Finsko chystá plot na hranici s Ruskem

3 minuty
Události: Finsko chystá plot na hranici s Ruskem
Zdroj: ČT24

Finsko zabezpečuje svou hranici s Ruskem. Vláda tam chystá výstavbu plotu v přepočtu za deset miliard korun. Měl by být tři metry vysoký a zakončený ostnatým drátem. Země už v září zakázala vstup do země Rusům s turistickými vízy.

Finsko-ruská hranice měří přes třináct set kilometrů. Šéf finských pohraničníků Matti Pitkäniitty je nyní kromě ochrany hranic odpovědný i za vybudování plotu. „Musíme převzít větší odpovědnost než v minulosti za situaci na hranicích,“ řekl.

Plánovaný plot bude zatím jen na dvou stech kilometrech. Vést by měl až k hraničnímu přechodu u města Valima.

Podle místních politiků má zabránit mimo jiné tomu, aby Rusko do Finska účelově pouštělo migranty z Afriky a Asie. „Pokud bude někdy imigrace hodně narůstat, budeme připraveni ji kontrolovat,“ uvedla finská europoslankyně Maipetra Kumpula-Natriová.

Vstup jen v odůvodněných případech

V září, v době ruské mobilizace, proudilo do Finska až deset tisíc Rusů denně – nyní je to zlomek. Finsko pro ně v září hranici téměř uzavřelo. Zákaz mají nejen turisté, ale i stovky Rusů, kteří si v minulosti na finském území koupili chaty a chalupy.

„Když jste občany Ruska, můžete na finské území vstoupit jen v odůvodněných případech. Vlastnictví nemovitostí a rekreování se v nich mezi ně nepatří,“ sdělil Pitkäniitty.

Ještě v létě jezdily z přístavu v Helsinkách minimálně čtyři výletní lodě do Petrohradu. V současné době je veškerá lodní turistická doprava do Ruska zastavená. Jediným veřejným dopravním spojením mezi zeměmi zůstala autobusová linka do Petrohradu. Většina Rusů dojíždějících do Finska válku na Ukrajině odsuzuje.

Na samotné hranici finští celníci při výjezdu ze země kontrolují především zavazadla a zboží. Do země se dostanou jen Rusové s pracovním nebo studentským vízem. Po několika hodinách se to podařilo manželskému páru z Petrohradu. „My máme pracovní víza, tak se nám podařilo přejet hranici,“ řekla obyvatelka Ruska. Manželé říkají, že si sbalili doslova celý svůj život, protože do Ruska už se vrátit nechtějí. Tvrdí, že válku na Ukrajině nepodporují. „Myslím, že je to hrozná tragédie, co se nyní děje,“ dodala žena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
06:36Aktualizovánopřed 35 mminutami

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
06:02Aktualizovánopřed 37 mminutami

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 1 hhodinou

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 2 hhodinami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...