Příští pátek 1. srpna mají začít platit odložená americká cla. Evropské unii Donald Trump pohrozil třicetiprocentním pásmem, pokud nepřistoupí na značně velkorysé podmínky pro import amerického zboží. Zatímco jednání pokračují za zavřenými dveřmi, obchodníci a podnikatelé se připravují na potenciálně těžký dopad na transatlantickou výměnu. Podobně jsou na tom i země ve zbytku světa.
Zvýšená americká cla by mohla dopadnout třeba také na sad v okrese Čchongsong na východním pobřeží Jižní Koreje. Místní jablka vyhlášená i za hranicemi tam Šim Čun-taek pěstuje už dvě desetiletí – stejně jako předtím jeho otec a děda. Teď se obává, že padne v obchodní válce, která se původně jablek vůbec netýkala.
Soul se totiž snaží zamezit nárůstu amerických cel na pětadvacet procent od 1. srpna. Jde mu hlavně o ocel, technologický sektor nebo automobily, výměnou ale může udělat ústupky v zemědělském dovozu. Jihokorejský trh by tak zaplavila levná americká jablka.
„Nemůžeme s nimi soutěžit. Je to jako postavit proti sobě vysokoškolského studenta a žáka základní školy. Nemůžeme vyhrát,“ podotýká pěstitel Šim Čun-taek.
Mexičané už zvýšená cla cítí
Farmáři v Mexiku dopady Trumpovy obchodní války cítí už teď. Třeba pěstitelů rajčat se týkají osmnáctiprocentní vývozní cla od minulého týdne. Ze země přitom pocházejí dvě třetiny v USA prodaných rajčat.
Producenti ale teď vývoz omezují a kvůli přebytku prudce klesla cena na domácím trhu. „Je to skoro o čtyřicet procent za poslední tři dny. A pořád to padá,“ potvrdil jeden z místních pěstitelů.
Snaha vyvézt co nejvíc do konce měsíce
Od srpna pak většina mexického zboží spadne do třicetiprocentní kolonky, stejně jako mnoho položek v Evropě.
Třeba v Moslavině v centrálním Chorvatsku roste původní odrůda vína Škrlet. Tomislav Vostinič, který tam vede rodinné vinařství, pronikl na americký trh před šesti lety, dnes tam posílá šedesát procent produkce. Kvůli hrozbě vysoké přirážky pracují v červenci skoro nonstop.
„Bez přestávky lahvujeme a odesíláme zásilky. Čekáme na další rozhodnutí o clech. Co bude, nevím,“ konstatuje Vostinič.
Spěch je jasně patrný i v přístavu v belgických Antverpách, který je po Rotterdamu druhý největší v Evropě. V přeplněném terminálu se hromadí tisíce osobních a nákladních aut, dodávek a traktorů. Hlavně u osobních aut se totiž cena skokově navýší.
„Přepravní společnosti se připravují na to, kdyby pro USA bylo stanoveno vyšší clo. Snaží se exportovat co nejvíc do konce měsíce,“ komentuje to výkonný ředitel společnosti International Car Operators (ICO) Alain Guillemyn.
Budou Američané chtít dražší francouzskou kosmetiku?
S notnou dávkou nervozity hledí na kalendář i výrobci dalšího ve Spojených státech oblíbeného evropského zboží: francouzské kosmetiky. Řeší, zda si budou američtí zákazníci ochotní připlatit za jejich proslavené značky o tolik víc.
„Jedna studie konzultantské společnosti Asteres odhadla, že třicetiprocentní clo by ve Francii v našem oboru znamenalo ztrátu dvanácti tisíc pracovních míst,“ uvedl Emmanuel Guichard, zástupce odborové unie Febea. Loni si totiž americký spotřebitel koupil každý pátý francouzský parfém prodaný v zahraničí.
Otřesu se bojí i výrobci šampaňského
Napětí roste i ve francouzské Champagni, tamních vinařů by se třicetiprocentní cla dotkla citelně. „Otřáslo by to celým trhem, celou oblastí Champagne,“ zdůraznil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Dvacet procent exportu ze Champagně směřuje do Spojených států. „Pokud tedy budou vyhlášena třicetiprocentní cla, můžeme čekat propad na našem nejvýznamnějším obchodním trhu,“ konstatoval producent šampaňského Stephane Vignon.
V Champagni se v důsledku toho začíná intenzivně debatovat o větší diverzifikaci exportu a tím pádem menší závislosti na amerických trzích.
„Ukazuje se, že zřejmě musíme rozšířit trh na více zemí. Sedmdesát procent našeho exportu dnes směřuje pouze do pěti zemí. Z toho více než polovina produkce se prodává ve Francii,“ popsal místopředseda průmyslové skupiny Rady Champagne Maxime Toubart.
Snížení exportu by mohlo znamenat i propouštění, zejména ve velkých šampaňských domech. „Víno je dnes ve Francii po leteckém průmyslu druhou nejvýznamnější ekonomickou komoditou s velmi vysokým obchodním obratem,“ dodává předsedkyně asociace nezávislých vinařů Christine Sevillanová.
Víra v dohodu
Vinaři v Champagni věří, že se na poslední chvíli podaří hrozbu vyšších cel odvrátit. „Tady všichni věří, že řešení najde Evropská unie. Jednotlivé sektory se nesnaží vyjednávat,“ dodal zpravodaj ČT. Ročně se ze Champagně exportuje do Spojených států na třicet milionů lahví vína.
Potíže by v případě uvalení vysokých amerických cel neměly jen velké šampaňské domy, ale mohla by klesnout i poptávka po hroznech od drobných pěstitelů. „Ne všichni šampaňské vyrábějí, ale mnozí pěstují hrozny, které potom prodávají do velkých domů,“ vysvětlil Šmíd.
Mezí tímto regionem a Amerikou navíc panují dlouholeté přátelské vztahy, například šampaňský dům Taittinger by měl být i sponzorem mistrovství světa ve fotbale v příštím roce, které uskuteční právě v USA, Kanadě a Mexiku.
„Dívám se na to i trochu s nadhledem. Champagne a Spojené státy jsou spojeny také různými válkami, ke kterým na území Champagně došlo,“ doplnila Vitalie Taittingerová, ředitelka šampaňského domu Taittinger.
I to je jeden z důvodů, proč velká vinařství vyčkávají a nespěchají s hledáním nových, zejména asijských trhů. Stále věří v dohodu.


