Sovětská armáda

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi Budapešti. Chtěli tím ukázat sílu maďarského premiéra, jehož příští rok na jaře po patnácti letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Na čtvrtek naplánovalo shromáždění také opoziční uskupení TISZA.

Strach, který Ludmila Nekužová prožila za druhé světové války, v ní zůstal dodnes. Dnes devětaosmdesátiletá žena tehdy žila v Bystrci u Brna. Vzpomíná na obavy místních obyvatel z protržení podminované brněnské přehrady, na boje o Mniší horu i na statečnost své maminky, když se k nim na konci války nastěhovali sovětští vojáci. Ti, kteří válku nezažili, by se podle Ludmily Nekužové měli snažit, aby cizí vojáci už nikdy českou zem neohrožovali.

Dopoledne 21. srpna 1968 vyšlo druhé vydání Rovnosti, které informovalo o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jiřího Šiguta, který byl zástupce šéfredaktora novin, vyvedli vojáci z redakce se samopalem v zádech a spolu s ním vykázali i všechny novináře. Ti se ale nenechali zastrašit – v improvizované redakci pokračovali v práci a o událostech informovali prostřednictvím letáků.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastihl Josefa Bartoška na vojně. Sloužil v holešovských kasárnách, které jako jediné v Československu s okupanty nespolupracovaly a bránu i přes nařízení vlády neotevřely.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

„Kdybychom bývali odsun sovětských vojsk protahovali, tak kdo ví, jak by to všechno dopadlo,“ řekl v 90′ ČT24 moderovaných Jakubem Musilem občanský aktivista, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, podle něhož se v Sovětském svazu mohli za určitých okolností dostat k moci „jestřábi“, kteří s odchodem vojáků z Československa po sametové revoluci nikdy nesouhlasili. Dohodu o odsunu podepsali zástupci obou zemí v Moskvě 26. února 1990. Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk z Československa byl v Praze podepsán 25. června 1991 a o dva dny později opustil zemi poslední voják okupačních jednotek. „Opět jsme se stali svobodnou zemí. A zárukou toho, abychom svobodu, kterou jsme si vybojovali v průběhu sametové revoluce, udrželi, bylo, abychom nebyli zemí okupovanou sovětskou armádou,“ prohlásil Kocáb, který tehdy působil jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk.

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 80 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední Evropy a celá východní ve sféře vlivu jejich režimu.

Osvobození Ostravy, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 80 lety 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravsko-opavská operace, která trvala téměř dva měsíce. Do boje se zapojilo přes čtvrt milionu vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. československé samostatné tankové brigády a československé smíšené letecké divize. Proti stálo sto padesát tisíc vojáků německé armády.

Přesně před osmdesáti lety byla osvobozena Opava, na příchod sovětské armády se město v německém područí připravovalo už od ledna 1945. Slezská metropole byla označována za pevnostní, a proto z ní museli být evakuováni civilní obyvatelé. Sověti využili i intenzivní bombardování a ostřelování – Opava se tak stala jedním z nejvíce zničených měst v tuzemsku, více než tři čtvrtiny staveb byly poškozeny nebo zcela zničeny.

Zatímco většina obcí dnešního Česka se osvobození od německé okupace dočkala až na přelomu dubna a května, obyvatelé Osoblažska už v březnu. Osvobození Rudou armádou zahrnovalo ničivé bombardování, které Osoblahu téměř srovnalo se zemí. Sovětští vojáci drancovali a znásilňovali.

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Agrese na Ukrajině nám připomíná, že ruský imperialismus se nezměnil. V Událostech, komentářích to při příležitosti 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj to ukazuje, že je důležité a aktuální si události roku 1968 připomínat.

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) při pietním aktu u příležitosti 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze i s ohledem na konflikt na Ukrajině. Rusko se podle něj chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu.

Státní podnik VOP CZ ze Šenova u Nového Jičína zahájí v nejbližší době opravy tanků T-64, které patří ukrajinské armádě. Technika byla desítky let ve skladech, po modernizaci zamíří přímo do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Smlouva vychází z memoranda mezi VOP CZ a ukrajinským státním koncernem Ukroboronprom z letošního února.

V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.

Věda, výzkum, ochrana přírody i safari jsou v plánu pro budoucnost bývalého vojenského prostoru ve středočeských Milovicích. Zastupitelé zrušili stavební uzávěru pro někdejší vojenský prostor, a tak se tam může začít stavět. Je to 32 let poté, co Milovice v roce 1991 opustila okupační sovětská armáda.

Před třiatřiceti lety vedl Michael Kocáb parlamentní komisi, která dohlížela na odsun sedmdesáti tisíc sovětských vojáků z Československa. Vyrůstal v Mladé Boleslavi, nedaleko Milovic, a na sovětské vojáky má živé vzpomínky. V Interview Speciál Kocáb řekl, že Rusko poraženo nebude, ale může být vytlačeno z ukrajinského území. Poraženo už však podle něj je morálně.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.