Američtí republikáni v Senátu zablokovali balík pomoci Ukrajině a Izraeli, Biden mluví o vydírání

Republikáni v americkém Senátu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány. Prezident Biden označil postup republikánů za politické vydírání s tím, že v sázce je příliš mnoho. Již před hlasováním připustil, že je v ohledu ochrany hranic připravený ke „značnému kompromisu“. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Bílý dům v posledních dnech varuje, že americká vláda po konci roku nebude mít peníze na podporu země napadené Ruskem, a to ani vojenskou, ani ekonomickou. Výpadek pomoci od dosud nejvýznamnějšího spojence by podle Bidenova týmu mohl „ochromit“ ukrajinské bojové operace.

Na pomoc Kyjevu by balík navržený v Senátu vyčlenil přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun), Izrael by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun). Dvě miliardy dolarů měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a oblasti Indického oceánu a západní a středí části Tichého oceánu. Něco přes devět miliard dolarů mělo jít na humanitární pomoc a nejméně deset miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice. Biden původně Kongres žádal o zhruba 106 miliard dolarů, senátoři pak částku ještě navýšili na 110,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun).

Návrh sice obsahuje i ustanovení o bezpečnosti na hranicích, ale dohoda mezi oběma stranami ohledně této záležitosti zatím není, dodala na svém webu CNN. Biden před hlasováním uvedl, že je ochotný ke „značnému kompromisu“ ohledně ochrany hranic, ale naznačil, že na všechny požadavky republikánů přistoupit nechce. „Musí se o tom jednat.“

Šéf Bílého domu zároveň varoval před scénářem, kdy by se Rusku a jeho vůdci Vladimiru Putinovi podařilo Ukrajinu ovládnout. „Pokud Putin ovládne Ukrajinu, tak se tam nezastaví,“ varoval Biden a zdůraznil, že Rusko by pak mohlo zaútočit i na některý členský stát NATO.

Republikánští senátoři dávali v posledních dnech najevo, že návrh zablokují, když do něj demokraté nezahrnou jejich požadavky ohledně imigrační politiky. Republikáni tuto možnost mají, jakkoli jsou v Senátu v menšině, neboť při procedurálních hlasováních, jako bylo to středeční, je zde pro přechod většiny návrhů do další fáze projednávání zapotřebí nejméně 60 z celkových 100 hlasů.

Biden: V sázce je příliš mnoho


Návrh krizového balíku nakonec podpořilo 49 senátorů, proti se jich postavilo 51. Kromě všech republikánských senátorů vyjádřil nesouhlas i formálně nezávislý Bernie Sanders, který je však v praxi součástí klubu demokratů. Sanders se vymezuje vůči izraelskému tažení v Pásmu Gazy a prohlašuje, že USA by neměly posílat miliardy dolarů „extremistické“ vládě Izraele bez jakýchkoli podmínek ohledně její vojenské strategie. Součástí izraelské strany premiéra Benjamina Netanjahua jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.

Na konci hlasování vůdce demokratické senátní většiny Chuck Schumer změnil svůj hlas na „ne“ – šlo o procedurální krok, který mu v budoucnu umožní opatření znovu předložit, dodala CNN.

Prezident Biden po hlasování označil postup republikánů za „politické vydírání“. Napsal to na síti X. „Republikáni v Kongresu vyhrožují, že přestanou podporovat Ukrajinu, pokud nedokážou prosadit svou extrémní stranickou hraniční politiku,“ uvedl také prezident. „V sázce je příliš mnoho a důsledky jsou příliš významné na to, aby se vedla taková riskantní politika.“

Osud balíku je nejistý


Schumer obvinil republikány z „braní rukojmí“, protože cesta ke schválení další pomoci Ukrajině a Izraeli nyní zůstává nejasná. Už v úterý varoval, že „bez další pomoci od Kongresu může Ukrajina padnout, demokracie v Evropě bude ohrožena a ti, kteří si myslí, že se Vladimir Putin zastaví pouze na Ukrajině, záměrně ignorují jasná a neklamná varování historie“.

„Naše hranice mi dělá větší starosti než Ukrajina,“ řekl podle televize NBC News republikánský senátor Lindsey Graham. Diskuse v Kongresu se odehrávají na pozadí velmi rušného roku na americko-mexické hranici, kam denně přichází tisíce migrantů prchajících především ze zemí Latinské Ameriky. Republikáni toto téma dlouhodobě zdůrazňují a prezidenta Bidena obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Republikáni výměnou za podporu balíku podle dostupných informací požadují zpřísnit kritéria, podle nichž se při úvodních pohovorech s žadateli o azyl posuzuje, zda mají důvod obávat se politické, náboženské či rasové perzekuce ve vlasti. Také chtějí změny v systému označovaném jako „humanitární podmínky“, který umožňuje dočasný pobyt jinak nezpůsobilých cizinců na americké půdě. Tyto požadavky výrazně komplikují schválení výdajového balíku, neboť v otázce imigrační politiky republikáni a demokraté roky nenachází společnou řeč.

Republikánští senátoři podle CNN varovali, že by mohli odjet na vánoční prázdniny, aniž by byl návrh schválen. Zákonodárci mají před přestávkou už jen příští týden na to, aby našli kompromis, dodal web stanice.

Osud další americké podpory Kyjevu zůstává nejasný i proto, že jakákoli dohoda senátorů by musela projít také Sněmovnou reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni. Jejich lídr Mike Johnson tento týden uvedl, že projednávaný krizový balík musí být spojený s „transformativní změnou“ americké imigrační politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
13:06Aktualizovánopřed 41 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Armáda už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty. Izrael a Írán osmým dnem pokračují ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly minulý pátek izraelským útokem na íránskou jadernou a vojenskou infrastrukturu a další cíle.
16:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 2 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 3 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 5 hhodinami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...