„Lidské safari v Chersonu“. Rusové tisíci drony cílí na civilisty

Ruská armáda poblíž Chersonu, odkud se po protiofenzivě Kyjeva musela před dvěma lety stáhnout, používá novou taktiku pro útoky proti civilistům. Drony útočí na konkrétní obyvatele, o čemž shodně informují zahraniční média v čele s BBC, The Washington Post a CNN s odkazem na svědectví obyvatel. Ti popsali nastalou situaci jako „lidské safari“.

Novou taktiku praktikují Rusové zejména proto, že na rozdíl od jiných míst na frontě jsou v Chersonu hned za řekou od města. Mohou tedy z jejich pohledu snáze používat malé bezpilotní letouny k trýznění obyvatelstva – ať už skrze útoky na předem stanovené cíle, nebo shazování granátů či maskovaných min. Situace je poměrně ojedinělá ve srovnání se zbytkem Ukrajiny, kde musí okupanti používat zbraně dlouhého doletu, aby se dostali přímo k civilistům.

V ohrožení jsou v Chersonu všichni bez výjimky – dle zmíněných svědectví už byli zasaženi mimo jiné i děti na kolech nebo starší lidé shromažďující se na trzích. Výraznou komplikaci představuje bezohledná taktika Rusů podle The Washington Post (WP) i pro humanitární operace v regionu.

„Cílený terorismus“ proti MHD či sanitkám

Cherson byl prvním velkým ukrajinským městem dobytým ruskou armádou po začátku invaze v únoru 2022. Ukrajinci ho sice v listopadu téhož roku dokázali osvobodit, ale i poté, co se okupanti stáhli za řeku Dněpr, udržovali pravidelnou palbu. Místní ji dle WP označovali za jakýsi trest.

To, co se však v jihoukrajinském městě děje v posledních měsících, daleko přesahuje pravidelnou palbu. Podle Chersonské oblastní správy zabily ruské drony a miny mezi červencem a říjnem 133 lidí a 1350 zranily. Obyvatelé města přiznali kvůli útokům, které mohou nastat kdykoli a kdekoli, nesnesitelný stres a úzkost.

Šéf Chersonské oblastní správy Oleksandr Prokudin oznámil, že Rusové podnikly od srpna ve zmíněné lokaci téměř sedm tisíc útoků bezpilotními letouny. Ukrajinská vláda podle něj poskytuje vojenským jednotkám adekvátní vybavení, aby pomohla s drony bojovat. „Jde o cílený terorismus,“ zdůraznil Prokudin. „Moc dobře ví, na koho útočí, a zároveň se na sociálních sítích chlubí videi, jak zabíjejí a zraňují civilisty,“ přidal.

Jeho slova doplnil Jevhen Pjatak, dobrovolník humanitární skupiny Global Empowerment Mission, který poukázal na fakt, že prioritním terčem dronů jsou ambulance, autobusy městské hromadné dopravy (MHD) a civilní automobily. „Pálí do všeho, co se hýbe,“ konstatoval Pjatak. Obyvatelé Chersonu i proto často diskutují o tom, zda zůstat, nebo odejít.

Příliš malé pro obranu

Ruské ministerstvo obrany na otázky BBC týkající se nového bojového záměru ozbrojených sil neodpovědělo, ale faktem je, že úmyslné zabíjení civilistů je válečným zločinem. A důkazů o zjevných útocích na obyvatele Chersonu přibývá, BBC už dokonce šest videí na ukrajinských a ruských sociálních sítích verifikovala.

Každé z nich bylo publikováno s výhružkami směrem k ukrajinské veřejnosti včetně tvrzení, že všechna vozidla byla legitimním cílem a že lidé by měli omezit svůj pohyb ve městě. Účet na sociální síti, který některá z těchto videí s drony zveřejnil, publikoval mimo jiné i obrázky dronů v krabicích s popiskem, v němž děkoval lidem za dary.

Řada cílených útoků byla a je úspěšná i proto, že podle Chersonské oblastní správy změnili Rusové typ dronů. Městské elektronické systémy většinu z nich nedokážou zachytit. „Mnoho z těch dronů funguje na vlnových délkách a ve výškách hluboko pod systémy protivzdušné obrany. Jsou také příliš malé,“ vysvětlila pro CNN analytička z Institutu pro studium války (ISW) se sídlem ve Washingtonu D.C. Kateryna Stepanenková.

„Vypadám snad jako voják?“

V tomto kontextu nelze opomenout, že několik ruských vojenských blogerů zveřejnilo už v září na Telegramu neoficiální „červenou zónu“ v Chersonu s dodatkem, že veškerá kritická infrastruktura a jakýkoli pohyb vozidel bude považován za legitimní cíl. „Máte pocit, že vás neustále pronásledují a že na vás každou chvíli shodí výbušninu. To je to nejhorší,“ popsala Kristina z Chersonu.

Trauma lidí v jihoukrajinském městě je dle zpravodajů BBC patrné na každém kroku. „Ocitli jsme se v hrozné situaci. Pokaždé, když vyjdeme ven, se přesouváme od jednoho stromu za druhý a kryjeme se. Rusové každý den útočí na autobusy MHD, každý den na nás shazují bomby pomocí dronů,“ uvedla se slzami v očích další z obyvatelek Chersonu Valentyna, jejíž kamarádka Olena těsně unikla zásahu dronu, který protrhl střechu auta, do něhož měla nastoupit.

„Kdybych byla ve svém autě, zemřela bych. Vypadám snad jako voják? Vypadá snad moje auto jako vojenské vozidlo?“ nechápala Olena. V rozhovoru pro BBC přiznala, že drony jsou mnohem děsivější než ostřelování. „Jejich zvuk snadno přeslechnete. Jsou rychlé, a když vás zaměří, zaútočí. A až opadne listí ze stromů, počet obětí se zvýší, protože na ulici nebude možnost se schovat,“ dodala Olena, která pracuje jako uklízečka.

Podle informací CNN lidé v Chersonu v současnosti více než kdy jindy vyhlíží silný déšť – tyto povětrnostní podmínky totiž ruským dronům brání v rozletu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...