Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
Vlček na síti X napsal, že jsou dohodnutá plošná cla maximem možného, čeho šlo v současnosti dosáhnout.
„I když jsem stále přesvědčen, že cla nejsou řešením – jedná se o nejdůležitější obchodní a investiční vztah na světě a osobně bych uvítal vytvoření bezcelní unie. Dohoda přinese byznysu zásadní stabilitu a předvídatelnost. Na ministerstvu budeme i nadále dělat maximum pro to, abychom pomáhali českým exportérům uspět v zahraničí,“ napsal ministr.
Situaci komentoval také Havlíček. „Není to něco, nad čím bych jásal, není to dobře, ale je to zvládnutelné tak, že evropské a hlavně české firmy by na tom nemusely zásadním způsobem tratit,“ podotkl.
Patnáctiprocentní clo platí podle von der Leyenové na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé. Trump v uplynulých týdnech hrozil nejprve 50procentním, a posléze 30procentním clem.
Podle Stroukala se výsledek dal očekávat
„Výsledek byl obecně očekávaný, ostatně s přihlédnutím k tomu, jak dopadla jednání v Japonsku. Překvapením je konkrétní výše domluveného odběru zbraní a energií ze Spojených států, u kterých bude klíčové, jakým konkrétním mechanismem bude chtít komise tomuto závazku dostát,“ řekl v neděli ČTK člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.
Z předchozích analýz podle Stroukala vyplývá, že taková dohoda by mohla mít negativní dopad na českou ekonomiku v řádu desetin procentního bodu růstu hrubého domácího produktu. „To se může zdát jako malé číslo, ale v době nízkého růstu to může odepsat jeho výraznou část.
Stále platí, že nejvíce zasažené ekonomiky budou Německo a Irsko, negativně se cla promítnou také do americké ekonomiky. Nelze čekat žádné výrazné zdražování, ale je to jeden ze zdrojů vyšších inflačních tlaků, kvůli kterým budou centrální banky včetně té naší opatrněji snižovat sazby,“ dodal.
Berka: Patnáctiprocentní cla nejsou překvapením
Nový obchodní týden by mohl podle analytika Portu Jana Berky začít na vlně tržního optimismu. „Mějme však na paměti, že o snížení cel na patnáctiprocentní se hovořilo již v minulém týdnu. Efekt překvapení tedy není příliš výrazný,“ napsal na síti X.
Vývoz z České republiky do Spojených států loni meziročně vzrostl o 18,8 procenta na 133,4 miliardy korun. Hodnota dovozu činila 129,5 miliardy korun, což oproti roku 2023 představovalo nárůst o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vývoz z Česka do USA byl loni po sedmi letech vyšší než dovoz. Zhruba polovinu vývozu tuzemska do USA loni tvořila kategorie strojů a dopravních prostředků.
Podle Merze dohoda poškodí německé hospodářství
Merz uvedl, že se díky dohodě podařilo odvrátit obchodní konflikt, který by tvrdě dopadl na exportně orientovanou německou ekonomiku, zejména na automobilový průmysl. Podle předsedkyně Evropské komise patnáctiprocentní clo platí pro dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů.
„Je dobře, že se Evropa a Spojené státy dohodly, a zabránily tak nepotřebné eskalaci v transatlantických obchodních vztazích,“ uvedl Merz v prohlášení. „Vyplatila se jednota Evropské unie a tvrdá práce vyjednávačů,“ dodal a vedle von der Leyenové poděkoval eurokomisaři pro obchod Maroši Šefčovičovi.
Zdůraznil význam dohody pro automobilový průmysl, kde vzájemná cla klesnou z 27,5 procenta na patnáct procent. „Právě tady má rychlé snížení cel největší význam,“ uvedl. Evropská unie dle něj dokázala uhájit své klíčové zájmy. „I když bych si přál ještě další usnadnění v transatlantickém obchodě,“ řekl také Merz s tím, že s výsledkem dohody spokojen není. Podle něj totiž patnáctiprocentní americká cla značně poškodí německé hospodářství.
Lepšího kompromisu se Spojenými státy ale podle něj nebylo možné dosáhnout, negativní důsledky však nepocítí jen Německo a Evropská unie, ale i USA. Zdůraznil, že cla nejsou v zájmu Spojených států.
