Sedíš, vystřelí ti těsně vedle hlavy a pak klidně do ní, popisuje muž zajatý Rusy v Balakliji

3 minuty
Události: Rusové mučili obyvatele Balaklije
Zdroj: ČT24

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Ukrajinskou vlajku už má pečlivě skrytou. Na zahradě mu ale předtím vlála už od války v Donbasu. Udal ho soused, když Rusové přišli do Balakliji. „Je to jediný důvod, proč mě odvedli,“ vysvětlil Oleksij Jakovlev. 

Místní policejní stanice se stala centrem, kde Rusové obyvatele mučili. Dveřmi káznic mělo projít nejméně čtyřicet lidí. Oleksij tam strávil skoro měsíc.

Podle úřadů zřídily ruské jednotky minimálně dvě podobná místa, kde měli mučit civilisty. Vnitřek cely stále vypadá, jako kdyby odtud odešli lidé před několika málo minutami. Na stěně jsou vyryté modlitby, nad nimi pak odpočítávání dní. V jedné takové místnosti bylo najednou až osm zadržených.

To vše s provizorní toaletou, dvěma postelemi nebo žíněnkou, ale hlavně nejistotou. Kdy a jestli vůbec ruské zajetí opustí. „Mohou vás pustit za hodinu, ale někteří zůstali zavření i 75 dní,“ dodal Jakovlev.

Obětí mučení se stal i Arťom Larčenko, který skončil na stanici kvůli fotce bratra v ukrajinské uniformě. Rusové podle něj chtěli slyšet další jména. Popisuje mučení elektřinou a ukazuje stopy na stěně po automatické zbrani. „Sedíš, vystřelí ti těsně vedle hlavy a další pak klidně do hlavy,“ uvedl.

„Jeden měl černou masku. Bral si na hlavu kapuci a když vkročil k nám do cely, začal všechny, kdo tam byli, mlátit. Protože nikdo si potom nemůže na nikoho konkrétně stěžovat. Dělal to jen kvůli tomu, aby nás vystrašil,“ pokračoval Larčenko.

Ženy věznili jinde

Podzemní část věznice měla relativně nenápadný vchod. Podle výpovědi dalších svědků tam mělo rovněž probíhat mučení. „Ženy byly jinde, ale nikdy jsme je neviděli,“ řekl Jakovlev.

„Víme, že tu byly, protože jsme je slyšeli křičet, když je vedli na výslech.
Někdy vypínali hlučné větrání, aby všichni v celách slyšeli. Věděli jsme o nich (ženách) jenom kvůli jejich křiku,“ doplnil ho Larčenko.

Jakovlev kdysi býval důstojníkem sovětské armády. Letos ale pocítil údery Moskvy sám, když na jeho domě jsou vidět stopy po útoku kazetové bomby. Rodinu zachránila od úlomků vzrostlá hrušeň. Oleksij chce teď všechno, co zažil, vyprávět vnoučatům. I kvůli nim prý ukrajinskou vlajku znovu vyvěsí. V den, kdy Ukrajina zvítězí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...