Výrobci šampaňského i jihokorejští pěstitelé jablek. Svět se připravuje na zvýšená americká cla

Nahrávám video
Horizont ČT24: Svět se připravuje na zvýšená americká cla
Zdroj: ČT24

Příští pátek 1. srpna mají začít platit odložená americká cla. Evropské unii Donald Trump pohrozil třicetiprocentním pásmem, pokud nepřistoupí na značně velkorysé podmínky pro import amerického zboží. Zatímco jednání pokračují za zavřenými dveřmi, obchodníci a podnikatelé se připravují na potenciálně těžký dopad na transatlantickou výměnu. Podobně jsou na tom i země ve zbytku světa.

Zvýšená americká cla by mohla dopadnout třeba také na sad v okrese Čchongsong na východním pobřeží Jižní Koreje. Místní jablka vyhlášená i za hranicemi tam Šim Čun-taek pěstuje už dvě desetiletí – stejně jako předtím jeho otec a děda. Teď se obává, že padne v obchodní válce, která se původně jablek vůbec netýkala.

Soul se totiž snaží zamezit nárůstu amerických cel na pětadvacet procent od 1. srpna. Jde mu hlavně o ocel, technologický sektor nebo automobily, výměnou ale může udělat ústupky v zemědělském dovozu. Jihokorejský trh by tak zaplavila levná americká jablka.

„Nemůžeme s nimi soutěžit. Je to jako postavit proti sobě vysokoškolského studenta a žáka základní školy. Nemůžeme vyhrát,“ podotýká pěstitel Šim Čun-taek.

Mexičané už zvýšená cla cítí

Farmáři v Mexiku dopady Trumpovy obchodní války cítí už teď. Třeba pěstitelů rajčat se týkají osmnáctiprocentní vývozní cla od minulého týdne. Ze země přitom pocházejí dvě třetiny v USA prodaných rajčat.

Producenti ale teď vývoz omezují a kvůli přebytku prudce klesla cena na domácím trhu. „Je to skoro o čtyřicet procent za poslední tři dny. A pořád to padá,“ potvrdil jeden z místních pěstitelů.

Snaha vyvézt co nejvíc do konce měsíce

Od srpna pak většina mexického zboží spadne do třicetiprocentní kolonky, stejně jako mnoho položek v Evropě.

Třeba v Moslavině v centrálním Chorvatsku roste původní odrůda vína Škrlet. Tomislav Vostinič, který tam vede rodinné vinařství, pronikl na americký trh před šesti lety, dnes tam posílá šedesát procent produkce. Kvůli hrozbě vysoké přirážky pracují v červenci skoro nonstop.

„Bez přestávky lahvujeme a odesíláme zásilky. Čekáme na další rozhodnutí o clech. Co bude, nevím,“ konstatuje Vostinič.

Spěch je jasně patrný i v přístavu v belgických Antverpách, který je po Rotterdamu druhý největší v Evropě. V přeplněném terminálu se hromadí tisíce osobních a nákladních aut, dodávek a traktorů. Hlavně u osobních aut se totiž cena skokově navýší.

„Přepravní společnosti se připravují na to, kdyby pro USA bylo stanoveno vyšší clo. Snaží se exportovat co nejvíc do konce měsíce,“ komentuje to výkonný ředitel společnosti International Car Operators (ICO) Alain Guillemyn.

Budou Američané chtít dražší francouzskou kosmetiku?

S notnou dávkou nervozity hledí na kalendář i výrobci dalšího ve Spojených státech oblíbeného evropského zboží: francouzské kosmetiky. Řeší, zda si budou američtí zákazníci ochotní připlatit za jejich proslavené značky o tolik víc.

„Jedna studie konzultantské společnosti Asteres odhadla, že třicetiprocentní clo by ve Francii v našem oboru znamenalo ztrátu dvanácti tisíc pracovních míst,“ uvedl Emmanuel Guichard, zástupce odborové unie Febea. Loni si totiž americký spotřebitel koupil každý pátý francouzský parfém prodaný v zahraničí.

Otřesu se bojí i výrobci šampaňského

Napětí roste i ve francouzské Champagni, tamních vinařů by se třicetiprocentní cla dotkla citelně. „Otřáslo by to celým trhem, celou oblastí Champagne,“ zdůraznil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Dvacet procent exportu ze Champagně směřuje do Spojených států. „Pokud tedy budou vyhlášena třicetiprocentní cla, můžeme čekat propad na našem nejvýznamnějším obchodním trhu,“ konstatoval producent šampaňského Stephane Vignon.

V Champagni se v důsledku toho začíná intenzivně debatovat o větší diverzifikaci exportu a tím pádem menší závislosti na amerických trzích.

„Ukazuje se, že zřejmě musíme rozšířit trh na více zemí. Sedmdesát procent našeho exportu dnes směřuje pouze do pěti zemí. Z toho více než polovina produkce se prodává ve Francii,“ popsal místopředseda průmyslové skupiny Rady Champagne Maxime Toubart.

Snížení exportu by mohlo znamenat i propouštění, zejména ve velkých šampaňských domech. „Víno je dnes ve Francii po leteckém průmyslu druhou nejvýznamnější ekonomickou komoditou s velmi vysokým obchodním obratem,“ dodává předsedkyně asociace nezávislých vinařů Christine Sevillanová.

Víra v dohodu

Vinaři v Champagni věří, že se na poslední chvíli podaří hrozbu vyšších cel odvrátit. „Tady všichni věří, že řešení najde Evropská unie. Jednotlivé sektory se nesnaží vyjednávat,“ dodal zpravodaj ČT. Ročně se ze Champagně exportuje do Spojených států na třicet milionů lahví vína.

Potíže by v případě uvalení vysokých amerických cel neměly jen velké šampaňské domy, ale mohla by klesnout i poptávka po hroznech od drobných pěstitelů. „Ne všichni šampaňské vyrábějí, ale mnozí pěstují hrozny, které potom prodávají do velkých domů,“ vysvětlil Šmíd.

Mezí tímto regionem a Amerikou navíc panují dlouholeté přátelské vztahy, například šampaňský dům Taittinger by měl být i sponzorem mistrovství světa ve fotbale v příštím roce, které uskuteční právě v USA, Kanadě a Mexiku.

„Dívám se na to i trochu s nadhledem. Champagne a Spojené státy jsou spojeny také různými válkami, ke kterým na území Champagně došlo,“ doplnila Vitalie Taittingerová, ředitelka šampaňského domu Taittinger.

I to je jeden z důvodů, proč velká vinařství vyčkávají a nespěchají s hledáním nových, zejména asijských trhů. Stále věří v dohodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vietnamským prezidentem bude generální tajemník komunistické strany To Lam

Vietnamským prezidentem bude v příštích pěti letech generální tajemník tamní komunistické strany To Lam. Rozhodl o tom v úterý jednomyslně vietnamský parlament. Osmašedesátiletý Lam se tak stane nejmocnějším vietnamským vůdcem za několik desetiletí, píše agentura Reuters.
před 9 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 9 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 10 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 14 hhodinami
Načítání...