Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
Ekonomika: Levnější paliva, dražší energie
V polovině ledna 2026 se Donald Trump odkazoval na jádrovou inflaci, která byla „za poslední tři měsíce pouhých 1,6 procenta“. Redaktor ČT Tomáš Šponar sice podotkl, že cifra 1,6 procenta působí efektně, na druhou stranu je dle něj potřeba doplnit, že jádrová inflace není ta obecně známá a sledovaná, ale je očištěná od komodit, které podléhají nejčastějším a nejprudším výkyvům. „I tak ale může být (jádrová inflace) pozitivním signálem,“ doplnil Šponar.
„Trump předpokládá, že ve čtvrtém čtvrtletí by HDP mohl být až 5,4 procenta, tedy téměř o procento vyšší, než byl předtím. Pokud to tak bude, bude to pozitivní signál nejen pro americkou ekonomiku,“ zmínil Šponar.
Demokraté situaci vidí jinak. Chuck Schumer, jejich klíčová postava, mluví o krizi. „Nemluvil o ekonomice, tedy jejích měřitelných aspektech, ale o tom, jak se Američané cítí, jak vnímají sami sebe a jak vnímají svoji situaci v současné ekonomické realitě,“ vysvětlil Šponar s odkazem na Schumerovo prohlášení z minulého týdne.
„USA, jako ostatní státy, prošly pandemií, následnou recesí a silnou inflací uplynulých let, takže někteří Američané se mohou cítit v krizi, ale nedá se to říct o tamní ekonomice jako takové,“ poznamenal redaktor ČT.
Ceny nejdůležitějších potravin v zemi klesají, avšak tento trend započal už za Trumpova předchůdce Joea Bidena. „Zatímco některé potraviny zlevňují, jiné drží ceny, nebo se dokonce zdražují, stoupá například cena masa,“ popsal Šponar s tím, že americké domácnosti v tomto ohledu velkou úlevu necítí.
„Paliva zlevnila, ale ne tak, jak Trump sliboval před volbami. Energie zdražují, a to podstatně. V meziročním srovnání na začátku tohoto roku o více než šest procent. Američané velkou úlevu necítí,“ uzavřel Šponar.
Média: Tlak na novináře
Po svém nástupu do funkce Trump téměř okamžitě podnikl kroky proti mainstreamovým médiím. „Už na konci ledna Trumpem zvolený předseda americké komise na udílení vysílací licence oznámil, že začne kvůli možnému porušení zákonu o reklamě prověřovat NPR a PBS,“ připomněl redaktor ČT Václav Vohlídal.
Televize PBS a síť rozhlasových stanic NPR jsou veřejnoprávní média, která byla částečně financována federálními úřady. Kongres, ovládaný republikány, toto financování zrušil. PBS i NPR spadají pod Korporaci pro veřejné vysílání, která bez státních dotací musela většinu svých zaměstnanců propustit a ukončit své působení.
Bílý dům nebo třeba Pentagon pak omezily přístup tradičních médií k hlavě státu, případně do ministerstva obrany. Dveře naopak otevřely alternativním médiím. Sám Trump výrazně komunikuje na vlastní síti Truth Social, přičemž oficiální kanály na jiných sociálních sítích – třeba profil Bílého domu na síti X – komunikaci výrazně proměnily a sdílejí například videa vytvořená umělou inteligencí.
Trump se také zaměřil na americké talk show. Ty jsou pod tlakem od chvíle, kdy stanice CBS oznámila, že ruší pořad moderátora Stephena Colberta. Pořad oficiálně končil z čistě finančních důvodů – oznámení ale přišlo poté, co Colbert kritizoval rozhodnutí Paramount Global, mateřské společnosti stanice CBS News, zaplatit 16 milionů dolarů (asi 329 milionů korun) na urovnání žaloby podané Trumpem během loňské prezidentské kampaně.
Šéf Bílého domu opakovaně dával najevo, že mu kromě Colberta nejvíce vadí Jimmy Kimmel. Jeho show stanice ABC na týden pozastavila poté, co Kimmelovy komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku.
Rusko-ukrajinská válka: Omezení pomoci
Změnu v americkém vedení velmi pocítila Ukrajina, která již téměř čtyři roky čelí plnohodnotné ruské agresi. Trump během kampaně sliboval, že válku urovná v den nástupu do funkce, či dokonce ještě dříve. Postupem času však pochopil, že to tak snadné nebude.
Přestože válka pokračuje i rok po Trumpově návratu, šéf Bílého domu jednání nevzdává. Několikrát ale zdůraznil, že konflikt pokládá za chybu svého předchůdce Bidena, a že na ni nebude dávat peníze z americké kasy.
Trump trval na tom, že by napadená země měla na oplátku za dřívější pomoc poskytnout Americe zvýhodněný přístup k nerostnému bohatství. Kyjev se nakonec na kompromisu s Trumpovou administrativou dohodl.
Nyní se Kyjev musí vypořádávat s přerušením americké finanční, vojenské a humanitární pomoci. „Nejnaléhavěji Ukrajina pocítila ukončení různých humanitárních programů. Ty končily ze dne na den,“ připomněla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
Trumpova administrativa také nevěří, že Ukrajina získá členství v NATO, zároveň ale vyjadřuje ochotu přijmout ruské územní požadavky.
Ukrajinské i americké zdroje se na druhou stranu dle Vřešťálové shodují, že Kyjev dostává od Trumpovy administrativy poměrně spolehlivé a velmi početné zpravodajské informace, které Ukrajině umožňují udeřit například na energetickou infrastrukturu v Rusku.
„USA také aktivně jednají proti dovozu ruské ropy a podařilo se jim přesvědčit Indii, aby výrazně tento dovoz omezila. Moskvě také nevyhovují zadržování tankerů stínové flotily,“ doplnila Vřešťálová.
