Sedíš, vystřelí ti těsně vedle hlavy a pak klidně do ní, popisuje muž zajatý Rusy v Balakliji

Nahrávám video

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Ukrajinskou vlajku už má pečlivě skrytou. Na zahradě mu ale předtím vlála už od války v Donbasu. Udal ho soused, když Rusové přišli do Balakliji. „Je to jediný důvod, proč mě odvedli,“ vysvětlil Oleksij Jakovlev. 

Místní policejní stanice se stala centrem, kde Rusové obyvatele mučili. Dveřmi káznic mělo projít nejméně čtyřicet lidí. Oleksij tam strávil skoro měsíc.

Podle úřadů zřídily ruské jednotky minimálně dvě podobná místa, kde měli mučit civilisty. Vnitřek cely stále vypadá, jako kdyby odtud odešli lidé před několika málo minutami. Na stěně jsou vyryté modlitby, nad nimi pak odpočítávání dní. V jedné takové místnosti bylo najednou až osm zadržených.

To vše s provizorní toaletou, dvěma postelemi nebo žíněnkou, ale hlavně nejistotou. Kdy a jestli vůbec ruské zajetí opustí. „Mohou vás pustit za hodinu, ale někteří zůstali zavření i 75 dní,“ dodal Jakovlev.

Obětí mučení se stal i Arťom Larčenko, který skončil na stanici kvůli fotce bratra v ukrajinské uniformě. Rusové podle něj chtěli slyšet další jména. Popisuje mučení elektřinou a ukazuje stopy na stěně po automatické zbrani. „Sedíš, vystřelí ti těsně vedle hlavy a další pak klidně do hlavy,“ uvedl.

„Jeden měl černou masku. Bral si na hlavu kapuci a když vkročil k nám do cely, začal všechny, kdo tam byli, mlátit. Protože nikdo si potom nemůže na nikoho konkrétně stěžovat. Dělal to jen kvůli tomu, aby nás vystrašil,“ pokračoval Larčenko.

Ženy věznili jinde

Podzemní část věznice měla relativně nenápadný vchod. Podle výpovědi dalších svědků tam mělo rovněž probíhat mučení. „Ženy byly jinde, ale nikdy jsme je neviděli,“ řekl Jakovlev.

„Víme, že tu byly, protože jsme je slyšeli křičet, když je vedli na výslech.
Někdy vypínali hlučné větrání, aby všichni v celách slyšeli. Věděli jsme o nich (ženách) jenom kvůli jejich křiku,“ doplnil ho Larčenko.

Jakovlev kdysi býval důstojníkem sovětské armády. Letos ale pocítil údery Moskvy sám, když na jeho domě jsou vidět stopy po útoku kazetové bomby. Rodinu zachránila od úlomků vzrostlá hrušeň. Oleksij chce teď všechno, co zažil, vyprávět vnoučatům. I kvůli nim prý ukrajinskou vlajku znovu vyvěsí. V den, kdy Ukrajina zvítězí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 3 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled