Obchodníci

Ceny potravin v Česku v posledních týdnech opět začínají růst. Podle odborníků se navíc situace může ještě zhoršit. Nejvýrazněji zdražují klíčové položky jako máslo, mléko nebo vejce. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nejsou na vině zemědělci nebo chovatelé, ale spíše potravináři, zpracovatelé či obchodníci. Domnívá se, že někdo nejspíš zneužívá předvánočního období. Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) míní, že problém je složitější, za vyšší ceny podle ní může třeba také dopad vládního konsolidačního balíčku.

Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v září čtvrtý měsíc po sobě zrychlily růst. Meziročně stouply o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém růstu o pět procent. Nejvýrazněji se zvýšily v e-shopech, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně tržby vzrostly o 0,2 procenta.

Máslo dál zdražuje. Od začátku roku jeho cena vzrostla o třetinu a podle předběžného šetření statistiků už v některých obchodech stojí 250 gramů skoro sedmdesát korun. Komplikace to může způsobit nejen domácnostem, ale také pekařstvím a cukrářstvím. Ceny rostou i u dalších mléčných výrobků.

Podle obchodních řetězců Češi stále nakupují zejména ve slevách. Aby akce byly v souladu se zákonem, platí pro jejich poskytování řada pravidel. Zákon tím má chránit spotřebitele, což kontroluje Česká obchodní inspekce (ČOI). Z jejího šetření ale vyplývá, že prodejci v označování informací o slevě mnohdy chybují.

Obchodníkům se postupně začínají zvedat tržby, lidé zase začínají více utrácet. U potravin jsou ale podle prodejců stále opatrní, vyhledávají slevové akce a nákupy víc promýšlejí, jak vyplývá z průzkumu Svazu obchodu a cestovního ruchu. V akcích se v Česku prodá víc než polovina potravin. Zákazníci také mají častěji než dříve zájem o tuzemské výrobky anebo privátní značky.

Letní výprodeje letos zvýšily návštěvnost i tržby až o pětinu, pochvalují si obchodníci v Česku. Slevy budou pokračovat zhruba do poloviny srpna a navíc ještě porostou. Lidé je nejčastěji využívají při nákupu oblečení, bot nebo k doplnění výbavy na dovolenou. Ušetřit můžou desítky procent.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Tržby v maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni navzdory růstu v závěru roku meziročně klesly o 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za samotný prosinec tržby meziročně stouply o 1,6 procenta. Mírně podle revidovaných údajů úřadu loni rostly tržby obchodníků ještě v listopadu, a to o 0,1 procenta, ale ve všech ostatních měsících ve srovnání s rokem 2022 klesaly.

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v srpnu zrychlil na 2,8 procenta z červencových revidovaných 2,1 procenta. Snížení tržeb proti loňskému srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají šestnáct měsíců v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání tržby v srpnu klesly o 0,8 procenta.

Až tam, kde se potraviny prodávají, zůstává největší část peněz, které lidé platí za potraviny. Jsou o tom přesvědčeni politici stran vládních i opozičních, ačkoli z koaličních stran zní i výtky vůči některým potravinářským firmám, jmenovitě těm ze skupiny Agrofert, a od opozice zase kritika snížení zemědělských dotací. O cenách potravin diskutovali v Událostech, komentářích politici Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Martin Hlaváček (za ANO) a také předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna a Jana Neumannová z Reportérů ČT.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Obchody po vánoční pauze v úterý zase otevírají. V některých začíná výprodej zboží za zvýhodněné ceny. Zamíří do nich ale i ti, kteří dostali nevhodné dárky a budou je chtít vrátit nebo vyměnit.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Polsko se potýká s nedostatkem uhlí. Příčinou je útlum těžby v minulých letech a zákaz dovozu suroviny z Ruska a Běloruska. Na trhu chybí asi dvacet milionů tun. Vláda navíc zavedla limit ceny, prodejcům se tak obchody nevyplatí a krachují.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Nákupní slevová akce Black Friday přilákala do kamenných obchodů i na výdejní místa e-shopů a dopravců tisíce zákazníků. Slevové kampaně jsou letos výjimečně dlouhé. Někteří obchodníci je vztáhli i na celý měsíc. Kvůli výpadkům u dodavatelů je ale některé zboží hůř dostupné, hlavně elektronika. Lidé využívají slevové akce především k nákupu vánočních dárků. Pospíchají i kvůli zhoršující se epidemické situaci.