Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
V centru případu mapovaného Bloombergem stojí ruská společnost Aero-HIT. Dokumenty, z nichž agentura vychází, zahrnují její interní zprávy či korespondenci s ruskými vládními úředníky.
Aero-HIT uvádí, že její výrobní závod poblíž letiště v Chabarovsku na ruském Dálném východě bude mít letos kapacitu produkovat až deset tisíc dronů měsíčně. Firma je jedním z hlavních domácích dodavatelů dronů pro ruské vojenské operace v částečně okupované ukrajinské Chersonské oblasti.
Mezi její produkty patří Veles, takzvaný FPV dron, který umožňuje pilotům monitorovat bojiště v reálném čase prostřednictvím obrazovky nebo brýlí pro virtuální realitu propojených s kamerou bezpilotního stroje.
Drony pronásledují obyvatele Chersonu
Právě FPV drony jsou zásadní zbraní v rusko-ukrajinské válce a Moskva je používá mimo jiné pro terorizování obyvatel osvobozeného Chersonu. Tento „hon na civilisty“ potvrzují výpovědi tamních obyvatel a píše o něm také nedávná zpráva lidskoprávní organizace Human Right Watch.
Americké ministerstvo financí loni v červnu uvalilo na Aero-HIT sankce, což zdůvodnilo právě tím, že drony Veles používají ruští okupanti se základnou v Chersonské oblasti k útokům na ukrajinské cíle.
Plán na výrobu čínských dronů v Rusku
Dokumenty analyzované Bloombergem pocházejí z období od konce roku 2022 do letošního června. Například v dopise z 16. června 2025 žádá Aero-HIT ruské ministerstvo obrany o finanční podporu na rozšíření své produkce, konkrétně na lokalizaci výroby čínského dronu Autel EVO Max 4T, který pochází z produkce čínské firmy Autel Robotics.
Z dopisu vyplývá, že Aero-HIT spolupracuje s inženýry Autelu od začátku roku 2023. Kooperaci krátce přerušily sankce, ale kontakty byly obnoveny kolem konce roku 2024 a strany jednají o lokalizaci výroby dronu od letošního května.
V návrhu se uvádí, že Autel EVO Max 4T byl původně navržen pro civilní použití, ale ukázal se jako vysoce účinný i v boji. Podle dopisu by jeho produkce v Rusku umožnila získat nové technologie a know-how a integrovat drony s domácími IT systémy.
Moskva už dříve „domestikovala“ výrobu íránských dronů dlouhého doletu Šáhed, které na svém území produkuje pod názvem Geran a jejichž vlastní verze rovněž vyvíjí. Tyto bezpilotní stroje dlouhého doletu Rusko využívá ke vzdušným útokům na ukrajinská města, které v poslední době neustále zintenzivňuje.
Čínské popírání
Na čínský Autel vyrábějící FPV drony uvalila loni kvůli „zpřístupnění zboží a technologií podkopávajících suverenitu Ukrajiny“ sankce Velká Británie. Společnost je také na sankčním seznamu amerického ministerstva obrany kvůli údajným vazbám na čínskou armádu, což firma už dříve popřela.
Z výše zmíněné korespondence není podle Bloombergu jasné, zda Autel o projektu s Aero-HIT ví, nebo zda se jedná o iniciativu jednotlivých zaměstnanců či dalších prodejců technologií Autelu. Společnost spolupráci s Aero-HIT na dotaz Bloombergu popřela a tvrdí, že od února 2022 neobchoduje s žádnými ruskými subjekty.
Z dokumentů také není jasné, zda si je vláda v Pekingu vědoma rozsahu, v jakém některé tamní společnosti nadále spolupracují s ruskými firmami. Peking tvrdí, že kontroluje vývoz takzvaného zboží dvojího užití, jako jsou drony, které lze použít pro vojenské účely, a že nikdy neposkytl Moskvě ani Kyjevu smrtící zbraně.
Bloomberg: Aero-HIT spolupracuje s Číňany od roku 2022
Podle Bloombergu však dokumenty ukazují, že ruský Aero-HIT spolupracuje s čínskými dodavateli už od druhé poloviny roku 2022 a že právě tato spolupráce je zásadní pro schopnost Ruska vyrábět drony Veles ve velkém množství.
Na podzim 2022 totiž začala jednání mezi ruskou společností Komax, zástupci rusko-čínské průmyslové zóny ve městě Charbin a letištěm v ruském Chabarovsku, které Komax spravuje, o vybudování skladu se zvláštním daňovým a celním režimem a o zahájení výroby bezpilotních strojů s využitím čínských dílů a technologií.
Společnost Komax vlastní Konstantin Basjuk, bývalý agent KGB a nyní „senátor“ za Ruskem částečně okupovanou ukrajinskou Chersonskou oblast, který je na sankčním seznamu EU.
Cílem zmíněných jednání byla produkce dronů podobných těm od čínských společností Autel a SZ DJI Technology Co. Ltd. (DJI) a počítalo se s tím, že bezpilotní stroje bude kupovat především ruské ministerstvo obrany a další vládní instituce.
Na jaře 2023 pak Rusové jednali v Číně mimo jiné se společnostmi s vazbami na Charbinský technologický institut (HIT), prestižní čínskou univerzitou v oblasti astronautiky a obranných technologií, která je pod sankcemi amerického ministerstva obchodu kvůli svým vztahům s čínskou armádou. HIT má i dlouhodobé vazby právě na Rusko.
„Prioritní projekt“
Strany se dohodly na založení společného podniku v Chabarovsku, přičemž zvláštní vyslanec Kremlu pro Dálný východ Jurij Trutněv označil projekt za prioritní a slíbil, že pomůže získat povolení umožňující bezcelní dovoz. Ruská delegace také mimo jiné navštívila sídlo společnosti Autel Robotics a továrnu na drony v Šen-čenu.
Krátce nato byla v Chabarovsku zaregistrována právě společnost Aero-HIT, kterou podle ruských záznamů ovládá společnost Komax „chersonského senátora“ Basjuka.
Nejmenovaný evropský vládní úředník obeznámený s touto záležitostí podle Bloombergu vysvětlil, že název firmy je kombinací slova „aero“ a zkratky pro Charbinský technologický institut.
Drony „kupují“ obchodníci s mořskými plody a cateringové firmy
Rusko-čínská spolupráce se sice od té doby potýkala s několika komplikacemi, mimo jiné kvůli sankcím či omezení vývozu dronů a souvisejícího vybavení z Číny, Aero-HIT ale vyrábí dál. Firma má podle některých dokumentů obchodní vazby na ruské ministerstvo obrany a armádu a její dron plný čínských součástek byl nasazen v bojích proti Ukrajině.
Dodávky na bojiště často zprostředkovávají prostředníci, kteří působí ve zcela jiných odvětvích. Třeba loni v březnu dostal ruský prapor v částečně okupované Chersonské oblasti drony a baterie prostřednictvím firmy, která podle ruského obchodního rejstříku podniká v oblasti nemovitostí, velkoobchodu s mořskými plody a nákladní dopravě.
Velitel vojenské jednotky v ruském Pskově zase požádal o pomoc s nákupem dronů Veles firmu Aeromar-DV, která poskytuje stravovací a cateringové služby ruským leteckým společnostem – včetně státního dopravce Aeroflot.
V příslušném dopise se uvádí, že žádost podpořilo ministerstvo obrany a že drony byly třeba k „plnění zvláštních úkolů v zóně speciálních vojenských operací“, což je termín, který Kreml používá pro útočnou válku proti sousední zemi. Bloomberg konstatoval, že nemůže zcela potvrdit, že se zrovna tato dodávka uskutečnila, úmysl firmy Aeromar-DV drony koupit ale podle ní dokazuje platební příkaz.
Bloomberg se pokoušel kontaktovat zúčastněné firmy, instituce, úřady či osoby, zareagovala ale jen čínská společnost Autel Robotics, která tvrdí, že s Ruskem neobchoduje.
