Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.
„Budeme ho vlastnit a převezmeme odpovědnost za odstranění všech nebezpečných nevybuchlých bomb a dalších zbraní na místě,“ prohlásil Trump na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem. Trump dodal, že zničené budovy by USA srovnaly se zemí a zajistily by „hospodářský rozvoj, který poskytne neomezené množství pracovních míst a bytů pro lidi v oblasti“. Rovněž nevyloučil nasazení amerických vojáků na podporu rekonstrukce Pásma Gazy.
Trump řekl, že usiluje o to, aby USA měly „postavení dlouhodobého vlastníka“ Pásma Gazy a Netanjahu k tomu poznamenal, že nápad amerického prezidenta stojí za pozornost. Trumpův plán pro Gazu by podle něj mohl „změnit dějiny“. Trump řekl, že si Gazu představuje jako „Azurové pobřeží Blízkého východu“. „Máme možnost udělat něco, co by mohlo být fenomenální,“ řekl prezident.
Trump po setkání s Netanjahuem zopakoval své tvrzení, že 1,8 milionu místních obyvatel chce odejít a žít v jiných zemích a jediným důvodem, proč se vrací, je, že nyní nemají jinou možnost. Pásmo Gazy označil za „symbol smrti a zkázy“ po mnoho desetiletí. Oblast je zničená v důsledku války Izraele s Hamásem, kterou Jeruzalém zahájil po útoku palestinských teroristů ze 7. října 2023.
Nucené přesídlení je nelegální
Šéf Bílého domu předtím navrhl, aby byli Palestinci, kteří byli v Pásmu Gazy nuceni opustit domovy, „trvale“ přesídleni mimo toto území. Nucený přesun či deportace civilního obyvatelstva ale odporuje mezinárodnímu právu, upozorňují experti.
Trumpův návrh vyvolal odmítavé reakce zejména ze strany samotných Palestinců. Zástupce Palestinské autonomie při OSN Rijád Mansúr řekl, že světoví vůdcové by měli respektovat přání Palestinců, kteří podle něj „zbožňují“ život v Pásmu Gazy.
Trump tvrdí, že o svém návrhu přesídlit Palestince z Gazy hovořil s dalšími lídry na Blízkém východě a že se jim jeho myšlenka velmi zalíbila. Egypt, Jordánsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Palestinská samospráva a Liga arabských států ale už dříve přesun Palestinců odmítly. Šéf Bílého domu také oznámil, že se chystá navštívit Pásmo Gazy, Izrael a Saúdskou Arábii, neupřesnil ale, kdy se jeho blízkovýchodní cesta uskuteční.
Netanjahu Trumpa označil za „nejlepšího přítele, jakého kdy měl Izrael v Bílém domě“. Trump zdůraznil, že pouta mezi USA a Izraelem jsou „naprosto neprolomitelná“.
„Neschopnost palestinského managementu v Gaze sama od sebe generuje zájem světové veřejnosti pomoci obyvatelům Gazy,“ podotknul zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. Neschopnost však podle něj také snímá z vládců Gazy nutnost řádně vládnout. „Zároveň Hamás ví, že v případě vojenského útoku Izraele může civilisty používat jako lidské štíty,“ dodal.
Přesídlení Palestinců do jiné arabské lokality by tak podle zpravodaje mohlo tomuto chování Hamásu zabránit. Podotknul však nutnost „kvalitního života“. „Cyklus radikalizace a fanatismu by byl rozetnut,“ popsal. Palestinci však berou vysídlení jako ztrátu vlasti.
Zpravodaj Borek připomněl Netanjahuova slova z tiskové konference v Bílém domě. Podle izraelského premiéra platí tři válečné cíle židovského státu – demontovat vojenské a vládní kapacity Hamásu, zajistit, aby Gaza už nikdy nebyla hrozbou pro Izrael, a navrátit rukojmí.
Podle části izraelské společnosti je Trumpův plán o vysídlení Palestinců z Gazy taktickým manévrem. Palestinci a Hamás by si prý měli uvědomit, „že mají co ztratit a že mají přistupovat pružně ke splnění oněch třech válečných cílů, na kterých záleží Izraeli“.
Kritici návrhu však tvrdí, že se Hamás může ještě více zatvrdit a nadále protahovat propouštění rukojmí, které si prý chce nechat jako „pojistku své další existence a své vlády“.
Podle Ireny Kalhousové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jde ze strany Trumpa o začátek velkého vyjednávání, na které se prezident USA chystá. „Ten plán se zdá naprosto šílený, myslím si, že Trump chtěl úplně změnit to hřiště, na kterém se bude vyjednávat o Gaze. A chce tím donutit arabské země a možná i ostatní, aby se začaly vážně zabývat zapojením do rekonstrukce Gazy,“ řekla odbornice ve vysílání ČT24.
České reakce
Převzetí kontroly nad Pásmem Gazy Spojenými státy by byl podle premiéra Petra Fialy (ODS) obtížně realizovatelný krok. Podle něj je zřejmé, že USA musí hrát klíčovou roli v tom, aby se situace na Blízkém východě zklidnila a dlouhodobě stabilizovala.
Klíčem k řešení problémů na Blízkém východě je podle Fialy oslabení Íránu, je podle něj potřeba dívat se na propojování ruské a íránské spolupráce. „Írán představuje destabilizační prvek na Blízkém východě. A musíme společně, Evropa se Spojenými státy, pracovat na tom, abychom tento íránský vliv oslabili a Írán přiměřeným způsobem zastrašili, aby negativně na Blízkém východě nepůsobil,“ doplnil.
Trump podle předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (za TOP 09) „přehlíží historický nános, který je přitom právě na Blízkém východě rozhodující. A k tomu slibuje, že Američané vstoupí do tohoto konfliktního regionu, který rozbily americké zbraně v rukou armády Izraele. USA tu proto nejsou neutrální,“ dodal.
„Pokud si dobře pamatuji, variantu takového odsunu už zmínil bývalý prezident Miloš Zeman. Není to tedy něco nového pod sluncem. Donald Trump nejen tím dává najevo, že jsou USA razantně zpět v mezinárodní politice,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO).
Uvedl, že politika pohoršeného vzdychání a pofňukávání, která dominovala v Česku uplynulé roky, není řešením. „Musíme být realisté a s USA aktivně jednat, hledat východiska, chápat jejich pozici a jasně artikulovat český zájem. A právě českým zájmem je silný a svobodný Izrael. Proto by bylo dobré vyslechnout od americké strany podrobnosti návrhu a pak teprve sdělit konečné stanovisko,“ doplnil bývalý předseda sněmovny.
Podle šéfa sněmovního evropského výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) Trump podobnými výroky tlačí na arabské státy, aby situaci začaly řešit. „Všichni vědí, že by se mělo něco dělat, on do toho řeže,“ podotkl. Trump podle něj dává najevo názor, že musí být oblast po určitou dobu pod nějakou mezinárodní správou.
Tlak na arabské státy
Jde o první zahraniční návštěvu od Trumpova návratu do Bílého domu. Prezident USA před jednáním také zopakoval svou výzvu Jordánsku, Egyptu a dalším arabským státům, aby přijaly obyvatele Gazy, a uvedl, že tamní Palestinci nemají jinou možnost než opustit pobřežní pásmo, které musí být po téměř 16 měsících ničivé války mezi Izraelem a ozbrojenci Hamásu znovu vybudováno.
Americký prezident podle agentury Reuters „zopakoval svou výzvu Jordánsku, Egyptu a dalším arabským státům“, aby přijaly obyvatele Gazy. Dodal, že by rád viděl dohodu o trvalém přesídlení lidí do „hezkých domů“ a do míst, kde „mohou být šťastní a nebudou ostřelováni, nebudou zabíjeni“.
Reuters podotkl, že pokud by prý Trump podpořil přesídlení Palestinců „natrvalo“, tak by tím „překročil své předchozí návrhy“, které arabští představitelé již vytrvale odmítali. Americký prezident však více nepřiblížil, jak by měl být proces přesídlení realizován. Reuters také upozorňuje, že by nucené vysídlení obyvatel Gazy bylo pravděpodobně porušením mezinárodního práva. Vyvolalo by kritiku nejen na Blízkém východě, ale i mezi západními spojenci Washingtonu.
„Kdybychom našli ten správný kus půdy, nebo četné kusy půdy, a postavili jim tam nějaké opravdu pěkné místo se spoustou peněz, to je jisté. Myslím, že by to bylo mnohem lepší než se vrátit do Gazy.“ „Nevím, jak by tam (Palestinci) mohli chtít zůstat,“ odpověděl Trump na otázku, jak na jeho návrh reagují palestinští a arabští představitelé.
Trump prý také doufá v obnovení snahy o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Američtí představitelé citovaní Reuters uvedli, že to bude spolu s udržením příměří v Gaze hlavním bodem dalších jednání v Bílém domě.
Palestinské teroristické hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, považuje návrh amerického prezidenta ohledně převzetí kontroly nad územím za „směšný, absurdní a nebezpečný“. Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí podle agentury Reuters varoval, že by to mohlo vést ke vzplanutí regionu. „Naši lidé v Pásmu Gazy nedovolí, aby tyto plány prošly. Potřebujeme ukončení okupace a agrese vůči našim lidem, nikoli jejich vyhnání z jejich země,“ prohlásil. Trumpova slova označil za „recept na vytvoření chaosu“ na Blízkém východě.
Pásmo Gazy je součást palestinského státu, reagoval na Trumpův návrh palestinský prezident Mahmúd Abbás. Palestinci se nevzdají své půdy, práv a posvátných míst, deklaroval Abbás. Pásmo Gazy je spolu se Západním břehem Jordánu a východním Jeruzalémem nedílnou součástí území Státu Palestina, dodal.
Reakce izraelské vlády
Ministři Netanjahuovy pravicové vlády projevili „uznání“ či nadšení nad návrhem amerického prezidenta Trumpa, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad Pásmem Gazy a místní palestinské obyvatelstvo bylo přesídleno do jiných zemí. Plán ocenili také představitelé izraelské opozice, podle nich je prý třeba tyto myšlenky brát vážně. Zástupce krajní pravice Itamar Ben Gvir v této souvislosti uvedl, že je připraven vrátit se do vlády.
Ministr zahraničí Gideon Sa'ar v Knesetu řekl, že Pásmo Gazy je neúspěšný experiment, který selhal pod egyptskou i palestinskou správou, natož pod vládou Hamásu, a že je zapotřebí zvážit všechny „nekonvenční“ myšlenky. „Gaza ve své dosavadní podobě nemá budoucnost. Je třeba najít jiné řešení – a o to se snaží prezident Trump,“ prohlásil šéf izraelské diplomacie. „Pokud migrace probíhá ze svobodné vůle a pokud existuje země, která je ochotna tuto osobu přijmout, nelze ji označovat za nemorální nebo nehumánní,“ doplnil.
Bývalý ministr pro národní bezpečnost a šéf nacionalistické strany Židovská síla Itamar Ben Gvir, který z vlády se svými ministry odstoupil na protest proti uzavření příměří ve válce v Pásmu Gazy, nastínil, že pokud premiér Netanjahu projeví vůli Trumpův návrh realizovat, jeho strana se do vlády vrátí. Ben Gvir, dlouhodobý zastánce přístupu, jejž označuje za „dobrovolnou emigraci“ obyvatel Pásma Gazy, dodal, že není čas na „politikaření“.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid označil společné úterní vystoupení Trumpa a Netanjahua před novináři v Bílém domě za „dobrou tiskovou konferenci pro Stát Izrael“. „Budeme si muset prostudovat detaily, abychom pochopili, jaký je plán v Gaze,“ naznačil s tím, že během vlastní návštěvy Washingtonu plánované na konec února hodlá Američanům předložit „doplňující plán“.
Plán amerického prezidenta vyvolal pozitivní ohlasy ze stran izraelské vládní koalice, ale taky od některých opozičních politiků, včetně Bennyho Gantze. „Prezident Trump prokázal – nikoliv poprvé – že je skutečným přítelem. Prezentoval své kreativní, originální a pozoruhodné uvažování,“ citoval jej list The Times of Israel.
Turecko: Trumpův návrh je nepřijatelný
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil Trumpův návrh na vysídlení obyvatel Pásma Gazy za nepřijatelný. „Vyhnání Palestinců z Pásma Gazy je záležitost, kterou nemůžeme přijmout ani my, ani země regionu. O tom nelze ani diskutovat,“ zdůraznil šéf turecké diplomacie.
Řada arabských zemí také nesouhlasila s Trumpovou výzvou k přijetí obyvatel Gazy. Jordánsko či Egypt argumentují mimo jiné bezpečností. V Jordánsku už nyní žijí téměř tři miliony Palestinců.
Jordánský král Abdalláh II. zopakoval, že odmítá jakékoli snahy o anektování území a odsun Palestinců. „Jeho Veličenstvo král Abdalláh II. zdůrazňuje, že je třeba zastavit expanzi (izraelských) osad, a odmítá jakékoli pokusy o anexi území a vysídlení Palestinců,“ zdůraznil královský dvůr v prohlášení na síti X.
Šéf egyptské diplomacie Badr Abdal Áttí se nechal slyšet, že jednal s palestinským premiérem Muhammadem Mustafou o důležitosti pokračování projektů na obnovu Pásma Gazy, aniž by Palestinci enklávu opustili.
Také Saúdská Arábie, která je americkým spojencem v blízkovýchodním regionu, plán na přesídlení Palestinců jednoznačně vyloučila. „Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán potvrdil postoj království ‚jasným a jednoznačným způsobem‘, který nepřipouští žádné (jiné) výklady za žádných okolností,“ sdělilo ministerstvo zahraničí v Rijádu.
Kroky vůči agenturám OSN
S dvojicí kroků týkajících se UNHRC a UNRWA se počítalo, Trump k nim přistoupil v den, kdy v Bílém domě jako prvního zahraničního lídra přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který orgány OSN označuje za zaujaté proti Izraeli.
Co se týče Pásma Gazy, představitelé Palestinců jednoznačně odmítají jakékoliv úvahy o vysídlení 2,3 milionu tamních obyvatel. Pásmo, které je nyní zdevastované válkou, by se podle představ Palestinců mělo spolu se Západním břehem a východním Jeruzalémem stát součástí jejich budoucího samostatného státu. Západní břeh ale Izrael desítky let okupuje a východní Jeruzalém anektoval.
USA v roce 2018 z UNHRC vystoupily poté, co vysoký představitel OSN v projevu kritizoval imigrační politiku za první Trumpovy administrativy. Za úřadování prezidenta Joea Bidena pak Spojené státy v letech 2022 až 2024 znovu patřily mezi členy rady, která má za úkol monitorovat stav lidských práv ve světě. Aktuálně USA mezi 47 členskými státy nejsou.
Trump během svého prvního mandátu také přerušil americké příspěvky na fungování UNRWA, která poskytuje humanitární pomoc a další podporu Palestincům. Za Bidenova prezidentství byly USA největším dárcem agentury, Washington ale financování pozastavil v lednu 2024 kvůli možným vazbám UNRWA na palestinské teroristy.
Izrael loni přišel s obviněním, že stovky pracovníků agentury jsou členy teroristických organizací a že několik z nich se 7. října 2023 přímo účastnilo útoku na izraelském území. Podle OSN Izraelci pro svá tvrzení neposkytli důkazy, devět lidí nicméně bylo z UNRWA propuštěno pro podezření, že mohli být do útoku zapojeni.
Trump po návratu do Bílého domu pozastavuje americkou účast ve strukturách OSN na různých úrovních. Jeho administrativa znovu nařídila odchod USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a také odstoupení od Pařížské klimatické dohody.
Obnova maximálního tlaku na Írán
Americký prezident podepsal také memorandum obnovující tvrdou politiku USA vůči Íránu s cílem zabránit mu ve vývoji jaderné zbraně a omezit íránský export ropy, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu rovněž uvedl, že dal pokyny zničit Írán, pokud by na něj Teherán spáchal atentát.
Trump memorandum o Íránu podepsal jen několik hodin před jednáním s Netanjahuem. Při podpisu nařízení označil za „velmi tvrdé“ s tím, že váhal, zda tento krok podniknout, píše Reuters. Poznamenal, že Írán nesmí získat jadernou zbraň a že doufá, že bude s Teheránem možné uzavřít dohodu.
V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
USA ale od dohody za Trumpovy první vlády v roce 2018 jednostranně odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Teherán poté začal dohodu porušovat. Trump zároveň tvrdí, že jeho předchůdce Biden dostatečně nevymáhal sankce týkající se íránského ropného exportu, což podle něj Teheránu umožnilo prodávat ropu a financovat tak vývoj jaderné zbraně a spřízněné milice na Blízkém východě.
Teherán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje. Šéf MAAE Rafael Grossi v prosinci Reuters řekl, že Írán začal obohacovat uran na šedesát procent, což je výrazné navýšení směrem k devadesáti procentům čistoty potřebné k výrobě jaderné bomby.
Trumpovo nynější memorandum mimo jiné vyzývá americké ministerstvo financí k vyvíjení „maximálního ekonomického tlaku na Írán“, a to prostřednictvím sankcí a mechanismů zajišťujících jejich dodržování, tedy postihů vůči subjektům porušujícím sankce. Kromě toho má ministerstvo financí také zahájit kampaň s cílem „srazit íránský ropný export na nulu“.
