Výrobci šampaňského i jihokorejští pěstitelé jablek. Svět se připravuje na zvýšená americká cla

10 minut
Horizont ČT24: Svět se připravuje na zvýšená americká cla
Zdroj: ČT24

Příští pátek 1. srpna mají začít platit odložená americká cla. Evropské unii Donald Trump pohrozil třicetiprocentním pásmem, pokud nepřistoupí na značně velkorysé podmínky pro import amerického zboží. Zatímco jednání pokračují za zavřenými dveřmi, obchodníci a podnikatelé se připravují na potenciálně těžký dopad na transatlantickou výměnu. Podobně jsou na tom i země ve zbytku světa.

Zvýšená americká cla by mohla dopadnout třeba také na sad v okrese Čchongsong na východním pobřeží Jižní Koreje. Místní jablka vyhlášená i za hranicemi tam Šim Čun-taek pěstuje už dvě desetiletí – stejně jako předtím jeho otec a děda. Teď se obává, že padne v obchodní válce, která se původně jablek vůbec netýkala.

Soul se totiž snaží zamezit nárůstu amerických cel na pětadvacet procent od 1. srpna. Jde mu hlavně o ocel, technologický sektor nebo automobily, výměnou ale může udělat ústupky v zemědělském dovozu. Jihokorejský trh by tak zaplavila levná americká jablka.

„Nemůžeme s nimi soutěžit. Je to jako postavit proti sobě vysokoškolského studenta a žáka základní školy. Nemůžeme vyhrát,“ podotýká pěstitel Šim Čun-taek.

Mexičané už zvýšená cla cítí

Farmáři v Mexiku dopady Trumpovy obchodní války cítí už teď. Třeba pěstitelů rajčat se týkají osmnáctiprocentní vývozní cla od minulého týdne. Ze země přitom pocházejí dvě třetiny v USA prodaných rajčat.

Producenti ale teď vývoz omezují a kvůli přebytku prudce klesla cena na domácím trhu. „Je to skoro o čtyřicet procent za poslední tři dny. A pořád to padá,“ potvrdil jeden z místních pěstitelů.

Snaha vyvézt co nejvíc do konce měsíce

Od srpna pak většina mexického zboží spadne do třicetiprocentní kolonky, stejně jako mnoho položek v Evropě.

Třeba v Moslavině v centrálním Chorvatsku roste původní odrůda vína Škrlet. Tomislav Vostinič, který tam vede rodinné vinařství, pronikl na americký trh před šesti lety, dnes tam posílá šedesát procent produkce. Kvůli hrozbě vysoké přirážky pracují v červenci skoro nonstop.

„Bez přestávky lahvujeme a odesíláme zásilky. Čekáme na další rozhodnutí o clech. Co bude, nevím,“ konstatuje Vostinič.

Spěch je jasně patrný i v přístavu v belgických Antverpách, který je po Rotterdamu druhý největší v Evropě. V přeplněném terminálu se hromadí tisíce osobních a nákladních aut, dodávek a traktorů. Hlavně u osobních aut se totiž cena skokově navýší.

„Přepravní společnosti se připravují na to, kdyby pro USA bylo stanoveno vyšší clo. Snaží se exportovat co nejvíc do konce měsíce,“ komentuje to výkonný ředitel společnosti International Car Operators (ICO) Alain Guillemyn.

Budou Američané chtít dražší francouzskou kosmetiku?

S notnou dávkou nervozity hledí na kalendář i výrobci dalšího ve Spojených státech oblíbeného evropského zboží: francouzské kosmetiky. Řeší, zda si budou američtí zákazníci ochotní připlatit za jejich proslavené značky o tolik víc.

„Jedna studie konzultantské společnosti Asteres odhadla, že třicetiprocentní clo by ve Francii v našem oboru znamenalo ztrátu dvanácti tisíc pracovních míst,“ uvedl Emmanuel Guichard, zástupce odborové unie Febea. Loni si totiž americký spotřebitel koupil každý pátý francouzský parfém prodaný v zahraničí.

Otřesu se bojí i výrobci šampaňského

Napětí roste i ve francouzské Champagni, tamních vinařů by se třicetiprocentní cla dotkla citelně. „Otřáslo by to celým trhem, celou oblastí Champagne,“ zdůraznil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Dvacet procent exportu ze Champagně směřuje do Spojených států. „Pokud tedy budou vyhlášena třicetiprocentní cla, můžeme čekat propad na našem nejvýznamnějším obchodním trhu,“ konstatoval producent šampaňského Stephane Vignon.

V Champagni se v důsledku toho začíná intenzivně debatovat o větší diverzifikaci exportu a tím pádem menší závislosti na amerických trzích.

„Ukazuje se, že zřejmě musíme rozšířit trh na více zemí. Sedmdesát procent našeho exportu dnes směřuje pouze do pěti zemí. Z toho více než polovina produkce se prodává ve Francii,“ popsal místopředseda průmyslové skupiny Rady Champagne Maxime Toubart.

Snížení exportu by mohlo znamenat i propouštění, zejména ve velkých šampaňských domech. „Víno je dnes ve Francii po leteckém průmyslu druhou nejvýznamnější ekonomickou komoditou s velmi vysokým obchodním obratem,“ dodává předsedkyně asociace nezávislých vinařů Christine Sevillanová.

Víra v dohodu

Vinaři v Champagni věří, že se na poslední chvíli podaří hrozbu vyšších cel odvrátit. „Tady všichni věří, že řešení najde Evropská unie. Jednotlivé sektory se nesnaží vyjednávat,“ dodal zpravodaj ČT. Ročně se ze Champagně exportuje do Spojených států na třicet milionů lahví vína.

Potíže by v případě uvalení vysokých amerických cel neměly jen velké šampaňské domy, ale mohla by klesnout i poptávka po hroznech od drobných pěstitelů. „Ne všichni šampaňské vyrábějí, ale mnozí pěstují hrozny, které potom prodávají do velkých domů,“ vysvětlil Šmíd.

Mezí tímto regionem a Amerikou navíc panují dlouholeté přátelské vztahy, například šampaňský dům Taittinger by měl být i sponzorem mistrovství světa ve fotbale v příštím roce, které uskuteční právě v USA, Kanadě a Mexiku.

„Dívám se na to i trochu s nadhledem. Champagne a Spojené státy jsou spojeny také různými válkami, ke kterým na území Champagně došlo,“ doplnila Vitalie Taittingerová, ředitelka šampaňského domu Taittinger.

I to je jeden z důvodů, proč velká vinařství vyčkávají a nespěchají s hledáním nových, zejména asijských trhů. Stále věří v dohodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 12 mminutami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 1 hhodinou

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 4 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 4 hhodinami
Načítání...