„Lidské safari v Chersonu“. Rusové tisíci drony cílí na civilisty

Ruská armáda poblíž Chersonu, odkud se po protiofenzivě Kyjeva musela před dvěma lety stáhnout, používá novou taktiku pro útoky proti civilistům. Drony útočí na konkrétní obyvatele, o čemž shodně informují zahraniční média v čele s BBC, The Washington Post a CNN s odkazem na svědectví obyvatel. Ti popsali nastalou situaci jako „lidské safari“.

Novou taktiku praktikují Rusové zejména proto, že na rozdíl od jiných míst na frontě jsou v Chersonu hned za řekou od města. Mohou tedy z jejich pohledu snáze používat malé bezpilotní letouny k trýznění obyvatelstva – ať už skrze útoky na předem stanovené cíle, nebo shazování granátů či maskovaných min. Situace je poměrně ojedinělá ve srovnání se zbytkem Ukrajiny, kde musí okupanti používat zbraně dlouhého doletu, aby se dostali přímo k civilistům.

V ohrožení jsou v Chersonu všichni bez výjimky – dle zmíněných svědectví už byli zasaženi mimo jiné i děti na kolech nebo starší lidé shromažďující se na trzích. Výraznou komplikaci představuje bezohledná taktika Rusů podle The Washington Post (WP) i pro humanitární operace v regionu.

„Cílený terorismus“ proti MHD či sanitkám

Cherson byl prvním velkým ukrajinským městem dobytým ruskou armádou po začátku invaze v únoru 2022. Ukrajinci ho sice v listopadu téhož roku dokázali osvobodit, ale i poté, co se okupanti stáhli za řeku Dněpr, udržovali pravidelnou palbu. Místní ji dle WP označovali za jakýsi trest.

To, co se však v jihoukrajinském městě děje v posledních měsících, daleko přesahuje pravidelnou palbu. Podle Chersonské oblastní správy zabily ruské drony a miny mezi červencem a říjnem 133 lidí a 1350 zranily. Obyvatelé města přiznali kvůli útokům, které mohou nastat kdykoli a kdekoli, nesnesitelný stres a úzkost.

Šéf Chersonské oblastní správy Oleksandr Prokudin oznámil, že Rusové podnikly od srpna ve zmíněné lokaci téměř sedm tisíc útoků bezpilotními letouny. Ukrajinská vláda podle něj poskytuje vojenským jednotkám adekvátní vybavení, aby pomohla s drony bojovat. „Jde o cílený terorismus,“ zdůraznil Prokudin. „Moc dobře ví, na koho útočí, a zároveň se na sociálních sítích chlubí videi, jak zabíjejí a zraňují civilisty,“ přidal.

Jeho slova doplnil Jevhen Pjatak, dobrovolník humanitární skupiny Global Empowerment Mission, který poukázal na fakt, že prioritním terčem dronů jsou ambulance, autobusy městské hromadné dopravy (MHD) a civilní automobily. „Pálí do všeho, co se hýbe,“ konstatoval Pjatak. Obyvatelé Chersonu i proto často diskutují o tom, zda zůstat, nebo odejít.

Příliš malé pro obranu

Ruské ministerstvo obrany na otázky BBC týkající se nového bojového záměru ozbrojených sil neodpovědělo, ale faktem je, že úmyslné zabíjení civilistů je válečným zločinem. A důkazů o zjevných útocích na obyvatele Chersonu přibývá, BBC už dokonce šest videí na ukrajinských a ruských sociálních sítích verifikovala.

Každé z nich bylo publikováno s výhružkami směrem k ukrajinské veřejnosti včetně tvrzení, že všechna vozidla byla legitimním cílem a že lidé by měli omezit svůj pohyb ve městě. Účet na sociální síti, který některá z těchto videí s drony zveřejnil, publikoval mimo jiné i obrázky dronů v krabicích s popiskem, v němž děkoval lidem za dary.

Řada cílených útoků byla a je úspěšná i proto, že podle Chersonské oblastní správy změnili Rusové typ dronů. Městské elektronické systémy většinu z nich nedokážou zachytit. „Mnoho z těch dronů funguje na vlnových délkách a ve výškách hluboko pod systémy protivzdušné obrany. Jsou také příliš malé,“ vysvětlila pro CNN analytička z Institutu pro studium války (ISW) se sídlem ve Washingtonu D.C. Kateryna Stepanenková.

„Vypadám snad jako voják?“

V tomto kontextu nelze opomenout, že několik ruských vojenských blogerů zveřejnilo už v září na Telegramu neoficiální „červenou zónu“ v Chersonu s dodatkem, že veškerá kritická infrastruktura a jakýkoli pohyb vozidel bude považován za legitimní cíl. „Máte pocit, že vás neustále pronásledují a že na vás každou chvíli shodí výbušninu. To je to nejhorší,“ popsala Kristina z Chersonu.

Trauma lidí v jihoukrajinském městě je dle zpravodajů BBC patrné na každém kroku. „Ocitli jsme se v hrozné situaci. Pokaždé, když vyjdeme ven, se přesouváme od jednoho stromu za druhý a kryjeme se. Rusové každý den útočí na autobusy MHD, každý den na nás shazují bomby pomocí dronů,“ uvedla se slzami v očích další z obyvatelek Chersonu Valentyna, jejíž kamarádka Olena těsně unikla zásahu dronu, který protrhl střechu auta, do něhož měla nastoupit.

„Kdybych byla ve svém autě, zemřela bych. Vypadám snad jako voják? Vypadá snad moje auto jako vojenské vozidlo?“ nechápala Olena. V rozhovoru pro BBC přiznala, že drony jsou mnohem děsivější než ostřelování. „Jejich zvuk snadno přeslechnete. Jsou rychlé, a když vás zaměří, zaútočí. A až opadne listí ze stromů, počet obětí se zvýší, protože na ulici nebude možnost se schovat,“ dodala Olena, která pracuje jako uklízečka.

Podle informací CNN lidé v Chersonu v současnosti více než kdy jindy vyhlíží silný déšť – tyto povětrnostní podmínky totiž ruským dronům brání v rozletu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...