Debata strana 2 z 2

Jedním z největších problémů města Brna je podle jeho obyvatel doprava. V průzkumu agentury Kantar pro ČT ji 93 procent respondentů označilo za zásadní či středně velký problém. Své vize pro řešení dopravní situace ve městě představili v předvolební debatě ČT lídři brněnských kandidátek: za SPOLEČNĚ - ODS a TOP 09 Markéta Vaňková, za Lidovce a Starosty (KDU-ČSL + Starostové a nezávislí) Petr Hladík, za ANO 2011 René Černý, za Českou pirátskou stranu Marek Lahoda, za Zelené a Žít Brno s podporou Idealistů Jana Drápalová, za SPD, TRIKOLORU, MORAVANY a NK Tomáš Skřička a za ČSSD VAŠI STAROSTOVÉ Jiří Oliva.

Lídři kandidátek v Brně diskutovali v druhé části debaty ČT před komunálními volbami o tom, jak zlepšit dostupnost bydlení pro obyvatele města. Své návrhy představili za SPOLEČNĚ - ODS a TOP 09 Markéta Vaňková, za Lidovce a Starosty (KDU-ČSL + Starostové a nezávislí) Petr Hladík, za ANO 2011 René Černý, za Českou pirátskou stranu Marek Lahoda, za Zelené a Žít Brno s podporou Idealistů Jana Drápalová, za SPD, TRIKOLORU, MORAVANY a NK Tomáš Skřička a za ČSSD VAŠI STAROSTOVÉ Jiří Oliva.

Česká televize pokračuje v sérii debat před obecními volbami. Po té s ostravskými kandidáty na primátora se voličům představili lídři kandidátek v Brně. Své návrhy na fungování města, priority i parametry boje s energetickou krizí představili za SPOLEČNĚ - ODS a TOP 09 Markéta Vaňková, za Lidovce a Starosty (KDU-ČSL + Starostové a nezávislí) Petr Hladík, za ANO 2011 René Černý, za Českou pirátskou stranu Marek Lahoda, za Zelené a Žít Brno s podporou Idealistů Jana Drápalová, za SPD, TRIKOLORU, MORAVANY a NK Tomáš Skřička a za ČSSD VAŠI STAROSTOVÉ Jiří Oliva.

Podle respondentů výzkumu agentury Kantar pro ČT jsou velkým problémem Ostravy kriminalita, drogy a hazard. Za zásadní problém toto téma považuje 44 procent dotázaných, za středně velký čtyři oslovení lidé z deseti a za zanedbatelný nebo malý problém desetina respondentů. Zbytek neví. Jak se k tomuto problému staví, odpovídali v třetí části předvolební debaty ČT lídři kandidátek sedmi uskupení –⁠ za ANO 2011 Tomáš Macura, za hnutí Ostravak Lukáš Semerák, za Koalici SPOLU Jan Dohnal, za Svobodu a př. demokracii (SPD) Peter Harvánek, za STAROSTY pro OSTRAVU Jiří Jureček, za PŘÍSAHU Roberta Šlachty Lukáš Dvorský a za Koalici ČSSD a LEČO Petr Kajnar. Věnovali se i otázce dostupného bydlení.

Lídři kandidátek v Ostravě diskutovali v druhé části debaty ČT před komunálními volbami o řešení energetické a ekonomické krize. Své návrhy představili za ANO 2011 Tomáš Macura, za hnutí Ostravak Lukáš Semerák, za Koalici SPOLU Jan Dohnal, za Svobodu a př. demokracii (SPD) Peter Harvánek, za STAROSTY pro OSTRAVU Jiří Jureček, za PŘÍSAHU Roberta Šlachty Lukáš Dvorský a za Koalici ČSSD a LEČO Petr Kajnar.

Za necelé dva týdny se v Česku konají komunální volby, Česká televize k této příležitosti připravila sérii předvolebních debat. Ta první se uskutečnila v Ostravě. V její první části přednesli své priority a názory na financování chodu města lídři sedmi kandidujících subjektů – za ANO 2011 Tomáš Macura, za hnutí Ostravak Lukáš Semerák, Koalici SPOLU Jan Dohnal, za Svobodu a př. demokracie (SPD) Peter Harvánek, za STAROSTY pro OSTRAVU Jiří Jureček, za PŘÍSAHU Roberta Šlachty Lukáš Dvorský a za Koalici ČSSD a LEČO Petr Kajnar.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Americký prezident Donald Trump a demokratický vyzyvatel Joe Biden nabídli na čtvrteční závěrečné prezidentské debatě ostře kontrastní názory. V americkém Nashvillu představili oba kandidáti své vize v šesti různých oblastech: pandemie koronaviru, rodinná politika, rasová otázka, klimatická změna, národní bezpečnost a vůdcovství. Nechyběly ani osobní útoky a ostré střety. Debata byla však výrazně klidnější než ta první na konci září.

Ve Spojených státech zbývá už jen dvacet dní do momentu, kdy budou tamní voliči moci rozhodnout o tom, kdo bude příštím americkým prezidentem. Dva kandidáti, stávající republikánský prezident Donald Trump a někdejší demokratický viceprezident Joe Biden, se však v tradiční předvolební debatě potkali pouze jednou. Ve čtvrtek se měli oba protikandidáti střetnout znovu v kulturním centru ve floridském Miami, kvůli zdravotním důvodům se ale debata neodehraje.

Druhá předvolební debata amerických prezidentských kandidátů, plánovaná na 15. října, byla zrušena, informovala televize CNN s odvoláním na Komisi pro prezidentské debaty (CPD). Ta už tento týden oznámila, že Joe Biden a Donald Trump se druhého předvolebního duelu kvůli Trumpově nákaze koronavirem zúčastní každý na jiném místě. Takový formát debaty ale Trump odmítl s tím, že je to pro něj ztráta času. V sobotu Trumpova kampaň kritizovala zrušení debaty s tím, že k tomu není žádný důvod.

Už sedmnáct lidí z okolí amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámilo v posledních dnech pozitivní test na koronavirus. Bílý dům se nejspíš stal ohniskem nákazy. Desítky dalších lidí, včetně vrchního velení armády, jsou v karanténě. Onemocnělo i 11 zaměstnanců, kteří se podíleli na první debatě Trumpa a Joea Bidena v Clevelandu. Ve středu je v plánu debata viceprezidentských kandidátů, kterou budou provázet velmi přísná opatření.

Republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický soupeř Joe Biden se v první debatě kandidátů před americkými prezidentskými volbami přeli o obsazení nejvyššího soudu, o přístupu k pandemii covidu-19, násilí kolem demonstrací v amerických městech, klimatické změně či o regulérnosti voleb. Ale mnohem více než obsah výměn názorů debatu charakterizovaly ostré osobní výpady, urážky a skákání si do řeči, k němuž se uchyloval především prezident Trump.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Zásadní roli před krajskými volbami v Libereckém kraji hraje doprava. Stále se nepovedlo prosadit železniční koridor Liberec–Praha. Krajské zastupitelstvo navíc řeší problémy v oblasti autobusových dopravců. Liberecký kraj se domáhá náhrady škody 11 milionů korun v trestním řízení, které v srpnu policie zahájila proti dopravním společnostem Witbystar (dříve BusLine) a ČSAD Liberec. Dopravě se věnovala i čtvrteční předvolební debata s lídry kandidátek z Libereckého kraje.

Česká televize nabídne v rámci předvolebního vysílání k volbám do zastupitelstev krajů a do Senátu Parlamentu České republiky sérii třinácti krajských debat, které ve čtvrtek 1. října doplní superdebata předsedů politických stran a hnutí o vztahu celostátní a krajské politiky. Stejně jako v předchozích letech vydává také nad rámec norem, kterými se řídí, Pravidla předvolebního a volebního vysílání.

S tvrdými útoky se musel vypořádat americký miliardář a mediální magnát Michael Bloomberg, který se ve středu poprvé zúčastnil televizní debaty se soupeři o demokratickou nominaci do letošních prezidentských voleb. Do klání ve státu Nevada se kvalifikoval díky rostoucí podpoře v průzkumech veřejného mínění. Pod tlak se však v diskusi dostal také senátor Bernie Sanders, který je v současnosti favoritem nominačního klání.

Miliardář a newyorský exstarosta Michael Bloomberg se ve středu zúčastní demokratické prezidentské debaty v Nevadě. V úterý to uvedla agentura Reuters. Na tamním pódiu by se měl poprvé utkat se svými protivníky o stranickou nominaci na křeslo amerického prezidenta. Předešlých debat a primárek se neúčastnil.

Demokratičtí kandidáti na nominaci do boje o Bílý dům se v úterý v noci (místního času) utkali v sedmé a poslední televizní debatě před zahájením primárek. Diskuse se nejvíce točila okolo bezpečnostní politiky, otázek zahraničního obchodu či zdravotnictví. Nejčastěji se ke slovu dostal člen levicového křídla Bernie Sanders.

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Ve znamení útoků na senátorku Elizabeth Warrenovou se nesla čtvrtá debata uchazečů o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb. Kritiku si Warrenová vysloužila mimo jiné za plány v oblasti zdravotnictví a daní. Podle některých z jedenácti jejích soupeřů nedokáže senátorka za stát Massachusetts vysvětlit, jak hodlá své reformy financovat. Shodu uchazeči o demokratickou nominaci našli na tom, že prezident Donald Trump musí čelit za své jednání v takzvané ukrajinské aféře ústavní žalobě.