Debata

Demokratický prezident Joe Biden a republikán Donald Trump se střetli v první předvolební debatě, kterou vysílala americká stanice CNN. Biden v ní mimo jiné obvinil Trumpa že „odměňoval bohaté“ a „nechal ekonomiku v chaosu“. Trump naopak obvinil Bidena, že svým vedením zapříčinil vysokou inflaci a negativní aspekty ekonomických výsledků přiřkl pandemii covidu-19. Tématem byla i ruská invaze na Ukrajinu či vysoký věk obou kandidátů. Oba nešetřili osobními útoky, v úvodu si ani nepodali ruku.

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Spojené státy se chystají na předvolební debatu dvou favoritů podzimních prezidentských voleb. Po čtyřech letech se v ní znovu setkají současný šéf Bílého domu Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump. V amerických médiích v posledních týdnech rezonuje otázka, zda dokážou kandidáti v rozdělené americké společnosti oslovit ještě nějaké nerozhodnuté voliče – případně jestli možným výkonem v debatě neodradí část svého vlastního elektorátu.

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

Nemohl si vybrat mezi právem a medicínou, a tak dělá obojí. Vedle taláru obléká Miroslav Kučerka i záchranářskou uniformu. Osobně se ale cítí být advokátem, protože touto prací tráví více času. Práce zdravotního záchranáře je pro něj spíše koníčkem. V současné době Kučerka před soudem zastupuje známého psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a čtyř znásilnění. Co ho zneklidňuje na veřejné debatě o případech sexuálního násilí? A proměňuje se posuzování takových činů? Advokát Kučerka byl hostem podcastu V hlavě.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

Dva nejpopulárnější kandidáti na slovenského prezidenta, Peter Pellegrini a Ivan Korčok, se poprvé potkali v televizní debatě. Názorovou při vedli o slovenskou reakci na nedávné rozhodnutí české vlády přerušit mezivládní konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Jednotný názor neměli ani na řešení války na Ukrajině, která se už více než dva roky brání ruské vojenské invazi – a která za ochlazením česko-slovenských vztahů stála.

Floridský guvernér Ron DeSantis a bývalá ambasadorka USA při OSN Nikki Haleyová se střetli v debatě jen několik dní před začátkem republikánských primárek. Opakovaně se osočovali ze lhaní a uráželi se ve snaze zaujmout jako alternativa k favoritovi hlasování Donaldu Trumpovi. Ten se debaty opět neúčastnil.

Sněmovna opět prodiskutuje téma manželství pro páry stejného pohlaví. V názoru na něj ovšem není jednotná ani koalice, ani opozice. Před druhým čtením návrh musí projednat garanční Ústavně právní výbor, který se sejde příští týden. Politici napříč kluby hledají kompromis.

Republikánští uchazeči o nominaci pro prezidentské volby se střetli v druhé televizní debatě. Donald Trump, který má ve straně jasně nejvyšší preference, se nezúčastnil a vyrazil do Michiganu. Bývalého šéfa Bílého domu za to kritizoval floridský guvernér Ron DeSantis i někdejší guvernér New Jersey Chris Christie, jenž Trumpa obvinil z toho, že se bál dorazit. Výtky mířily v debatě, která se točila mimo jiné kolem imigrace, ekonomiky či zdravotnictví, také na nynějšího prezidenta Joea Bidena.

V první republikánské předvolební debatě převážná většina možných kandidátů na příštího amerického prezidenta uvedla, že v případě, že strana do klání nominuje někdejší hlavu státu Donalda Trumpa, by ho podpořila. Učinili by tak i v případě, že bude odsouzen v jedné z řady soudních kauz. Trump, republikánský favorit do voleb v roce 2024, se k osmi kolegům v debatě na stanici Fox News nepřipojil, přednost dal rozhovoru s moderátorem Tuckerem Carlsonem.

Donald Trump se nezúčastní televizních debat s republikánskými soupeři, kteří stejně jako on usilují o nominaci na prezidenta Spojených států. Sedmasedmdesátiletý politik, který už jednou v čele USA stál, to podle serveru BBC News oznámil na své sociální síti Truth Social. Trump je nejvážnějším kandidátem na republikánskou nominaci.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Dva dny před začátkem druhého kola volby prezidenta republiky se oba kandidáti znovu setkali v předvolebních debatách. Andrej Babiš (ANO), jak avizoval ve čtvrtek, již nepokračoval v kontaktní kampani. Petr Pavel se naopak po pauze způsobené nemocí na veřejnosti opět objevil. Na setkání na pražském Staroměstském náměstí jej přišli podpořit i někteří neúspěšní protikandidáti z prvního kola.

Oba kandidáti na prezidenta Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) měli v úterý opět vyrazit za voliči do regionů. Pavel však kvůli pokračující viróze svůj program v Příbrami nakonec zrušil. Babiš se měl ve večerních hodinách zase vydat do Hradce Králové, což však odpoledne zrušil.

Začal poslední týden prezidentské kampaně. Zatímco Petr Pavel kvůli viróze svůj oficiální pondělní program zrušil, Andrej Babiš (ANO) zamířil do Brna. Druhé kolo prezidentských voleb se koná 27. a 28. ledna.

Polskem, ale i dalšími zeměmi rezonuje tvrzení Andreje Babiše (ANO), který v nedělním duelu prezidentských kandidátů, který uspořádala Česká televize, řekl, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy české vojáky na pomoc určitě neposlal. Babiš později na sociálních sítích vzal své tvrzení zpět, ale jeho výrok již komentovali ministři zahraničí a média v Polsku, na Ukrajině, v Německu, Slovensku či Pobaltí.

Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) pokračují v kampani před druhým kolem volby prezidenta republiky. Ačkoli je Babiš poslancem, na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny k opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry vládě chyběl, místo toho se zúčastnil prvního duelu s Pavlem a dával i samostatné rozhovory médiím. Pavel se sešel s neúspěšným protikandidátem z prvního kola Pavlem Fischerem, který se rozhodl jej před rozhodujícím hlasováním podpořit.

Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. K postupu do druhého kola mu však pogratuloval, stejně jako Danuši Nerudové, která skončila třetí. Výsledek prvního kola podle něj dopadl fantasticky. Expremiér také sdělil, že se na něj údajně chystá podraz od Pavlových „spřízněných novinářů“, kteří ho chtějí spojovat s KGB.

Kandidáti na novou hlavu státu odpovídali na otázky v prezidentské Superdebatě ČT. Pozvání přijalo osm z nich – Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS). Účast odmítl Andrej Babiš (ANO). Debatu moderoval Martin Řezníček. Středula na konci pořadu oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta ve prospěch Nerudové.

Za necelé dva týdny budou lidé vybírat nového prezidenta. A to už potřetí v přímé volbě. Na výběr mají z devíti kandidátů, kteří v následujících dnech povedou intenzivní kampaň. Někteří část rozpočtu šetřili právě na tuto horkou fázi. Shodně pak uchazeči o post hlavy státu mluví o tom, že budou na lidi apelovat, aby šli k volbám.