Debata bez favorita. Haleyová kritizovala Trumpovu mstivost, DeSantis jeho migrační politiku

Floridský guvernér Ron DeSantis a bývalá ambasadorka USA při OSN Nikki Haleyová se střetli v debatě jen několik dní před začátkem republikánských primárek. Opakovaně se osočovali ze lhaní a uráželi se ve snaze zaujmout jako alternativa k favoritovi hlasování Donaldu Trumpovi. Ten se debaty opět neúčastnil.

Haleyová i DeSantis svádí před pondělním prvním volebním shromážděním v Iowě stále ostřejší bitvu a krátí se jim čas, pokud chtějí zastavit cestu favorita Trumpa ke stranické nominaci pro prezidentské volby.

Bývalá diplomatka a guvernérka Jižní Karolíny DeSantise obvinila, že na kampani „propálil 150 milionů dolarů“ (asi 3,4 miliardy korun) a že více peněz utratil za soukromá letadla než reklamu. „Když nedokážete řídit kampaň, jak můžete řídit zemi?“ tázala se Haleyová svého protivníka. Později rovněž připomněla jeho spolupráci s kongresmanem Thomasem Massiem, který byl jediným republikánem ve sněmovně, jenž hlasoval proti odsouzení antisemitismu po teroristických útocích hnutí Hamás v Izraeli 7. října. „To jsou ubohé, ubohé nesmysly,“ ohradil se DeSantis.

„Nepotřebujeme dalšího politika, který maže lidem med kolem pusy a říká to, o čem si myslí, že to veřejnost chce slyšet, aby získal hlasy a poté plnil přání svých donorů,“ prohlásil v debatě na adresu Haleyové DeSantis, který byl podle Reuters živelnější a kritičtější než v předchozích diskusích.

Bývalá ambasadorka kontrovala opakovanými odkazy na svůj kampaňový web dokumentující desítky DeSantisových lží. Floridského guvernéra pak nazvala „naprosto zoufalým“.

Zápas o to, kdo ukáže více svalů

„Lidé jako Nikki Haleyová mají více starostí o ukrajinské hranice než naši jižní, což je špatně,“ zdůraznil floridský politik s tím, že Spojené státy musí najít způsob, jak ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Haleyová v dlouhé reakci rozvedla, že pomoc Ukrajině posiluje americkou národní bezpečnost tím, že zabraňuje širšímu konfliktu, zejména takovému, který by vyžadoval přímou účast amerických vojsk.

Zásadnější neshody vyšly najevo ohledně konfliktu na Blízkém východě. DeSantis svou oponentku kritizoval za podporu takzvaného dvoustátního řešení, tedy vzniku samostatného palestinského státu vedle Izraele, v době, kdy byla Haleyová v letech 2017 a 2018 v OSN. Tento postup podporuje kromě řady evropských zemí i současná Bidenova administrativa. Haleyová odvětila, že „dvoustátní řešení tehdy nebylo možné, protože Palestinci ho nechtěli“.

Když přišlo na klíčová republikánská témata, mezi něž patří ilegální migrace, snižování daní nebo správa federálního rozpočtu, předháněli se oba kandidáti v tom, kdo bude na pódiu působit tvrději, píše stanice CNN, která debatu pořádala. K většině zahraničněpolitických i domácích témat se Haleyová vyjadřovala umírněněji než DeSantis. Ačkoliv se například staví proti všeobecnému právu na interrupci, míní, že by republikáni neměli téma „démonizovat“, ale spíše „zachránit co nejvíce miminek je možné“.

Opatrné výtky exprezidentovi

Haleyová má dle průzkumu Reuters a Ipsos podporu dvanácti procent republikánů a je tak – těsně před DeSantisem s jedenácti procenty – na druhém místě za Donaldem Trumpem. Jeho náskok je ale obrovský – bývalého prezidenta podporuje 94 procent dotazovaných.

Trump se rozhodl vynechat i aktuální pátou republikánskou debatu. Místo toho se účastnil diskuse stanice Fox News. Zůstat i tentokrát opodál se jeví jako dosud nejrozumnější Trumpův krok, míní CNN. Ani jeden z přítomných debatérů totiž nevyužil příležitosti k tomu, aby exprezidenta výrazněji odsoudil nebo vysvětlil, proč se nehodí do Oválné pracovny, dodává televize. I podle BBC z debaty nejvíce těžil kandidát, který se neukázal.

DeSantis i Haleyová kritizovali v debatě exšéfa Bílého domu spíše opatrně, když byli dotazováni, zda má Trump osobnost pro prezidentství. „Souhlasím s řadou jeho politik, ale jeho styl není mým stylem. Neusiluji o pomstu, vendetu a neberu si věci osobně,“ řekla například bývalá ambasadorka.

Trumpa kritizovala také kvůli útoku na Kapitol po neúspěšných volbách před třemi lety a za směšné označila argumenty Trumpových obhájců, podle nichž má exprezident v otázce svého jednání kolem 6. ledna 2021 nárok na imunitu. DeSantis si naopak dle vlastních slov není jistý, kam hranice práva sahají.

Floridský guvernér vyjmenoval několik slibů, které Trump dal voličům před svým prvním obdobím v Bílém domě, ale nesplnil je, například nedonutil Mexiko, aby zaplatilo za pohraniční zeď, nezametl s korupcí ve Washingtonu a nesnížil federální dluh, vyčetl exprezidentovi DeSantis. Trump také podle něj selhal, když nenechal deportovat více ilegálních migrantů.

Kritik Trumpa Christie odstoupil

Situací republikánských outsiderů by mohlo zamíchat čerstvé odstoupení Chrise Christieho z primárek. Bývalý poradce a současný Trumpův kritik vzdal úsilí jen necelý týden před začátkem primárek. „Raději prohraji pravdou, než abych lhal s cílem zvítězit,“ podotkl.

Z dosavadního pole republikánských uchazečů se Christie zcela vymykal tím, jak ostře vystupoval proti svému bývalému šéfovi a jasnému favoritovi na stranickou nominaci do prezidentského klání. Na rozdíl od ostatních uchazečů například označoval za závažná obvinění, která si Trump loni vyslechl od prokurátorů. Exprezidenta pak mimo jiné označil za podvodníka.

V průzkumech prováděných mezi republikánskými voliči se však Christieho podpora pohybovala v nižších jednotkách procent. Pro bývalého Trumpova poradce to je už druhá neúspěšná kandidatura poté, co se o republikánskou nominaci ucházel i v roce 2016.

Právě DeSantisovi a Haleyové by mohla pomoci dvě procenta hlasů, která má Christie dle průzkumu Reuters a IPSOS. Podle agentury AP republikáni vystupující proti Trumpovi naléhali na Christieho, aby odešel, a doufají, že se jeho příznivci přikloní k Haleyové.

Nahrávám video

Primárky v Iowě a New Hampshire

Řadu toho napoví začátek primárek, které startují v Iowě už příští pondělí. Místní voliči ukáží jako první z celé Ameriky, koho by rádi za kandidáta své strany. Při obhajobě demokratického prezidenta je pozornost upřena hlavně na republikány. „Podle průzkumů mám obrovský náskok v New Hampshiru i Iowě. Na celonárodní úrovni vedu skoro o šedesát bodů,“ prohlásil Trump. 

Podle průzkumů v Iowě bývalý prezident opravdu s přehledem vede. V New Hampshiru ale podporu pomalu ztrácí a dotahuje se na něj Halleyová. V průzkumech se navíc ještě neprojevilo středeční odstoupení Christieho, takže podporovatelé republikánky vidí šanci.

„Donald Trump vyvolal očekávání, že v Iowě získá polovinu hlasů. Když se mu to nepovede, bude to selhání. Když Ron DeSantis nezvítězí v Iowě, bude to selhání,“ míní bývalý republikánský člen Sněmovny reprezentantů Will Hurd.

Podobnými úvahami se ale minimálně na veřejnosti Trump vůbec nezabývá. Ani náznakem nepřipouští, že by nominaci nezískal a následné volby nevyhrál. Průzkumy přitom ukazují velmi vyrovnaný souboj o Bílý dům mezi Trumpem a Bidenem a naznačují i dobré šance na vítězství Haleyové proti současnému prezidentovi.

Navíc v této chvíli ani není jisté, v jaké pozici bude v den voleb sám Trump. Nejvyšší soud má teprve rozhodnout, zda se v některých státech vrátí na kandidátku republikánů, ze které byl vyškrtnut kvůli svému podílu v útoku na Kapitol a snaze o změnu volebního výsledku v roce 2020. V těchto bodech je navíc i obviněn a čekají ho dva soudy. V případě uznání viny pro něj, společně s dalšími justičními procesy kterým čelí, představují hrozbu ztráty podpory republikánských voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 9 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 27 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 57 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.