Sedíš, vystřelí ti těsně vedle hlavy a pak klidně do ní, popisuje muž zajatý Rusy v Balakliji

3 minuty
Události: Rusové mučili obyvatele Balaklije
Zdroj: ČT24

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Ukrajinskou vlajku už má pečlivě skrytou. Na zahradě mu ale předtím vlála už od války v Donbasu. Udal ho soused, když Rusové přišli do Balakliji. „Je to jediný důvod, proč mě odvedli,“ vysvětlil Oleksij Jakovlev. 

Místní policejní stanice se stala centrem, kde Rusové obyvatele mučili. Dveřmi káznic mělo projít nejméně čtyřicet lidí. Oleksij tam strávil skoro měsíc.

Podle úřadů zřídily ruské jednotky minimálně dvě podobná místa, kde měli mučit civilisty. Vnitřek cely stále vypadá, jako kdyby odtud odešli lidé před několika málo minutami. Na stěně jsou vyryté modlitby, nad nimi pak odpočítávání dní. V jedné takové místnosti bylo najednou až osm zadržených.

To vše s provizorní toaletou, dvěma postelemi nebo žíněnkou, ale hlavně nejistotou. Kdy a jestli vůbec ruské zajetí opustí. „Mohou vás pustit za hodinu, ale někteří zůstali zavření i 75 dní,“ dodal Jakovlev.

Obětí mučení se stal i Arťom Larčenko, který skončil na stanici kvůli fotce bratra v ukrajinské uniformě. Rusové podle něj chtěli slyšet další jména. Popisuje mučení elektřinou a ukazuje stopy na stěně po automatické zbrani. „Sedíš, vystřelí ti těsně vedle hlavy a další pak klidně do hlavy,“ uvedl.

„Jeden měl černou masku. Bral si na hlavu kapuci a když vkročil k nám do cely, začal všechny, kdo tam byli, mlátit. Protože nikdo si potom nemůže na nikoho konkrétně stěžovat. Dělal to jen kvůli tomu, aby nás vystrašil,“ pokračoval Larčenko.

Ženy věznili jinde

Podzemní část věznice měla relativně nenápadný vchod. Podle výpovědi dalších svědků tam mělo rovněž probíhat mučení. „Ženy byly jinde, ale nikdy jsme je neviděli,“ řekl Jakovlev.

„Víme, že tu byly, protože jsme je slyšeli křičet, když je vedli na výslech.
Někdy vypínali hlučné větrání, aby všichni v celách slyšeli. Věděli jsme o nich (ženách) jenom kvůli jejich křiku,“ doplnil ho Larčenko.

Jakovlev kdysi býval důstojníkem sovětské armády. Letos ale pocítil údery Moskvy sám, když na jeho domě jsou vidět stopy po útoku kazetové bomby. Rodinu zachránila od úlomků vzrostlá hrušeň. Oleksij chce teď všechno, co zažil, vyprávět vnoučatům. I kvůli nim prý ukrajinskou vlajku znovu vyvěsí. V den, kdy Ukrajina zvítězí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek. Píše to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.
před 4 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 19 mminutami

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 2 hhodinami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 5 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...