Výrobci šampaňského i jihokorejští pěstitelé jablek. Svět se připravuje na zvýšená americká cla

Nahrávám video
Horizont ČT24: Svět se připravuje na zvýšená americká cla
Zdroj: ČT24

Příští pátek 1. srpna mají začít platit odložená americká cla. Evropské unii Donald Trump pohrozil třicetiprocentním pásmem, pokud nepřistoupí na značně velkorysé podmínky pro import amerického zboží. Zatímco jednání pokračují za zavřenými dveřmi, obchodníci a podnikatelé se připravují na potenciálně těžký dopad na transatlantickou výměnu. Podobně jsou na tom i země ve zbytku světa.

Zvýšená americká cla by mohla dopadnout třeba také na sad v okrese Čchongsong na východním pobřeží Jižní Koreje. Místní jablka vyhlášená i za hranicemi tam Šim Čun-taek pěstuje už dvě desetiletí – stejně jako předtím jeho otec a děda. Teď se obává, že padne v obchodní válce, která se původně jablek vůbec netýkala.

Soul se totiž snaží zamezit nárůstu amerických cel na pětadvacet procent od 1. srpna. Jde mu hlavně o ocel, technologický sektor nebo automobily, výměnou ale může udělat ústupky v zemědělském dovozu. Jihokorejský trh by tak zaplavila levná americká jablka.

„Nemůžeme s nimi soutěžit. Je to jako postavit proti sobě vysokoškolského studenta a žáka základní školy. Nemůžeme vyhrát,“ podotýká pěstitel Šim Čun-taek.

Mexičané už zvýšená cla cítí

Farmáři v Mexiku dopady Trumpovy obchodní války cítí už teď. Třeba pěstitelů rajčat se týkají osmnáctiprocentní vývozní cla od minulého týdne. Ze země přitom pocházejí dvě třetiny v USA prodaných rajčat.

Producenti ale teď vývoz omezují a kvůli přebytku prudce klesla cena na domácím trhu. „Je to skoro o čtyřicet procent za poslední tři dny. A pořád to padá,“ potvrdil jeden z místních pěstitelů.

Snaha vyvézt co nejvíc do konce měsíce

Od srpna pak většina mexického zboží spadne do třicetiprocentní kolonky, stejně jako mnoho položek v Evropě.

Třeba v Moslavině v centrálním Chorvatsku roste původní odrůda vína Škrlet. Tomislav Vostinič, který tam vede rodinné vinařství, pronikl na americký trh před šesti lety, dnes tam posílá šedesát procent produkce. Kvůli hrozbě vysoké přirážky pracují v červenci skoro nonstop.

„Bez přestávky lahvujeme a odesíláme zásilky. Čekáme na další rozhodnutí o clech. Co bude, nevím,“ konstatuje Vostinič.

Spěch je jasně patrný i v přístavu v belgických Antverpách, který je po Rotterdamu druhý největší v Evropě. V přeplněném terminálu se hromadí tisíce osobních a nákladních aut, dodávek a traktorů. Hlavně u osobních aut se totiž cena skokově navýší.

„Přepravní společnosti se připravují na to, kdyby pro USA bylo stanoveno vyšší clo. Snaží se exportovat co nejvíc do konce měsíce,“ komentuje to výkonný ředitel společnosti International Car Operators (ICO) Alain Guillemyn.

Budou Američané chtít dražší francouzskou kosmetiku?

S notnou dávkou nervozity hledí na kalendář i výrobci dalšího ve Spojených státech oblíbeného evropského zboží: francouzské kosmetiky. Řeší, zda si budou američtí zákazníci ochotní připlatit za jejich proslavené značky o tolik víc.

„Jedna studie konzultantské společnosti Asteres odhadla, že třicetiprocentní clo by ve Francii v našem oboru znamenalo ztrátu dvanácti tisíc pracovních míst,“ uvedl Emmanuel Guichard, zástupce odborové unie Febea. Loni si totiž americký spotřebitel koupil každý pátý francouzský parfém prodaný v zahraničí.

Otřesu se bojí i výrobci šampaňského

Napětí roste i ve francouzské Champagni, tamních vinařů by se třicetiprocentní cla dotkla citelně. „Otřáslo by to celým trhem, celou oblastí Champagne,“ zdůraznil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Dvacet procent exportu ze Champagně směřuje do Spojených států. „Pokud tedy budou vyhlášena třicetiprocentní cla, můžeme čekat propad na našem nejvýznamnějším obchodním trhu,“ konstatoval producent šampaňského Stephane Vignon.

V Champagni se v důsledku toho začíná intenzivně debatovat o větší diverzifikaci exportu a tím pádem menší závislosti na amerických trzích.

„Ukazuje se, že zřejmě musíme rozšířit trh na více zemí. Sedmdesát procent našeho exportu dnes směřuje pouze do pěti zemí. Z toho více než polovina produkce se prodává ve Francii,“ popsal místopředseda průmyslové skupiny Rady Champagne Maxime Toubart.

Snížení exportu by mohlo znamenat i propouštění, zejména ve velkých šampaňských domech. „Víno je dnes ve Francii po leteckém průmyslu druhou nejvýznamnější ekonomickou komoditou s velmi vysokým obchodním obratem,“ dodává předsedkyně asociace nezávislých vinařů Christine Sevillanová.

Víra v dohodu

Vinaři v Champagni věří, že se na poslední chvíli podaří hrozbu vyšších cel odvrátit. „Tady všichni věří, že řešení najde Evropská unie. Jednotlivé sektory se nesnaží vyjednávat,“ dodal zpravodaj ČT. Ročně se ze Champagně exportuje do Spojených států na třicet milionů lahví vína.

Potíže by v případě uvalení vysokých amerických cel neměly jen velké šampaňské domy, ale mohla by klesnout i poptávka po hroznech od drobných pěstitelů. „Ne všichni šampaňské vyrábějí, ale mnozí pěstují hrozny, které potom prodávají do velkých domů,“ vysvětlil Šmíd.

Mezí tímto regionem a Amerikou navíc panují dlouholeté přátelské vztahy, například šampaňský dům Taittinger by měl být i sponzorem mistrovství světa ve fotbale v příštím roce, které uskuteční právě v USA, Kanadě a Mexiku.

„Dívám se na to i trochu s nadhledem. Champagne a Spojené státy jsou spojeny také různými válkami, ke kterým na území Champagně došlo,“ doplnila Vitalie Taittingerová, ředitelka šampaňského domu Taittinger.

I to je jeden z důvodů, proč velká vinařství vyčkávají a nespěchají s hledáním nových, zejména asijských trhů. Stále věří v dohodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 29 mminutami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 51 mminutami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 1 hhodinou

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 1 hhodinou

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 1 hhodinou

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 2 hhodinami

Ukrajina a Rusko si vyměnily po 157 válečných zajatcích a civilistech

Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...