„Lidské safari v Chersonu“. Rusové tisíci drony cílí na civilisty

Ruská armáda poblíž Chersonu, odkud se po protiofenzivě Kyjeva musela před dvěma lety stáhnout, používá novou taktiku pro útoky proti civilistům. Drony útočí na konkrétní obyvatele, o čemž shodně informují zahraniční média v čele s BBC, The Washington Post a CNN s odkazem na svědectví obyvatel. Ti popsali nastalou situaci jako „lidské safari“.

Novou taktiku praktikují Rusové zejména proto, že na rozdíl od jiných míst na frontě jsou v Chersonu hned za řekou od města. Mohou tedy z jejich pohledu snáze používat malé bezpilotní letouny k trýznění obyvatelstva – ať už skrze útoky na předem stanovené cíle, nebo shazování granátů či maskovaných min. Situace je poměrně ojedinělá ve srovnání se zbytkem Ukrajiny, kde musí okupanti používat zbraně dlouhého doletu, aby se dostali přímo k civilistům.

V ohrožení jsou v Chersonu všichni bez výjimky – dle zmíněných svědectví už byli zasaženi mimo jiné i děti na kolech nebo starší lidé shromažďující se na trzích. Výraznou komplikaci představuje bezohledná taktika Rusů podle The Washington Post (WP) i pro humanitární operace v regionu.

„Cílený terorismus“ proti MHD či sanitkám

Cherson byl prvním velkým ukrajinským městem dobytým ruskou armádou po začátku invaze v únoru 2022. Ukrajinci ho sice v listopadu téhož roku dokázali osvobodit, ale i poté, co se okupanti stáhli za řeku Dněpr, udržovali pravidelnou palbu. Místní ji dle WP označovali za jakýsi trest.

To, co se však v jihoukrajinském městě děje v posledních měsících, daleko přesahuje pravidelnou palbu. Podle Chersonské oblastní správy zabily ruské drony a miny mezi červencem a říjnem 133 lidí a 1350 zranily. Obyvatelé města přiznali kvůli útokům, které mohou nastat kdykoli a kdekoli, nesnesitelný stres a úzkost.

Šéf Chersonské oblastní správy Oleksandr Prokudin oznámil, že Rusové podnikly od srpna ve zmíněné lokaci téměř sedm tisíc útoků bezpilotními letouny. Ukrajinská vláda podle něj poskytuje vojenským jednotkám adekvátní vybavení, aby pomohla s drony bojovat. „Jde o cílený terorismus,“ zdůraznil Prokudin. „Moc dobře ví, na koho útočí, a zároveň se na sociálních sítích chlubí videi, jak zabíjejí a zraňují civilisty,“ přidal.

Jeho slova doplnil Jevhen Pjatak, dobrovolník humanitární skupiny Global Empowerment Mission, který poukázal na fakt, že prioritním terčem dronů jsou ambulance, autobusy městské hromadné dopravy (MHD) a civilní automobily. „Pálí do všeho, co se hýbe,“ konstatoval Pjatak. Obyvatelé Chersonu i proto často diskutují o tom, zda zůstat, nebo odejít.

Příliš malé pro obranu

Ruské ministerstvo obrany na otázky BBC týkající se nového bojového záměru ozbrojených sil neodpovědělo, ale faktem je, že úmyslné zabíjení civilistů je válečným zločinem. A důkazů o zjevných útocích na obyvatele Chersonu přibývá, BBC už dokonce šest videí na ukrajinských a ruských sociálních sítích verifikovala.

Každé z nich bylo publikováno s výhružkami směrem k ukrajinské veřejnosti včetně tvrzení, že všechna vozidla byla legitimním cílem a že lidé by měli omezit svůj pohyb ve městě. Účet na sociální síti, který některá z těchto videí s drony zveřejnil, publikoval mimo jiné i obrázky dronů v krabicích s popiskem, v němž děkoval lidem za dary.

Řada cílených útoků byla a je úspěšná i proto, že podle Chersonské oblastní správy změnili Rusové typ dronů. Městské elektronické systémy většinu z nich nedokážou zachytit. „Mnoho z těch dronů funguje na vlnových délkách a ve výškách hluboko pod systémy protivzdušné obrany. Jsou také příliš malé,“ vysvětlila pro CNN analytička z Institutu pro studium války (ISW) se sídlem ve Washingtonu D.C. Kateryna Stepanenková.

„Vypadám snad jako voják?“

V tomto kontextu nelze opomenout, že několik ruských vojenských blogerů zveřejnilo už v září na Telegramu neoficiální „červenou zónu“ v Chersonu s dodatkem, že veškerá kritická infrastruktura a jakýkoli pohyb vozidel bude považován za legitimní cíl. „Máte pocit, že vás neustále pronásledují a že na vás každou chvíli shodí výbušninu. To je to nejhorší,“ popsala Kristina z Chersonu.

Trauma lidí v jihoukrajinském městě je dle zpravodajů BBC patrné na každém kroku. „Ocitli jsme se v hrozné situaci. Pokaždé, když vyjdeme ven, se přesouváme od jednoho stromu za druhý a kryjeme se. Rusové každý den útočí na autobusy MHD, každý den na nás shazují bomby pomocí dronů,“ uvedla se slzami v očích další z obyvatelek Chersonu Valentyna, jejíž kamarádka Olena těsně unikla zásahu dronu, který protrhl střechu auta, do něhož měla nastoupit.

„Kdybych byla ve svém autě, zemřela bych. Vypadám snad jako voják? Vypadá snad moje auto jako vojenské vozidlo?“ nechápala Olena. V rozhovoru pro BBC přiznala, že drony jsou mnohem děsivější než ostřelování. „Jejich zvuk snadno přeslechnete. Jsou rychlé, a když vás zaměří, zaútočí. A až opadne listí ze stromů, počet obětí se zvýší, protože na ulici nebude možnost se schovat,“ dodala Olena, která pracuje jako uklízečka.

Podle informací CNN lidé v Chersonu v současnosti více než kdy jindy vyhlíží silný déšť – tyto povětrnostní podmínky totiž ruským dronům brání v rozletu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 34 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...