Rosatom

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy. Maďarský premiér se hájí slovy, že se snaží zachránit kontakty s Ruskem.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve středu požádala o zpřístupnění všech budov Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují Rusové. Cílem MAAE je potvrdit, že se „v elektrárně nenacházejí miny ani výbušniny“, uvedla agentura AFP. O umístění cizích předmětů, které vypadají jako výbušná zařízení, na střechu dvou bloků elektrárny v minulých dnech mluvil Kyjev. Moskva odmítla tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok.

Zatím třiatřicet českých subjektů získalo od Finančního analytického úřadu (FAÚ) výjimky z protiruských sankcí, píše server Seznam Zprávy. Podle něj o ně žádala třeba energetická společnost ČEZ, aby mohla dále spolupracovat s některými strojírenskými podniky v majetku Rusů.

Ke třetímu mandátu Recepu Tayyipu Erdoganovi poblahopřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy obou černomořských zemí jsou důležité. Ankara hraje prostředníka při dojednávání humanitárního koridoru ukrajinského zrna. Vedle toho také člen Severoatlantické aliance silně těží i z výhodných ekonomických vazeb na Moskvu.

Záporožská jaderná elektrárna byla znovu připojena k externím dodávkám energie, informuje agentura Reuters s odkazem na společnost Ukrenerho. V pondělí ráno přitom ruské okupační úřady oznámily, že objekt byl zcela odpojen od dodávek elektrické energie zvenčí a byl převeden do záložního režimu. Ukrajinská strana podle okupantů odpojila vedení, které má pod kontrolou. Kyjev přičítá odpojení největší jaderné elektrárny v Evropě od sítě ruskému ostřelování, které poškodilo poslední elektrické vedení do elektrárny.

Maďarsko nepodporuje válku, hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters v pravidelném rozhlasovém vystoupení. USA jsou podle něj důležitý spojenec Maďarska, ale názory obou zemí na válku na Ukrajině se liší.

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Informoval o tom mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Státy Evropské unie se v pátek večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na páteční výročí ruského vpádu na Ukrajinu. O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU. Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. Dohodu by EU měla formálně schválit během soboty.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v úterý prohlásil, že německá vláda „blokuje“ potřebná povolení  k tomu, aby mohla společnost Siemens Energy dodat klíčová kontrolní zařízení pro nové reaktory v maďarské jaderné elektrárně Paks. Stavbu těchto reaktorů má na starosti ruská státní firma Rosatom.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost Électricité de France (EDF), jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a americký Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Ve středu o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl stát do roku 2036.

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Maďarský Národní úřad pro atomovou energii (OAH) povolil výstavbu reaktoru nového bloku jaderné elektrárny Paks. Postaví ho ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom, která zprvu pokryje značnou část nákladů skrze speciální úvěr. Stavební práce tak mohou začít, uvedlo v úterý podle agentury MTI maďarské ministerstvo zahraničí a obchodu. Maďarská vláda popisuje nové reaktory jako záruku energetické bezpečnosti v nejisté době, ruskou společnost nepovažuje za bezpečnostní hrozbu.

Kvůli požáru, který poškodil elektrické vedení, byly od sítě odpojeny i zbývající dva reaktory Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, uvedla státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu spravuje. Podle ní zásobování elektrárny energií dál funguje a pracuje se na opětovném připojení jednoho z reaktorů do sítě. Vedení přivádějící energii se podle Reuters podařilo později obnovit, všech šest reaktorů ale zůstává odpojeno. Plánovaná mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) bude zahrnovat bezpečností experty, kteří budou mít možnost vyšetřit útoky na zařízení, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na diplomatické zdroje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čtvrteční situace hrozila jadernou havárií.

Kyjev ve čtvrtek obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Jde o největší atomovou elektrárnou v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Ani jedno tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Energetická společnost ČEZ v pondělí uzavřela smlouvy s americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín. Oba dodavatelé byli vybráni ve výběrovém řízení letos v dubnu. Dodávky souborů na více než deset let začnou v roce 2024. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom.

Společnosti ČEZ a Pražská energetika musejí do října ukončit spolupráci s jedním ze strategických partnerů – firmou BEZ Transformátory. Ovládá ji ruská Svel Group miliardáře Alexeje Kiška. Podle ministerstva pro místní rozvoj na holding dopadají sankce Evropské unie.

Do uzavřené zóny kolem Černobylské atomové elektrárny se vracejí ukrajinští specialisté a pracovníci. Pomalu ohledávají rozsah škod způsobených ruskou okupací. Finanční ztráty ve výlučné zóně podle ukrajinského ministra životního prostředí Ruslana Strilece dosahují 2,5 miliardy hřiven (dvě miliardy korun).

Jadernou elektrárnu v Dukovanech na Třebíčsku čeká v následujících měsících rozhodnutí o zajištění dodávek paliva od jiných společností, než je ruský TVEL. Měla by tak postupovat podobně jako elektrárna Temelín, pro kterou budou palivo dodávat americká a francouzská společnost. Na semináři bezpečnostní komise ve Valči na Třebíčsku to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Konsorcium Fennovoima zrušilo smlouvu s ruskou státní společností pro jadernou energetiku Rosatom, která měla postavit jadernou elektrárnu Hanhikivi ve Finsku. Poukázalo na rizika spojená s válkou na Ukrajině. Fennovoimu vlastní ze dvou třetin finské podniky, včetně firem Outokumpu, Fortum a SSAB. Zbývající třetinu vlastní společnost RAOS Voima, která je divizí Rosatomu.

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.