Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.
Silné pouto obě země provází celá desetiletí. Třeba maďarská revoluce, kterou Sovětský svaz utopil v krvi, začala jako solidární akce s protikomunistickým povstáním v Poznani. Polsko-maďarské přátelství má i svůj oficiální den. Připadá na 23. března.
Letos měly být oslavy velkolepé. Polská vláda i prezident je ale na poslední chvíli odvolali, údajně po vzájemné dohodě. Podle mnohých šlo o důkaz, že polsko-maďarské přátelství prochází dosud největší zkouškou. Mezi blízké spojence vrazila klín ruská agrese na Ukrajině.
Polsko je v čele podpory napadené země, Maďarsko váhá s prohlubováním protiruských sankcí. Premiér Viktor Orbán se vyhýbá přímé kritice Kremlu.
„Pokud Orbán nevidí, co se stalo třeba v Buče, ať si zajde k očnímu. Nemůžeme spolupracovat tak jako doteď, pokud se nezmění,“ prohlásil třeba polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, předseda strany Právo a Spravedlnost na začátku dubna.
Politolog Kazimierz Kik vysvětluje odlišné záměry obou zemí: „Orbán chce využít Rusko v realizaci svých plánů na vybudování velkého Maďarska. Jaroslaw Kaczyński vidí roli Polska v regionu východní Evropy jinak.“
Že mají na Moskvu obě země rozdílné názory, bylo jasné už před válkou. Obě strany to byly ochotné přehlížet během doby, kdy vedly spory s Evropskou unií o právní stát a vzájemně se v nich podporovaly.
Viktor Orbán s tímto spojenectvím dál počítá. Nedávný volební triumf ale považuje za signál, že jeho postoj k válce je správný.
„Jednota Visegrádské skupiny v otázce Ruska se očividně vytratila. Což může samozřejmě narušit spolupráci v dalších oblastech,“ myslí si analytik organizace Political Capital Patrik Szicherle.
Rozdíly se nejspíš projeví i na evropské úrovni. Brusel hodlá proti Maďarsku zahájit řízení o právním státě, které může skončit odebráním peněz. Očekává se, že k Polsku bude velkorysejší.
