Spojenectví

Londýn si chce udržet zvláštní pouto se Spojenými státy i za vlády zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, s nímž měli ovšem někteří labourističtí ministři v minulosti problém. Z jejich úst vyšly zmínky o „rasistovi“, „sociopatovi“ či „agresivním misogynovi“. Nyní doufají, že republikán na tato slova zapomene. Potřebují totiž silného obchodního spojence –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a vyhnout se plánovaným Trumpovým clům.

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí navštíví Bílý dům, kde se jako osmý český premiér setká s americkým prezidentem. V Oválné pracovně ho přijme Joe Biden. Hovořit budou mimo jiné o bezpečnostních otázkách, závazcích vůči NATO nebo demokratických hodnotách.

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.

Polskem, ale i dalšími zeměmi rezonuje tvrzení Andreje Babiše (ANO), který v nedělním duelu prezidentských kandidátů, který uspořádala Česká televize, řekl, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy české vojáky na pomoc určitě neposlal. Babiš později na sociálních sítích vzal své tvrzení zpět, ale jeho výrok již komentovali ministři zahraničí a média v Polsku, na Ukrajině, v Německu, Slovensku či Pobaltí.

Závazky vyplývající ze členství Česka v Severoatlantické alianci podle vládních politiků platí a Praha je dodrží, bude-li třeba. Odmítli tvrzení kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), který řekl, že by byl jako hlava státu proti vyslání vojáků na pomoc Polsku či pobaltským zemím, kdyby byly napadeny. Slova, která pronesl v předvolební debatě České televize, Babiš později korigoval. Podle jeho spolustraníků je to nedorozumění.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

KLDR opět jako velké téma jednání v Bílém domě. Tentokrát jej řešil nový americký prezident Joe Biden s jihokorejskou hlavou státu Mun Če-inem. I když Biden během pandemie přijímá cizí státníky ve svém sídle pouze ojediněle, představiteli Soulu věnoval hned několik hodin.