Sovětská armáda

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Agrese na Ukrajině nám připomíná, že ruský imperialismus se nezměnil. V Událostech, komentářích to při příležitosti 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj to ukazuje, že je důležité a aktuální si události roku 1968 připomínat.

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) při pietním aktu u příležitosti 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze i s ohledem na konflikt na Ukrajině. Rusko se podle něj chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu.

Státní podnik VOP CZ ze Šenova u Nového Jičína zahájí v nejbližší době opravy tanků T-64, které patří ukrajinské armádě. Technika byla desítky let ve skladech, po modernizaci zamíří přímo do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Smlouva vychází z memoranda mezi VOP CZ a ukrajinským státním koncernem Ukroboronprom z letošního února.

V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.

Věda, výzkum, ochrana přírody i safari jsou v plánu pro budoucnost bývalého vojenského prostoru ve středočeských Milovicích. Zastupitelé zrušili stavební uzávěru pro někdejší vojenský prostor, a tak se tam může začít stavět. Je to 32 let poté, co Milovice v roce 1991 opustila okupační sovětská armáda.

Před třiatřiceti lety vedl Michael Kocáb parlamentní komisi, která dohlížela na odsun sedmdesáti tisíc sovětských vojáků z Československa. Vyrůstal v Mladé Boleslavi, nedaleko Milovic, a na sovětské vojáky má živé vzpomínky. V Interview Speciál Kocáb řekl, že Rusko poraženo nebude, ale může být vytlačeno z ukrajinského území. Poraženo už však podle něj je morálně.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Když se v roce 1990 jednalo s příslušníky Sovětské armády o odchodu z Československa, Sověti argumentovali mimo jiné tím, že pro všechny vojáky nemají ve své vlasti dostatek ubytovacích kapacit. Poslední jednotky Sovětské armády odjely z ČSFR v červnu 1991. A necelý rok poté česká firma Ekotrend vypravila konvoj s materiálem na stavbu rodinných domů pro sovětské důstojníky. Čechům za to na místě osobně poděkoval ruský velvyslanec Alexander Lebeděv.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rusko podle několika svědectví používá na Ukrajině takzvané termobarické bomby nebo rakety. Zda k explozím těchto pum došlo, zatím není jasné, ale s jistotou se dá říct, že jsou na Ukrajině přítomné. Jedná se o jedny z nejničivějích zbraní, které v současné době existují.

Po odchodu Sovětské armády zůstalo v Československu nemalé množství opuštěných pozemků a objektů, včetně obytných domů. Tyto nemovitosti si mohli odkoupit soukromí zájemci nebo je bezplatně získat obce. Reportáž také ukazuje, co se má stát s vojenským prostorem v Milovicích včetně letiště.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

V polovině listopadu 1941 vypravila německá správa první transporty Židů z protektorátu Čechy a Morava do táborů na území okupovaného Běloruska. Tam během jediného roku odvezla více než polovinu všech českých a moravských Židů. Téměř čtyřicet devět tisíc z nich nacisté zavraždili, přežilo pouhých 549.

Byly na území Československa před sametovou revolucí rozmístěny jaderné hlavice? Federální shromáždění požadovalo od léta 1991 po vládě, aby odtajnila smlouvy, v nichž se Československo v 60. letech zavázalo vybudovat na svém území speciální objekty k uskladnění sovětské jaderné munice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

Dílo zkázy ve vojenském areálu Milovice dokonali po překotném odchodu sovětských vojsk českoslovenští občané, kteří se sem na začátku léta 1991 houfně sjížděli k rabování. Inspekce ministerstva vnitra tak ve zpustošených objektech nenalezla o mnoho více než několik opuštěných psů a koček, které tu zanechali sovětští okupanti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Michael Kocáb jménem komise pro dohled na odsun sovětských vojsk oznámil Federálnímu shromáždění, že Střední skupina vojsk Sovětské armády definitivně opustila území Československa. Od poslanců si za to vysloužil potlesk vestoje.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Je to přesně třicet let, co z Československa odjeli sovětší vojáci, kteří do země dorazili v roce 1968 v rámci srpnové okupace. Už v únoru 1990 byla podepsána dohoda, která odstartovala stahování sovětských vojsk z Československa. Jako poslední odletěl generál Eduard Vorobjov 27. června 1991. Znamenalo to odsunout více než sedmdesát tisíc sovětských vojáků, čtyřicet tisíc jejich rodinných příslušníků, tisíce tanků, bojových vozidel pěchoty, jejich vrtulníky a tuny munice. Jedním z center okupačních vojsk byly středočeské Milovice, kde sídlilo velitelství Střední skupiny sovětských vojsk.

Před třiceti lety, 21. června 1991, opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. Skončila tak přítomnost sovětské armády, která začala okupací v srpnu 1968, a přestože ji komunistická propaganda prezentovala jako dočasnou, trvala celých třiadvacet let.

V noci z 27. na 28. dubna 1991 změnil tank číslo 23, tvořící součást památníku sovětských tankistů na pražském Smíchově, barvu z vojenské zelené na růžovou. Poslechněte si, jak toho času trestně stíhaný iniciátor akce David Černý o svém činu tehdy uvažoval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ruští komunisté, v čele se svým předsedou Gennadijem Zjuganovem, a mimoparlamentní Levá fronta v úterý uspořádali v centru Moskvy demonstraci proti současným poměrům, a to přes zákaz úřadů. Policie se podle serveru Newsru.com nejprve snažila průvod zadržet, ale pak ho nechala jít. Komunisté následně položili květiny ke hrobu Neznámého vojína u Kremlu. Fotoreportér agentury AP zachytil komunistický průvod s rudými vlajkami i portrétem někdejšího komunistického diktátora Josifa Stalina.