Čína by při útoku na Tchaj-wan chtěla, aby Rusko zaútočilo na NATO, řekl Rutte

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zároveň zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

V rozhovoru Rutte odpovídal na otázky o údajně klesajícím zájmu Spojených států o bezpečnost v Evropě a rostoucím významu Asie v očích Washingtonu. Podle Rutteho je pro Spojené státy stále zásadní si zaručit pro sebe bezpečnost v Atlantickém oceánu, v Evropě a v Arktidě.

„Všechno je propojené,“ řekl o situaci v Evropě a Asii Rutte. Poukázal na spojenectví mezi Ruskem a Čínou nebo na zapojení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. Rutte také mluvil o možnosti, že by se Čína rozhodla pro invazi na Tchaj-wan, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii. V takovém případě by podle Rutteho čínský prezident Si Ťin-pching vyzval Moskvu, aby Čínu podpořila. „Potřebuji, abyste je (země NATO) zaměstnali v Evropě útokem na území NATO,“ vzkázal by podle něj čínský prezident svým spojencům v Kremlu.

Pro odvracení takového scénáře podle Rutteho musí NATO být dostatečně silné, aby odstrašilo Rusko, a současně spolupracovat se svými spojenci v Asii, čemuž je podle něj velmi nakloněný americký prezident Donald Trump. Rutte zopakoval, že nepochybuje o ochotě současné americké administrativy se podílet na kolektivní obraně v rámci Aliance.

Nový výdajový cíl Aliance

Rutte v rozhovoru hájil také nový cíl, který si stanovila Aliance na červnovém summitu v Haagu, a sice utrácet za armádu, zbraně a bezpečnost 3,5 procenta HDP do roku 2035. Podle něj je nutné výrazně posílit výrobu zbraní v NATO. Poukázal při tom na srovnání ve výrobě munice mezi Ruskem a Aliancí. „Oni (Rusové) nyní vyrábí za tři měsíce třikrát více munice než celé NATO za jeden rok,“ uvedl Rutte.

Plně v kompetenci jednotlivých členských států pak podle generálního tajemníka zůstává volba, zda mít povinnou vojenskou službu, o jejímž obnovení některé členské státy uvažují, nebo plně profesionální armádu. „To ale znamená vyplácet dobrý plat našim mužům a ženám v uniformě,“ řekl generální tajemník o profesionálních armádách.

Rutte dále v rozhovoru dával za pravdu americkému prezidentovi Trumpovi, že evropští členové NATO nepřispívali dostatečně na zajištění bezpečnosti. „Poprvé za posledních 65 let nastane parita mezi tím, co platí USA, a tím, co platí Evropané. To by se bez Trumpa nestalo,“ uvedl, aniž řekl konkrétní datum, kdy bude tohoto stavu dosaženo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 2 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 4 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 6 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 8 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.