Válkou na Ukrajině nám skončily velké prázdniny. Budeme muset přehodnotit spoustu věcí, řekla Drábová

Nahrávám video

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Světlana Witowská hovořila s Danou Drábovou například o bezpečnosti jaderných elektráren. Podle Drábové mohou jadernou elektrárnu obsluhovat pouze lidé, kteří mají patřičné vzdělání. „Jadernou elektrárnu může obsluhovat absolvent vysoké školy, nejlépe technického směru, ale poté, co absolvuje s úspěchem vysokou školu, musí projít velmi přísnými psychologickými testy,“ řekla s tím, že jsou srovnatelné s testy pro řízení letového provozu. 

Po takových testech navíc musí ještě dva roky získávat znalosti, které jsou potřebné k tomu, aby se mohl stát operátorem turbíny, což je podle Drábové začátečnická pozice. „Po dalších několika letech může udělat zkoušky na operátora primárního okruhu, můžeme si to zkrátit jako 'řidič reaktoru'. Takže na to, aby člověk mohl pracovat na velíně jaderné elektrárny, je to pro něj spousta práce a musí být velmi motivovaný k tomu, že chce mít 'řidičák' na jaderný reaktor,“ řekla.

Podmínkou pro práci v jaderné elektrárně je však podle Drábové naprostý respekt k pravidlům. Uvedla, že psychotesty jsou velmi těžké a že jimi projde méně než dvacet procent uchazečů, navíc je třeba po dvou letech testy opakovat. 

Podle Drábové v jaderných elektrárnách funguje několikastupňová kontrola pro případ, že by měl někdo ze zaměstnanců špatné úmysly a chtěl například způsobit jadernou havárii. „Na velíně elektrárny takový čin prakticky není možný, a to nejen proto, že tam ten člověk není  nikdy sám, ale také proto, že tam existuje ještě pojistka ve formě stroje. Ve chvíli, kdy stroj zjistí, že se děje něco, co se dít nemá, tak směřuje k tomu, že reaktor odstaví,“ popsala. 

Hlášení na Twitteru

Dana Drábová se pravidelně na Twitteru vyjadřuje k míře radiace na Ukrajině. Hlášení zveřejňuje každý den, čtou si je tisíce lidí. „Je to zavazující, zapomenout na to nemůžu. Prostě ráno vstanu, vyčistím si zuby, vypiju kafe a píšu ten tweet. Je to přetransformováno do rituálu. Samozřejmě, že člověk nikdy stoprocentně nefunguje. Kdybych třeba večer předtím zjistila, že nebudu schopna ten tweet napsat, tak musím říct: 'Hele, lidi, zítra to bude až někdy',“ uvedla. 

Informovat o situaci na Ukrajině ji napadlo ve chvíli, kdy ruská armáda obsadila Černobyl. „V té chvíli nastala situace, kterou my známe, ale neumíme s ní zacházet. Jakmile se ve veřejném prostoru vyskytnou slova 'jaderný, záření, radiace, riziko, mimořádný', v té chvíli zhruba dvacet procent lidí upadne do děsu, což se projevuje třeba tím, že vykoupí jodové tablety v lékárnách, i když jim k ničemu nejsou,“ sdělila s tím, že cílem jejích tweetů bylo obavy lidí zmírnit. 

Drábová také popsala účel jodových tablet, které mají k dispozici lidé, kteří žijí v blízkém okolí jaderných elektráren. „Tablety dokáží ochránit naši štítnou žlázu ve chvíli, kdy by se v ovzduší vyskytly vysoké koncentrace radioaktivního jodu, ten je velmi důležitou součástí případného úniku při havárii jaderného reaktoru,“ popsala. 

„Kdyby bylo opravdu něco hodně špatně a hrozil by únik radiace, tak pokyn, který startuje rozezněním sirén, bude následující: 'Schovejte se v obydlí, nejlépe ve sklepě, pusťte si veřejnoprávní média, kde se dozvíte, o co jde a další pokyny.' V tom dalším pokynu může být 'požijte stabilní jod', protože bude třeba zablokovat štítnou žlázu před vstupem radioaktivního jodu,“ uvedla jaderná inženýrka. Už dříve ale na Twitteru uvedla, že v případě použití jaderné zbraně by tablety nefungovaly. 

Útok na záporožskou elektrárnu

Po útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině Drábová řekla, že se jí zhroutil svět a že ruský prezident Vladimir Putin porušil všechno, co mohl. V Interview ČT24 uvedla, že důvod nezná a že Putinovi do hlavy nikdo nevidí. „Já si myslím, že důvod k obsazení jaderné elektrárny Záporoží byl poměrně pragmatický. Když si uděláte logistickou základnu v jaderné elektrárně, tak si můžete být skoro jistí, že po vás nikdo střílet nebude,“ míní. 

Situace je podle Drábové velmi nestandardní, protože okupanti v záporožské elektrárně stále jsou. Uvedla, že tlak, pod kterým zaměstnanci elektrárny pracují, musí být obrovský. „Obsluhovat jadernou elektrárnu s kalašnikovem na dohled je pro mě nepředstavitelná věc,“ dodala. 

Myslí si také, že kdyby měla být jaderná válka, jsou k tomu účinnější způsoby než poškodit nebo zničit jadernou elektrárnu. „Bohužel Rusko je druhá největší jaderná velmoc na světě, společně s USA vlastní 93 procent jaderných hlavic, které na světě jsou,“ připomněla. 

Jaderná válka by znamenala konec civilizace tak, jak ji známe, ale neznamenala by konec života na Zemi.
Dana Drábová
předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

„Válkou na Ukrajině nám skončily velké prázdniny, kterých jsme si užívali možná posledních třicet let. Budeme muset přehodnotit spoustu věcí, vážně se nad nimi zamyslet, vážně se zamyslet nad tím, jak si budeme dále opatřovat věci, které pro náš život potřebujeme,“ sdělila v souvislosti s jadernou energetikou a její bezpečností.

Jaderné zbraně jsou příšerné, ale i částečně užitečné, řekla Drábová

Jádro podle Drábové není jenom „špatným pánem“, ale i „dobrým sluhou“. Zvažování, jestli je užitek větší než riziko, je ale podle ní legitimní. „Na druhou stranu si ale paměť nevymažeme. Ty technologie známe a umíme je používat, a to bezpečně. I když jsou jaderné zbraně příšerné, tak taky na nich najdete nějaký užitek. Ony totiž v průběhu studené války se přičinily o to, že ta válka nepřešla do horké fáze,“ řekla. 

Na otázku, co by se dělo, kdyby se teď Rusko ucházelo o tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, Drábová řekla, že by to možná dopadlo stejně jako v Maďarsku nebo Finsku. Tam Rosatom vyhrál výběrová řízení, oběma projektům podle ní hrozí konec. To stejné by se zřejmě stalo v Česku. „Jak Finové, tak Maďaři budou mít velké starosti s tím, jak tyto projekty nahradit. Jestli to bude jádro za jádro, to je velká otázka. Možná se ale Maďarsko rozhodne jinak a nepůjde v souladu se sankcemi,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 12 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.