Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.
Finové už na konci května definitivně vyloučili ruský Rosatom z možnosti podílet se na výstavbě jaderné elektrárny Hanhikivi. Od té doby Rusové hrozí mezinárodní arbitráží.
„Nyní samozřejmě žádná spolupráce není možná. Tento projekt už reálně neexistuje, musíme najít nového partnera, a nemůže to být Rosatom,“ uvedl finský poslanec a předseda bezpečnostní komise Anders Adlercreutz.
Finsko také tvrdí, že už se vyrovnalo se zastavenými dodávkami ruského plynu. „Dodávky plynu by měly normálně pokračovat přes baltskou přípojku,“ sdělil ředitel finské energetické společnosti Gasum Mika Viljanen.
Plyn a uhlí z Ruska nepotřebujeme, tvrdí Finové
Finové na odpoutání se od energetické závislosti na Rusku pracovali už posledních patnáct let. Zemní plyn přestávali postupně využívat k topení, nahradili ho zejména elektřinou vyráběnou částečně z obnovitelných zdrojů.
„Finsko bylo úspěšné v diverzifikaci energií. To je dlouho naše strategie, máme více zdrojů, takže nepotřebujeme žádný plyn ani uhlí z Ruska,“ tvrdí finská europoslankyně Miapetra Kumpula-Natri.
Nezávislost na Rusku je v současnosti ve finské společnosti jedním z hlavních témat. Podle ředitele Finského mezinárodního institutu Miky Aatoly je země po staletích boje s vlivem Ruska vůči němu imunní.
Daří se i Litvě, Estonsku a Lotyšsku
Energetickou závislost na ruských surovinách překonaly také pobaltské státy. Litva zřídila na pobřeží Baltského moře terminál na zkapalněný plyn už v roce 2014. Zároveň stát od ruské společnosti Gazprom vykoupil veškerá distribuční zařízení. Zásobuje tak i Estonsko a Lotyšsko.
„Vzpomínám si, kolik bylo kritiků stavby toho terminálu, že je to příliš drahé a že bychom měli vyjednávat s Gazpromem. Dnes máme v systému nula ruského plynu,“ konstatoval šéf bezpečnostního výboru litevského parlamentu Laurinas Kasčiunas.
„Tehdy jsme to udělali, abychom nemohli být vydíráni cenami plynu, protože už tehdy jsme něco takového zažívali. Dnes už to není jen otázka cen, ty jsou globálním problémem, ale je to otázka i naší bezpečnosti,“ dodala litevská premiérka Ingrida Šimonyteová.
Členské země Evropské unie se už v létě dohodly, že si budou při nedostatku energií vypomáhat. Chtějí tím dosáhnout úplné nezávislosti na Rusku.
