Pařížská klimatická dohoda

Drtivá většina signatářů Pařížské dohody, ke kterým patří takřka všechny státy světa, nepředstavila klimatické cíle na další dekádu. V pondělí přitom uplynula lhůta dohodnutá před deseti lety. OSN doufá, že v návaznosti na tvrdou realitu v podobě teplotních rekordů tak většina zemí učiní do konce roku. Už jen proto, že svět stojí před další výzvou, kterou je velká spotřeba energií spojená s rozvojem umělé inteligence.

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.

Spojené státy s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu odstupují od pařížské klimatické dohody. Odmítavě se Trump vyjádřil také v otázce Green Dealu, který ovšem prosazuje Evropská unie. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) nesmí být Green Deal ideologický, má však dle něj několik výhod, které se odrazí i v českém průmyslu – například investice do modernizace. Stínový ministr životního prostředí, předseda sněmovního zahraničního výboru a hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO) by však od dohody ustoupil, protože se podle něj v podstatě stala „cárem papíru“. O problematice diskutovali v úterních Událostech, komentářích.

Ropa po vyhlášení plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na světových trzích začala zlevňovat. „Vypadá to na stabilní vývoj s mírným poklesem ceny,“ věří energetický poradce Vratislav Ludvík. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška míní, že aktuální psychologický dopad na ceny je krátkodobý. Hosté pořadu Otázky Václava Moravce také mluvili o evropském a českém odběru plynu a domácích energetických problémech.

Nový americký prezident Donald Trump podepsal první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Mezi dalšími příkazy je i odložení zákazu aplikace na sdílení krátkých videí TikTok nebo zahájení vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Evropa jde s praporem vepředu, ale měla by se ohlédnout,“ hodnotí boj s klimatickými změnami bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle současného šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) by Česko mělo v tomto ohledu postupovat rozumně. Jejich předchůdce Martin Bursík upozornil, že současná klimatická situace je „veliký malér“. Okolnostem klimatické konference COP29 v Baku se věnoval pořad Události, komentáře.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

V Turecku příští týden oficiálně začne platit pařížská dohoda. Klimatickou smlouvu z roku 2015 parlament schválil teprve minulý měsíc jako poslední z největších dvaceti ekonomik světa poté, co si Ankara zajistila miliardové půjčky na snížení emisí. Aktuálního summitu v Glasgow se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítl zúčastnit, údajně kvůli sporu o protokol a velikost delegace.

Spojené státy se v pátek oficiálně vracejí k Pařížské klimatické dohodě. Americký prezident Joe Biden sliboval návrat k jednáním o životním prostředí dlouhou dobu. V roce 2015 působil jako viceprezident USA, tehdy země pod vládou někdejší hlavy státu Baracka Obamy k Pařížské klimatické dohodě přistoupila. Jeho nástupce Donald Trump od ní ovšem posléze odstoupil. Podle zahraničního zpravodaje Davida Miřejovského Biden považuje boj s klimatickými změnami za součást své politické agendy.