Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
Ekonomika: levnější paliva, dražší energie
V polovině ledna 2026 se Donald Trump odkazoval na jádrovou inflaci, která byla „za poslední tři měsíce pouhých 1,6 procenta“. Redaktor ČT Tomáš Šponar sice podotkl, že cifra 1,6 procenta působí efektně, na druhou stranu je dle něj potřeba doplnit, že jádrová inflace není ta obecně známá a sledovaná, ale je očištěná od komodit, které podléhají nejčastějším a nejprudším výkyvům. „I tak ale může být (jádrová inflace) pozitivním signálem,“ doplnil Šponar.
„Trump předpokládá, že ve čtvrtém čtvrtletí by HDP mohl být až 5,4 procenta, tedy téměř o procento vyšší, než byl předtím. Pokud to tak bude, bude to pozitivní signál nejen pro americkou ekonomiku,“ zmínil Šponar.
Demokraté situaci vidí jinak. Chuck Schumer, jejich klíčová postava, mluví o krizi. „Nemluvil o ekonomice, tedy jejích měřitelných aspektech, ale o tom, jak se Američané cítí, jak vnímají sami sebe a jak vnímají svoji situaci v současné ekonomické realitě,“ vysvětlil Šponar s odkazem na Schumerovo prohlášení z minulého týdne.
„USA, jako ostatní státy, prošly pandemií, následnou recesí a silnou inflací uplynulých let, takže někteří Američané se mohou cítit v krizi, ale nedá se to říct o tamní ekonomice jako takové,“ poznamenal redaktor ČT.
Ceny nejdůležitějších potravin v zemi klesají, avšak tento trend započal už za Trumpova předchůdce Joea Bidena. „Zatímco některé potraviny zlevňují, jiné drží ceny, nebo se dokonce zdražují, stoupá například cena masa,“ popsal Šponar s tím, že americké domácnosti v tomto ohledu velkou úlevu necítí.
„Paliva zlevnila, ale ne tak, jak Trump sliboval před volbami. Energie zdražují, a to podstatně. V meziročním srovnání na začátku tohoto roku o více než šest procent. Američané velkou úlevu necítí,“ uzavřel Šponar.
Média: tlak na novináře
Po svém nástupu do funkce Trump téměř okamžitě podnikl kroky proti mainstreamovým médiím. „Už na konci ledna Trumpem zvolený předseda americké komise na udílení vysílací licence oznámil, že začne kvůli možnému porušení zákonu o reklamě prověřovat NPR a PBS,“ připomněl redaktor ČT Václav Vohlídal.
Televize PBS a síť rozhlasových stanic NPR jsou veřejnoprávní média, která byla částečně financována federálními úřady. Kongres, ovládaný republikány, toto financování zrušil. PBS i NPR spadají pod Korporaci pro veřejné vysílání, která bez státních dotací musela většinu svých zaměstnanců propustit a ukončit své působení.
Bílý dům nebo třeba Pentagon pak omezily přístup tradičních médií k hlavě státu, případně do ministerstva obrany. Dveře naopak otevřely alternativním médiím. Sám Trump výrazně komunikuje na vlastní síti Truth Social, přičemž oficiální kanály na jiných sociálních sítích – třeba profil Bílého domu na síti X – komunikaci výrazně proměnily a sdílejí například videa vytvořená umělou inteligencí.
Trump se také zaměřil na americké talk show. Ty jsou pod tlakem od chvíle, kdy stanice CBS oznámila, že ruší pořad moderátora Stephena Colberta. Pořad oficiálně končil z čistě finančních důvodů – oznámení ale přišlo poté, co Colbert kritizoval rozhodnutí Paramount Global, mateřské společnosti stanice CBS News, zaplatit 16 milionů dolarů (asi 329 milionů korun) na urovnání žaloby podané Trumpem během loňské prezidentské kampaně.
Šéf Bílého domu opakovaně dával najevo, že mu kromě Colberta nejvíce vadí Jimmy Kimmel. Jeho show stanice ABC na týden pozastavila poté, co Kimmelovy komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku.
Rusko-ukrajinská válka: omezení pomoci
Změnu v americkém vedení velmi pocítila Ukrajina, která již téměř čtyři roky čelí plnohodnotné ruské agresi. Trump během kampaně sliboval, že válku urovná v den nástupu do funkce, či dokonce ještě dříve. Postupem času však pochopil, že to tak snadné nebude.
Přestože válka pokračuje i rok po Trumpově návratu, šéf Bílého domu jednání nevzdává. Několikrát ale zdůraznil, že konflikt pokládá za chybu svého předchůdce Bidena a že na ni nebude dávat peníze z americké kasy.
Trump trval na tom, že by napadená země měla na oplátku za dřívější pomoc poskytnout Americe zvýhodněný přístup k nerostnému bohatství. Kyjev se nakonec na kompromisu s Trumpovou administrativou dohodl.
Nyní se Kyjev musí vypořádávat s přerušením americké finanční, vojenské a humanitární pomoci. „Nejnaléhavěji Ukrajina pocítila ukončení různých humanitárních programů. Ty končily ze dne na den,“ připomněla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
Trumpova administrativa také nevěří, že Ukrajina získá členství v NATO, zároveň ale vyjadřuje ochotu přijmout ruské územní požadavky.
Ukrajinské i americké zdroje se na druhou stranu dle Vřešťálové shodují, že Kyjev dostává od Trumpovy administrativy poměrně spolehlivé a velmi početné zpravodajské informace, které Ukrajině umožňují udeřit například na energetickou infrastrukturu v Rusku.
„USA také aktivně jednají proti dovozu ruské ropy a podařilo se jim přesvědčit Indii, aby výrazně tento dovoz omezila. Moskvě také nevyhovují zadržování tankerů stínové flotily,“ doplnila Vřešťálová.
Zahraniční politika: Amerika na prvním místě
Nové směřování americké diplomacie se opírá o národní bezpečnostní strategii – obsahuje například posílení pozice v Indo-Pacifiku či přehodnocení vztahů s Evropou. Naopak k tradičním americkým rivalům Rusku a Číně projevuje náklonnost.
„Vztahy s Evropou za první rok ochladly. Jedním z důvodů je otázka Grónska, ale i ostatních zahraničně-politických témat. Trumpova administrativa Evropu kritizuje i kvůli zelené transformaci, přístupu k migraci, ale také k údajnému potírání svobody slova,“ uvedl redaktor ČT Jakub Škopek.
Zisk Grónska, území Dánska jakožto dlouholetého spojence v NATO, je podle Trumpa prioritou pro americkou národní bezpečnost. „Tomu ale neodpovídá veřejné mínění. Podle nedávného průzkumu agentury Reuters podporuje získání Grónska jen sedmnáct procent Američanů, z toho pouze čtyři procenta podporují získání tohoto arktického ostrova silou,“ informoval Škopek s tím, že se zisk Grónska odráží v Trumpově konceptu Ameriky na prvním místě.
„Tento koncept se váže i k tomu, že se Trump od prvního dne snaží USA vyvázat podle něj z nevýhodných závazků pro Spojené státy,“ připomněl Škopek. „Přesně před rokem Trump podepsal dokument, kterým USA vyvázal z Pařížské klimatické dohody a za pár dní opustí také Světovou zdravotnickou organizaci. Tyto kroky mají podle šéfa Bílého domu vést k prosperitě země,“ řekl Škopek.
Trumpova administrativa také usiluje o dominantní postavení na americkém světadíle. Snahy Washingtonu zatím vyvrcholily zajetím venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Kvůli drogovým kartelům hrozí Trump intervencí také Mexiku. To společně s Kanadou dle Trumpa přispívá k migrační a fentanylové krizi v USA. Ottawu šéf Bílého domu pak opakovaně vyzval, aby se stala 51. státem Unie, což Kanada jednoznačně odmítla.
Trumpovo okolí
Donald Trump není sám, kdo určuje chod americké administrativy. Obklopil se lidmi, kteří mu ve většině věcech vydatně sekundují – například poradce a náměstek šéfky prezidentovy kanceláře Stephen Miller nyní v otázce Grónska. Jeho vliv je velký, v podstatě srovnatelný s tím, jaký si vydobyl viceprezident JD Vance.
Podle Vance se Evropa ohledně Grónska nedokázala vyrovnat se základním argumentem ze strany prezidenta USA a celé administrativy. Grónsko je podle viceprezidenta kriticky důležité nejen pro americkou národní bezpečnost, ale pro národní bezpečnost celého světa. Kritici namítají, že si spíše Amerika neuvědomuje, jak nečestně a vyděračsky se chová. Spojené státy navíc dlouhodobě svou kdysi značnou vojenskou přítomnost v Grónsku snižují.
Dalším mužem, jenž se poměrně úspěšně staví do role Trumpova alter ega, je Pete Hegseth, šéf resortu obrany – instituce, která získala druhotný název ministerstvo války.
Trumpovi blízkým je také Steve Witkoff, realitní magnát bez diplomatických zkušeností, který se stal se zvláštním vyslancem pro Blízký východ a de facto i pro Rusko a Ukrajinu. Snáší se na něj kritika, že má velmi blízko ke Kremlu, ruské straně mimo jiné radil, jak si Trumpa naklonit.
Jediným z vnitřního kruhu, kdo možná dokáže Trumpovi vzdorovat, je podle analytika ČT Teodora Marjanoviče ministr zahraničí Marco Rubio. „I on nakonec srazí podpatky a naprosto loajálně stojí za Trumpem,“ doplnil však analytik.
„Vláda je složená z přikyvovačů, těch, kteří jsou Trumpovi bezmezně oddáni a můžeme se bavit jen o tom, kdo je horlivější a kdo je méně horlivý,“ dodal Marjanovič.
Vnitřní bezpečnost: boj proti ilegální migraci
Od Trumpovy inaugurace do začátku prosince měla jeho administrativa deportovat šest set tisíc lidí, a to s pomocí Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Ten má potírat ilegální migraci a mezinárodní zločin uvnitř USA. Trump začal loni do úřadu masivně investovat.
Federální agenti mohou zastavit a zatknout pouze lidi, kteří jsou podezřelí z ilegálního pobytu. K domovní prohlídce potřebují soudní povolení. Alespoň teoreticky.
„Celá Trumpova administrativa tvrdí, že dnes je v USA situace výjimečná, že bojuje s bujícím zločinem a obrovskou kriminalitou a že federální agenti mají možnost podle některých právních výkladů, kterými administrativa disponuje, dělat plošné zátahy, kontrolovat na ulicích lidi na základě jejich rasového profilu či na základě toho, že mluví jinak než anglicky, případně s přízvukem,“ popsal zpravodaj ČT David Miřejovský.
Demokratické státy Minnesota, kde agent ICE zastřelil Reneé Goodovou, a Illionis už kvůli zásahům agentů podaly žalobu. Novináři ICE zase kritizují za zásahy vůči tisku. Bílý dům ale za úřadem stojí.
Miřejovský vysvětlil, že razie proti ilegálním přistěhovalcům jsou v souladu s Trumpovými předvolebními sliby. „Jeho voliči často vnímají ilegální imigraci jako záležitost velmi negativní, která přináší jevy, jako je kriminalita, drogová činnost nebo snižování hodnoty práce, což pro voliče představuje zásadní problémy,“ shrnul zpravodaj.
Trumpův boj s migrací se dle Miřejovského proti jeho prvnímu prezidentskému období značně proměnil. „Dnes se administrativa snaží především vytvářet atmosféru a vysílat signál potenciálním ilegálním imigrantům, kteří se právě třeba někde v Latinské Americe rozhodují, jestli vyrazí do USA nelegálně,“ sdělil.
Vnitřní politika: proměna republikánské strany
Oblíbeným Trumpovým nástrojem, jak prosazovat body svého programu, se staly exekutivní příkazy. Začal hned první den po návratu do funkce a za první týden jich podepsal sedmatřicet. Týkaly se imigrace, změny klimatu či rušení federálních programů diverzity.
Trump prosazuje své pravomoci uplatňováním teorie unitární výkonné moci, tedy koncentrací většiny rozhodujících kroků na svou osobu. Podle některých expertů tak nahrazuje nedostatky ve vlastních řadách.
Republikánská strana se od prvního Trumpova mandátu dle Miřejovského zásadně změnila. „Donald Trump ji změnit chtěl a posledních téměř deset let na tom dost usilovně pracoval. Dokázal vytlačit vnitrostranickou opozici ze strany – lidé, kteří proti němu vystupovali, ve straně už nyní vůbec nejsou nebo minimálně ne na volených místech,“ popsal zpravodaj.
Co se týče demokratické strany, ta je nyní na rozcestí. Podle průzkumu Wall Street Journal má partaj nejmenší podporu za 35 let. Na celostátní úrovni postrádá silného lídra. Pozornost na sebe nyní ale poutá senátor a bývalý astronaut Mark Kelly, který se vůči Trumpovi hlasitě vymezuje.
Ameriku čekají v listopadu takzvané midterms, tedy volby celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu.
„Podle průzkumů voličských preferencí to zatím vypadá, že americká politická mapa může být dost zásadně překreslena. Republikánská strana může ztratit většinu v obou dvou komorách Kongresu, což by Trumpovi zásadně zkomplikovalo jeho poslední dva roky v Bílém domě,“ uvedl Miřejovský s tím, že je však ještě brzy výsledky odhadovat.
