Polsko otevře nový průplav na Viselské kose. Umožní mu to rozmístit armádu blíž Rusku

Viselský průplav, který přetne písečnou kosu a spojí Viselský záliv s Baltem,  je největší vodní dílo na severu Polska. Na délku měří kilometr, hluboký je pět metrů. Jeho cena je v přepočtu asi dvanáct miliard korun. 

Kanál razí cestu i větším lodím. Lodě až do délky kolem sta metrů budou moci proplout až do města Elblag a dopravit tam zboží nebo kontejnery.

Ušetří pět hodin

Vláda zdůrazňuje strategickou hodnotu projektu. Viselský záliv je poslední námořní oblast v Polsku, kterou blokuje a zasahuje do ní ruská strana. Současné námořní trasy od padesátých let vedou přes ruské vody. Správa exklávy Kaliningrad navíc dělala problémy s vydáváním povolení.

Nová, přímá cesta ušetří až pět hodin plavby a vyhne se Rusku. Do oblasti také vůbec poprvé získá přístup i polské námořnictvo, přičemž polské pobřeží nabývá na významu od začátku války na Ukrajině. Vláda chce právě tady stavět terminály na zkapalněný plyn. Pozornost proto obrací ke své 232 kilometrů dlouhé hranici s Ruskem.

Kromě letadel i rakety

„Rusové tam kromě bojových letadel mají umístěné taky rakety Iskander. Ty svým dostřelem pokrývají oblast celého Polska, ale také Berlín nebo Prahu,“ uvedl profesor geografie Tadeusz Palmowski. 

„Je to taky důležitý region pro ruskou Baltskou flotilu. O to jednodušeji tam Moskva může rozmístit větší počet vojáků. Rychle je tam dopraví po moři,“ dodal bývalý šéf Národní bezpečnostní rady Stanisław Koziej.

I proto se stavba kanálu ve Viselském zálivu, který měl primárně zvýšit turistický ruch, teď stala součástí strategických plánů. A ani datum zprovoznění kanálu na 17. září polská vláda nestanovila náhodou. Na stejný den připadá i výročí invaze sovětských vojsk v roce 1939, když si Hitler se Stalinem rozdělili Polsko. 

Kaliningrad je důležité místo, je to jediná ruská vojenská bašta, která představuje výzvy k naplnění závazku společné obrany NATO. V pořadu Horizont ČT24 to řekl analytik Ondřej Ditrych. Ani Krym, obsazený Ruskou federací, či kapacity na poloostrově Kola dle něj takové výzvy nevytváří.

„Kaliningrad není ale jediné místo, odkud na nás mohou ruské rakety dosáhnout. Možná časem si Evropa vybuduje nějakou kapacitu v protiraketové obraně. V minulosti k tomu zejména Západoevropané byli skeptičtí, že to naruší strategickou rovnováhu. Ale po kolapsu kontrolně-zbrojní dohody, která zamezovala rozmístění raket v Evropě, a v souvislosti s tím, co se dnes děje na Ukrajině, se možná ta pozice změní,“ řekl.