Pracovníci Záporožské elektrárny mluví o věznění a mučení. Nejméně jednoho okupanti zabili, uvádí Kyjev

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Ruský nestátní web The Insider uvádí, že zaměstnanci ZJE byli odvezeni na neznámé místo, dva nebo tři týdny drženi ve sklepech a zastrašováni. Několik zdrojů mluví podle něj o mučení a vraždách. Zbití lidé byli pravidelně přiváženi do místní nemocnice s prostřelenými dlaněmi a zlomenými prsty, uvádí zdroj webu s odvoláním na zdravotnický personál.

The Insider také píše, že zaměstnanci mají zakázáno nosit do práce telefony s fotoaparátem a jsou pravidelně prohledáváni a vyslýcháni. Okupanti je také nutili přijmout ruské občanství.

Web dále upozorňuje na korespondenci s pracovníkem elektrárny, kterou zveřejnila Olga Košarnajová, nezávislá odbornice na jadernou energetiku a bývalá členka představenstva Státního inspektorátu pro jadernou regulaci Ukrajiny. Z komunikace vyplývá, že zadržení, mezi kterými jsou muži i ženy, jsou biti, mučeni elektrickými šoky a slzným plynem, znásilňováni či bodáni do genitálií.

Podle informací Košarnajové zřídili okupanti mučírny v budovách místní hasičárny a policejní stanice, přičemž v celách o velikosti tři krát čtyři metry je drženo po dvanácti až šestnácti lidech. V mučírnách podle ní zadržují okupanti i obyvatele Enerhodaru, kteří v továrně nepracují. Zadržení jsou údajně mučeni mimo jiné chlórem, který jejich trýznitelé lijí po podlaze.

Enerhoatom: Jednoho zaměstnance okupanti zabili

The Insider dále poukazuje na sdělení ukrajinské státní společnosti Enerhoatom, podle níž ruští vojáci unesli šéfa ekologické služby elektrárny Igora Kvašnina a také dva odborníky na dekontaminaci a nakládání s radioaktivním odpadem Sergeje Pychtina a Olenu Rjabcevovou.

Podle Enerhoatomu se Rusové pokusili přinutit potápěče Andreje Gončaruka, aby se ponořil do chladicích nádrží a vypustil je, a když odmítl, tak ho zbili. Gončaruk byl poté převezen do nemocnice, kde upadl do kómatu a zemřel. O jeho případu informoval také ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Sergej Švec z opravárenské jednotky byl zase ruskými vojáky postřelen ve svém vlastním bytě, podařilo se mu ale přežít a evakuovat se do Záporoží.

Okupanti zatýkání zdůvodňují tím, že dotyční podle nich spolupracovali s ukrajinskou armádou či tajnými službami. Kolik pracovníků elektrárny okupanti celkem zadržují, není jasné. Lubinec minulý týden uvedl, že Rusko přiznává od března 26 zatčených. Prezident společnosti Enerhoatom Petro Kotin ale mluvil v rozhovoru pro britskou stanici Sky News o jedenácti stech zadržených.

The Telegraph: Okupanti nechtějí, aby zaměstnanci promluvili

Rusové nás mučí, abychom nemluvili s OSN, vypovídají zaměstnanci elektrárny podle britského The Telegraph s narážkou na misi mezinárodní atomové agentury, která je nyní na návštěvě zařízení. Okupanti nechtějí, aby před inspekčním týmem MAAE mluvili o bezpečnostních rizicích, dodávají podle webu zaměstnanci ZJE.

Na zprávu britského listu se odvolává i Enerhoatom, z jehož vyjádření citují ukrajinská média. Pracovníci elektrárny mluví podle těchto zpráv o atmosféře teroru. Okupanti je odvádějí „do suterénu“ a „lidé, kteří se po takových ‚rozhovorech' ze sklepa vracejí, neřeknou ani slovo“.

Také ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že zaměstnanci jsou vystaveni zdrcujícím represím. Část pracovníků, které okupanti považují za nedostatečně „důvěryhodné“, před návštěvou mise MAAE zmizela a jejich osud a místo pobytu nejsou podle rozvědky známy.

Bývalý mluvčí elektrárny: Rusové chtěli, abych šířil dezinformace

O těžkých podmínkách v elektrárně hovořil také bývalý mluvčí zařízení Andrij Tuz v interview pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Okupanti podle něj chtěli, aby šířil dezinformace o tom, co se v elektrárně děje, a když odmítl, zakázali mu dál funkci vykonávat. Také on mluví o únosech a velkém psychickém tlaku.

„V prvních dnech a měsících nesměla (okupační) armáda na pracoviště ani do blízkosti zaměstnanců. Pak ale ruští vojáci začali chodit na obchůzky a vynucovat si přístup na pracoviště ukrajinského personálu. Všude byli ozbrojení ruští vojáci a někteří lidé byli uneseni a nuceni spolupracovat s Ruskem. Pracovníci byli tedy pod velkým psychickým tlakem,“ popsal Tuz.

„Když jsem byl v elektrárně, ruské vojenské skupiny byly nekoordinované. Některé skupiny se nejednou pokoušely po sobě střílet – a tyto případy nebyly tak vzácné. Viděl jsem také do elektrárny vjíždět mnoho vojenských vozidel; neustále se (po areálu) pohybovaly tanky a vojenská vozidla. Někdy byly vedle zdrojů energie. Obsluha nevěděla, co má dělat, musela jít na obchůzky, potřebovala zkontrolovat vybavení, ale přímo před ním byl tank,“ dodal bývalý mluvčí elektrárny.

The Insider: Rusové se chystají elektrárnu vydrancovat

Moskva tvrdí, že její vojáci a zástupci státní společnosti Rosatom nezasahují do chodu elektrárny, podle webu The Insider ale mají Rusové přístup do všech míst zařízení a dopouštějí se rabování, mimo jiné v kancelářích, kde je uložena dokumentace.

Podle zdroje webu se zajímají především o jaderné palivo od amerického výrobce Westinghouse a automatická zařízení elektrárny. Většina vozidel v areálu jsou prázdná nákladní auta, což naznačuje, že se okupanti chystají vybavení odvézt, míní zdroj.

„Bojím se do práce, ale odpovědnost mi nedovolí odejít“

Exmluvčí Tuz řekl stanici NPR, že pracovníci ZJE jsou vyděšení a chtějí odejít. Podle zaměstnance, se kterým mluvil The Insider, mohou mnozí areál opustit, ale s ohledem na zachování bezpečnosti reaktoru tak neučiní.

„Strach ze smrti, zmatek, touha všeho nechat a odejít, ale zároveň vědomí odpovědnosti. Už máme evakuovanou téměř polovinu zaměstnanců pracovišť, zejména těch s rodinami. Chápeš, že musíš zůstat, jinak nebude mít kdo pracovat. Jde o bezpečnost závodu, není to tak jednoduché, (zde pracující) lidi nenahradíte někým z ulice. Velmi často pláču, je tam velké napětí, moje nálada se neustále mění od vzteku až po totální apatii. Bojím se chodit každý den do práce, bojím se, že mě na kontrolním stanovišti chytnou a odvedou do sklepa. Ve městě je to děsivé, v noci se bombarduje,“ popsal webu The Insider nejmenovaný zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 44 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...