Napjatou situaci v Záporožské jaderné elektrárně nelze zcela vyřešit jejím odstavením, neboť část Ukrajiny energii ze zařízení potřebuje, a kromě toho by bylo třeba dál chladit i odstavené bloky. Ve vysílání ČT24 na to upozornila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Zopakovala také, že v případě havárie v elektrárně Česku nebezpečí nehrozí.
Podle Drábové jsou nyní ze šesti bloků v provozu dva, a to bloky pět a šest. „Dokonce jsme na začátku týdne dostali zprávu, že ukrajinský jaderný dozor vydal modifikované povolení pro bloky jedna a dva. Jsou v takzvaném studeném stavu odstavení, to znamená, že potřebují pro obnovení provozu případně nové povolení dozoru,“ vysvětlila Drábová. Jestli se ale na povolení bude někdo ptát, zůstává podle ní za současného stavu otázkou.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost zopakovala, že elektrárna samotná by vydržela pád stíhačky Suchoj i zásah raketou země–země. Nevydržela by ale záměrný zásah s cílem reaktor zničit, například útok raketou Iskander, Kalibr či baterií raket Grad.
Drábová také znovu ujistila, že v případě vážnější havárie v elektrárně by Česku nehrozilo nebezpečí, protože je od zařízení dostatečně daleko a kontaminované částice se ve vzduchu velmi rychle ředí. Připomněla rovněž, že v době havárie v Černobylu ochránila české území právě dostatečná vzdálenost.
Chladit je třeba i odstavenou elektrárnu
Určité komplikace by mohlo přinést případné odstavení Záporožské jaderné elektrárny. „Jih a jihovýchod Ukrajiny výkon alespoň dvou bloků potřebuje. A sama jaderná elektrárna potřebuje určité množství elektřiny pro to, aby mohla provozovat své bezpečnostní systémy, a hlavně aby bylo jak pro ty provozované, tak pro ty odstavené bloky k dispozici adekvátní chlazení aktivních zón reaktorů,“ upozornila Drábová.
V případě hypotetického odstavení i dvou nyní fungujících bloků by podle ní bylo na obsluze, okupantech či na jejich vzájemné spolupráci, aby zajistili dostatek elektřiny pro chlazení odstavených reaktorů.
„Nemáme úplně přesné informace, z kterého ze zdrojů elektrické energie – jestli z tepelné elektrárny v Záporoží, nebo z některé z vodních elektráren v okolí – by bylo možné přivést elektřinu. Krajním případem je zásobování elektřinou z diesel agregátů, což jsou vlastně takové velikánské lodní motory. A když řeknu velikánský lodní motor, tak si asi každý dovede představit, jakou spotřebu nafty má. Jak tam tu naftu dostat, to by byl docela velký logistický problém.“
V prvních dnech po odstavení zbytkové teplo rychle klesá, po dnech až týdnech se ale pokles zastaví a pak je třeba zbytkové teplo měsíce či roky adekvátně odvádět, popsala Drábová. Určité možnosti řešení ale podle ní existují, i pokud selže úplně všechno včetně dieselových agregátů. „Pro adekvátní chlazení nám stačí podávat vodu požární cisternou s výkonným dieselovým čerpadlem. A vidíme na mapě, že té vody je tam opravdu dost,“ uzavřela Drábová.
