Polskem, ale i dalšími zeměmi rezonuje tvrzení Andreje Babiše (ANO), který v nedělním duelu prezidentských kandidátů, který uspořádala Česká televize, řekl, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy české vojáky na pomoc určitě neposlal. Babiš později na sociálních sítích vzal své tvrzení zpět, ale jeho výrok již komentovali ministři zahraničí a média v Polsku, na Ukrajině, v Německu, Slovensku či Pobaltí.
Spojenci kritizují Babiše za jeho „určitě ne“ k vyslání vojáků na pomoc v případě jejich napadení
8 minut
Prezidenští kandidáti Babiš a Pavel odpovídali na otázku ohledně napadení aliančních spojenců
„Určitě ne, určitě ne a já si myslím, že je potřeba mluvit o míru,“ řekl v nedělním duelu s Petrem Pavlem bývalý předseda vlády Andrej Babiš poté, co mu moderátor Martin Řezníček dvakrát zopakoval otázku, zda by měla Česká republika splnit své spojenecké závazky a poslat vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským zemím, kdyby byly napadeny. I napoprvé Babiš na tuto otázku odpověděl, že vojáky by do války určitě nechtěl poslat.
Polsko i Pobaltí jsou stejně jako Česko členy NATO a v jeho rámci se členské státy zavázaly, že v případě napadení si země vzájemně přijdou na pomoc.
Ministři zahraničí trojice pobaltských zemí v pondělí Babišova slova zkritizovali. Estonský ministr Urmas Reinsalu je označil za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Ministři také připomněli, že v době, kdy byl Babiš předsedou vlády, vyslalo Česko své vojáky v rámci mise NATO do Pobaltí. Šéfové diplomacií všech tří zemí zdůraznili, že jejich státy by Česku na pomoc armádu vyslaly.
Estonský ministr v pondělí před jednáním s unijními kolegy řekl novinářům, že prezidentská kampaň by neměla zasahovat do „základních témat bezpečnosti a zahraniční politiky“. „Chci pana Babiše ubezpečit, že Estonsko své vojáky pošle, pokud se Česko dostane do krizové situace. Pan Babiš by si také měl vzpomenout na historii včetně roků 1968 a 1938,“ prohlásil s odkazem na data napadení Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a postoupení československého pohraničí nacistickému Německu v důsledku Mnichovské dohody.
„Československo napadli Sověti v roce 1968 a my jsme dočasně ztratili svou nezávislost v roce 1940, proto myslím, že takové komentáře jakéhokoliv politika zacházejí příliš daleko. I když přihlédneme k vnitřní politické situaci, tak nejsou zodpovědné,“ prohlásil lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs.
Litevský ministr Gabrielius Landsbergis stejně jako jeho estonský a lotyšský protějšek prohlásil, že by jeho země bez váhání vojáky na pomoc Česku vyslala. „Pokud by byla česká svoboda, svrchovanost nebo územní celistvost ohrožena vnější silou, Litevci budou stát po boku Čechů,“ řekl.
Za „politováníhodné vyjádření“, které nemá nic společného se současným nastavením politiky a právních závazků v rámci NATO, označil po celodenním jednání polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. Jeho slovenský kolega Rastislav Káčer mluvil o „nešťastném vyjádření“, o němž se podle něj v pondělí na radě bavili ministři dotčených zemí spíše s úsměvem. Důvodem byl podle něj fakt, že Babišova vláda byla ve vysílaní českých vojáků do této oblasti velmi aktivní a Babiš „rád sám jezdil a fotografoval se s vojáky NATO“. „Někdy ten populismus dokáže lidi uchvátit,“ řekl Káčer novinářům na Babišovu adresu.
Reakce polských novinářů a politiků
„My Poláci respektujeme mír jako nikdo jiný. Kdyby ale náš prezidentský kandidát oznámil, že Čechům v rámci plnění spojeneckých závazků nepomůže NATO, jeho podpora by spadala do statistické chyby,“ prohlásil na Twitteru polský ministr sportu a turistiky Kamil Bortniczuk (PiS).
Polský rozhlas na svém webu následně vydal zprávu s titulkem „Překvapivá slova kandidáta na českého prezidenta“. V ní citoval Babiše a také upozornil, že jeho protikandidát, bývalý šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel, naopak připomněl, že na základě pátého článku Severoatlantické smlouvy by bylo povinností Česka podílet se na obraně spojence. Pavel v debatě také připomněl, že pokud je Česko členem takové organizace, nevyužívá jenom kolektivní obrany, ale také něčím přispívá. „Společný postup v případě útoku na jinou zemi je naší povinností,“ citoval polský rozhlas Pavlova slova.
Web businessinsider.pl označil Andreje Babiše za „osobnost plnou kontroverzí“. Konstatoval, že „se znovu dostává u Poláků do nemilosti“, přičemž uvedl, že v minulosti se tento politik vyjádřil vulgárně o polských potravinách. Debata byla podle polského Business Insideru „plná vzájemného obviňování ze lží“. Konzervativní portál niezaležna.pl věnoval české prezidentské debatě zprávu s titulkem „A co spojenecké povinnosti vyplývající z členství v NATO?“
Europoslanec za vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost Ryszard Czarnecki o Babišovi na Twitteru napsal, že „plácá páté přes deváté“. Vzkázal mu, „ať si panáček přečte mezinárodní smlouvy, které Česko podepsalo“. Popřál mu „příjemné počtení a důstojnou porážku“.
„Dřív mluvil o polském jídle, teď už jde o závažnější věci – Babiš nikdy neskrýval své antipatie vůči Polákům,“ napsala na Twitteru Klara Klingerová z listu Dziennik Gazeta Prawna.
Reagovala i ukrajinská média
Pozornost vzbudilo Babišovo tvrzení v předvolební debatě i na Ukrajině, která téměř již jedenáct měsíců čelí ruské opětovné invazi. Agentura Unian ovšem kromě citace Babiše ze samotné debaty upozornila i na to, že svá slova později korigoval.
Ukrajinský server Gazeta.ua označil nedělní výrok Andreje Babiše za skandální. Server Ukrajinska pravda zaznamenal událost zpravodajsky a komentáře se zdržel. „Babiš svou neochotu podílet se na odporu proti ruské agresi vysvětlil tím, že ,chce mír‘,“ píše ukrajinská agentura Ukrinform, která se dál věnuje i postavě Andreje Babiše a jeho vyšetřování ze strany policie kvůli obviněním z podvodu. Připomíná, že krátce před volbami pražský soud nepravomocně osvobodil Babiše v kauze Čapí hnízdo, kde se řešil údajný dotační podvod.
Andrej Babiš již tři čtvrtě hodiny po konci předvolební debaty na Twitteru uvedl, že by spojenecké závazky České republiky nezpochybnil. „Pokud by došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ napsal s tím, že v debatě „vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí“. Je podle něj zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili.
V pondělí Babiš uvedl, že kolektivní obranu NATO nezpochybnil. „Zásadně odmítám snahu překrucovat moje výroky, které padly během včerejší (nedělní) debaty. Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke třetí světové válce. Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce. Z kontextu debaty to bylo jasné.“
Prezidentský kandidát Petr Pavel reagoval na jeho slova na Twitteru, kde napsal, že pokud se stane hlavou státu, tak při své druhé zahraniční cestě navštíví Polsko, aby ujistil Varšavu i Pobaltí, že Praha dodržuje dohody. Toto sdělení poté zopakoval i v polštině. První zahraniční cesta českých prezidentů obvykle míří na Slovensko.
Výroku si všímají také německá média
Kandidát na prezidenta České republiky Andrej Babiš zpochybnil české spojenecké závazky vůči Severoatlantické alianci, poznamenala v pondělí agentura DPA, která si všimla, že Babišův výrok během nedělního předvolebního televizního duelu vyvolal rozhořčené reakce nejen v Polsku a v Pobaltí, ale také v Česku.
Zprávu DPA převzala další německá média, mimo jiné hospodářský deník Handelsblatt. Podrobně se tématu věnuje saský deník Sächsische Zeitung, podle kterého Babišova vyjádření donutila ke komentáři i premiéra Petra Fialu (ODS), který se v kampani drží stranou.
