Pracovníci Záporožské elektrárny mluví o věznění a mučení. Nejméně jednoho okupanti zabili, uvádí Kyjev

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Ruský nestátní web The Insider uvádí, že zaměstnanci ZJE byli odvezeni na neznámé místo, dva nebo tři týdny drženi ve sklepech a zastrašováni. Několik zdrojů mluví podle něj o mučení a vraždách. Zbití lidé byli pravidelně přiváženi do místní nemocnice s prostřelenými dlaněmi a zlomenými prsty, uvádí zdroj webu s odvoláním na zdravotnický personál.

The Insider také píše, že zaměstnanci mají zakázáno nosit do práce telefony s fotoaparátem a jsou pravidelně prohledáváni a vyslýcháni. Okupanti je také nutili přijmout ruské občanství.

Web dále upozorňuje na korespondenci s pracovníkem elektrárny, kterou zveřejnila Olga Košarnajová, nezávislá odbornice na jadernou energetiku a bývalá členka představenstva Státního inspektorátu pro jadernou regulaci Ukrajiny. Z komunikace vyplývá, že zadržení, mezi kterými jsou muži i ženy, jsou biti, mučeni elektrickými šoky a slzným plynem, znásilňováni či bodáni do genitálií.

Podle informací Košarnajové zřídili okupanti mučírny v budovách místní hasičárny a policejní stanice, přičemž v celách o velikosti tři krát čtyři metry je drženo po dvanácti až šestnácti lidech. V mučírnách podle ní zadržují okupanti i obyvatele Enerhodaru, kteří v továrně nepracují. Zadržení jsou údajně mučeni mimo jiné chlórem, který jejich trýznitelé lijí po podlaze.

Enerhoatom: Jednoho zaměstnance okupanti zabili

The Insider dále poukazuje na sdělení ukrajinské státní společnosti Enerhoatom, podle níž ruští vojáci unesli šéfa ekologické služby elektrárny Igora Kvašnina a také dva odborníky na dekontaminaci a nakládání s radioaktivním odpadem Sergeje Pychtina a Olenu Rjabcevovou.

Podle Enerhoatomu se Rusové pokusili přinutit potápěče Andreje Gončaruka, aby se ponořil do chladicích nádrží a vypustil je, a když odmítl, tak ho zbili. Gončaruk byl poté převezen do nemocnice, kde upadl do kómatu a zemřel. O jeho případu informoval také ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Sergej Švec z opravárenské jednotky byl zase ruskými vojáky postřelen ve svém vlastním bytě, podařilo se mu ale přežít a evakuovat se do Záporoží.

Okupanti zatýkání zdůvodňují tím, že dotyční podle nich spolupracovali s ukrajinskou armádou či tajnými službami. Kolik pracovníků elektrárny okupanti celkem zadržují, není jasné. Lubinec minulý týden uvedl, že Rusko přiznává od března 26 zatčených. Prezident společnosti Enerhoatom Petro Kotin ale mluvil v rozhovoru pro britskou stanici Sky News o jedenácti stech zadržených.

The Telegraph: Okupanti nechtějí, aby zaměstnanci promluvili

Rusové nás mučí, abychom nemluvili s OSN, vypovídají zaměstnanci elektrárny podle britského The Telegraph s narážkou na misi mezinárodní atomové agentury, která je nyní na návštěvě zařízení. Okupanti nechtějí, aby před inspekčním týmem MAAE mluvili o bezpečnostních rizicích, dodávají podle webu zaměstnanci ZJE.

Na zprávu britského listu se odvolává i Enerhoatom, z jehož vyjádření citují ukrajinská média. Pracovníci elektrárny mluví podle těchto zpráv o atmosféře teroru. Okupanti je odvádějí „do suterénu“ a „lidé, kteří se po takových ‚rozhovorech' ze sklepa vracejí, neřeknou ani slovo“.

Také ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že zaměstnanci jsou vystaveni zdrcujícím represím. Část pracovníků, které okupanti považují za nedostatečně „důvěryhodné“, před návštěvou mise MAAE zmizela a jejich osud a místo pobytu nejsou podle rozvědky známy.

Bývalý mluvčí elektrárny: Rusové chtěli, abych šířil dezinformace

O těžkých podmínkách v elektrárně hovořil také bývalý mluvčí zařízení Andrij Tuz v interview pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Okupanti podle něj chtěli, aby šířil dezinformace o tom, co se v elektrárně děje, a když odmítl, zakázali mu dál funkci vykonávat. Také on mluví o únosech a velkém psychickém tlaku.

„V prvních dnech a měsících nesměla (okupační) armáda na pracoviště ani do blízkosti zaměstnanců. Pak ale ruští vojáci začali chodit na obchůzky a vynucovat si přístup na pracoviště ukrajinského personálu. Všude byli ozbrojení ruští vojáci a někteří lidé byli uneseni a nuceni spolupracovat s Ruskem. Pracovníci byli tedy pod velkým psychickým tlakem,“ popsal Tuz.

„Když jsem byl v elektrárně, ruské vojenské skupiny byly nekoordinované. Některé skupiny se nejednou pokoušely po sobě střílet – a tyto případy nebyly tak vzácné. Viděl jsem také do elektrárny vjíždět mnoho vojenských vozidel; neustále se (po areálu) pohybovaly tanky a vojenská vozidla. Někdy byly vedle zdrojů energie. Obsluha nevěděla, co má dělat, musela jít na obchůzky, potřebovala zkontrolovat vybavení, ale přímo před ním byl tank,“ dodal bývalý mluvčí elektrárny.

The Insider: Rusové se chystají elektrárnu vydrancovat

Moskva tvrdí, že její vojáci a zástupci státní společnosti Rosatom nezasahují do chodu elektrárny, podle webu The Insider ale mají Rusové přístup do všech míst zařízení a dopouštějí se rabování, mimo jiné v kancelářích, kde je uložena dokumentace.

Podle zdroje webu se zajímají především o jaderné palivo od amerického výrobce Westinghouse a automatická zařízení elektrárny. Většina vozidel v areálu jsou prázdná nákladní auta, což naznačuje, že se okupanti chystají vybavení odvézt, míní zdroj.

„Bojím se do práce, ale odpovědnost mi nedovolí odejít“

Exmluvčí Tuz řekl stanici NPR, že pracovníci ZJE jsou vyděšení a chtějí odejít. Podle zaměstnance, se kterým mluvil The Insider, mohou mnozí areál opustit, ale s ohledem na zachování bezpečnosti reaktoru tak neučiní.

„Strach ze smrti, zmatek, touha všeho nechat a odejít, ale zároveň vědomí odpovědnosti. Už máme evakuovanou téměř polovinu zaměstnanců pracovišť, zejména těch s rodinami. Chápeš, že musíš zůstat, jinak nebude mít kdo pracovat. Jde o bezpečnost závodu, není to tak jednoduché, (zde pracující) lidi nenahradíte někým z ulice. Velmi často pláču, je tam velké napětí, moje nálada se neustále mění od vzteku až po totální apatii. Bojím se chodit každý den do práce, bojím se, že mě na kontrolním stanovišti chytnou a odvedou do sklepa. Ve městě je to děsivé, v noci se bombarduje,“ popsal webu The Insider nejmenovaný zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43AktualizovánoPrávě teď

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 5 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 7 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...