Chuck Schumer

Zatímco počet obětí bleskových záplav v Texasu stoupá, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice. Tragická bilance je totiž přičítána Trumpovým škrtům ve federální sféře a lídr demokratických senátorů požaduje prošetření jejich dopadů na dění v jižním státě USA. To navíc negativně ovlivnila také absence varovných sirén v epicentru katastrofy.

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

Spojené státy přijaly od Kataru luxusní letadlo Boeing 747 a letectvo dostalo za úkol stroj upravit tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One pro přepravu Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Pentagon, podle něhož letadlo přijal ministr obrany Pete Hegseth. Ačkoliv Bílý dům trvá na tom, že dar je legální, dřívější oznámení o jeho možném přijetí vyvolalo obrovskou kontroverzi, upozornila stanice BBC.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá přijmout od katarské královské rodiny jako dar luxusní letoun Boeing 747-8, který by měl být upraven tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One. Informovala o tom v neděli americká média s odvoláním na své zdroje a rovněž Trump uvedl, že ministerstvo obrany boeing dostane „darem“. Podle katarských zdrojů ale nemá jít o dar a zatím nebylo nic rozhodnuto.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.

Nejvyšší představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně viceprezidenta JD Vance a ministra obrany Petea Hegsetha, omylem přidali novináře do chatovací skupiny, ve které se bavili o plánovaných úderech proti jemenským povstaleckým hútíům. Tvrdí to časopis The Atlantic.

Tři dny od americko-ukrajinské roztržky v Bílém domě, která se odehrála přímo před objektivy světových médií, Rusko neskrývá svou radost. Státní média oslavují ponížení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i údajný rozpad Západu. Kreml se raduje z prolomení mezinárodní izolace i skutečnosti, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa s ním jedná jako rovný s rovným.

Americký republikánský prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo, informovala v sobotu pozdě večer středoevropského času agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík financování více než poloviny federálních úřadů včetně ministerstev obrany a zahraničí v objemu 1,2 bilionu dolarů (přes 28 bilionů korun). Umožnil tak jejich další fungování. V prohlášení o tom informoval Bílý dům. Bidenovu podpisu předcházelo schválení americkým Senátem, který nad balíkem debatoval dlouhé hodiny.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila prodloužení rozpočtového provizoria o týden, informovala agentura AP. Podle stanice CNN bylo pro návrh 113 republikánů a proti němu 97 společně se dvěma demokraty. Opatření pro odvrácení kolapsu státních financí ještě musí schválit Senát USA. Vůdce senátní demokratické většiny Chuck Schumer uvedl, že doufá v hlasování ještě ve čtvrtek večer. Avšak neexistuje žádný bezprostřední plán na schválení balíku pomoci ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,217 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a další spojence.

Americký Senát schválil po dlouhé rozpravě návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Podpořila ho i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by nicméně stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Americkým Senátem neprošel návrh, který spojoval zpřísnění imigrační politiky s penězi na podporu Ukrajiny i Izraele. Podle agentury Reuters republikáni zablokovali kompromis, který vyjednavači obou hlavních stran domlouvali celé měsíce. Demokraté se nyní pokusí zajistit pomoc pro Ukrajinu a Izrael tím, že o ní nechají senátory hlasovat zvlášť.

Republikáni v americkém Senátu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány. Prezident Biden označil postup republikánů za politické vydírání s tím, že v sázce je příliš mnoho. Již před hlasováním připustil, že je v ohledu ochrany hranic připravený ke „značnému kompromisu“. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Americký Senát schválil zákon o krátkodobém financování vlády, který zajistí plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. V noci na čtvrtek o tom informovaly agentury Reuters a AP. První krok k odvrácení takzvaného shutdownu učinila ve středu svým schválením zákona Sněmovna reprezentantů. Norma nyní zamíří do Bílého domu k podpisu amerického prezidenta Joea Bidena.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu. Nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.

Zákonné regulace umělé inteligence (AI) jsou rozhodně potřeba, ale neměly by vznikat ve spěchu, řekl podle agentury Reuters vůdce většiny v americkém Senátu, demokrat Chuck Schumer, po setkání se šéfy největších amerických technologických firem. Mark Zuckerberg, Elon Musk, Bill Gates a devatenáct dalších podnikatelů strávilo s americkými senátory několik hodin. Musk jednání označil za „historické“ a za „službu lidstvu“, někteří politici naopak kritizovali fakt, že se konalo za zavřenými dveřmi, takže veřejnost neví, na čem se politici a podnikatelé domluvili.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.