k sokolovně, vznikl tam obrovský kráter. A cítil jsem, jako by popojížděla zem. Teď nedávno bylo u nás slabé zemětřesení. Vybavil jsem si, že jsem ten pocit už zažil,“ popsal Paměti národa.
3 minuty
Jiří Bárta: Konec války, bombardování v Porubě
„My jsme byli všichni ve sklepě, protože bylo bombardování, střílelo se. Spali jsme tam a dopoledne třicátého přiběhl známý a říká, co tu sedíte, vždyť u stadionu jsou tanky. Nestihli jsme ani vyjít ven a naproti bouchl granát. Za hodinu do sklepa vběhl voják, měl šikmé oči a ptal se, Germán nět? Byli to průzkumníci, hledali hlavně, jestli venku nikdo není. Pak šla druhá linie, která kontrolovala granáty a miny, a pak třetí linie motorizovaná. Na dvoře stála kaťuše. A ti už hledali po domech i alkohol. Když nic nenašli, pili benzin,“ vzpomíná na osvobození ostravského Zábřehu Miroslav Košnovský.
9 minut
Studio ČT24: Osvobození Ostravy-Zábřehu
Most vydržel
Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly řeku Odru, odpoledne pronikly československé tanky spolu se sovětskou gardovou střeleckou divizí do středu města. Ostrava byla prakticky ještě téhož dne osvobozena. Přispět k tomu měla podle jedné z legend i odvážná akce ostravského občana Miloše Sýkory.
„Soustružník Miloš Sýkora se rozhodl, že přestřihne dráty podminovaného Říšského mostu a zabrání tak jeho vyhození. Nejrozšířenější legendu potvrdil i velitel tanku 051 Vasjuk, dokonce prý byl se Sýkorou domluven. Sýkora měl vystřelit zelenou světlici na znamení, že je vše v pořádku a že mohou tanky přejet. To, proč je to legenda, ukazuje to, že ty tři první tanky, které se dostaly do Ostravy, ani netušily, že se dostanou až tak daleko, jen plnily rozkaz Jeremenka. Řidiči tanků prý žádnou zelenou světlici neviděli. Co tam tedy Sýkora dělal, nevíme, ale při osvobozování padl,“ popsal historik Chlebec.
V následujících dnech byla osvobozena další města. Ostravská operace trvala padesát sedm dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území o celkové rozloze patnáct tisíc čtverečních kilometrů s více než šesti sty vesnicemi a městy.
Ostravská operace byla jednou ze tří, které sovětská armáda při osvobozování území dnešního Česka vedla. Z jihovýchodu byla země osvobozována v rámci bratislavsko-brněnské operace, do které se výrazně zapojila i rumunská armáda. Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci – osvobozování ze severu a severozápadu. V rámci této operace se na osvobození podílela i polská armáda. Západní části státu osvobodili Američané.
V roce 1946 byl v Komenského sadech v Ostravě odhalen památník, kde je uloženo přes šest set uren s popelem vojáků Rudé armády, československých tankistů a občanů Ostravy, kteří padli při osvobozování města. V roce 1978 byl památník prohlášen národní kulturní památkou.
V Ostravě se od rána konají pietní akce dopoledne u Památníku Rudé armády a u Památníku osvobození, v poledne ekumenická bohoslužba v kostele sv. Václava, na odpoledne se pak uskuteční odhalení pamětní desky letci Evženu Čížkovi.
