Trump chce, aby Jordánsko a Egypt přijaly Palestince z Pásma Gazy

Americký prezident Donald Trump navrhuje, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Podle amerických médií to řekl na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Návrh odsoudila palestinská teroristická hnutí včetně Hamásu, který v Gaze vládne, i prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás, uvítali jej naopak izraelští nacionalističtí politici. Desetitisíce Palestinců mezitím čekají uprostřed Pásma Gazy, až je Izrael pustí na sever. Trump podle amerických médií dále potvrdil, že pošle Izraeli ničivé bomby blokované jeho předchůdcem Joem Bidenem.

„Mluvíte asi o milionu a půl lidí a my to celé vyčistíme,“ řekl Trump, jehož citovala například stanice CNN. „Nevím, něco se musí stát, ale teď je to doslova místo demolice. Téměř všechno je zdemolované a lidé tam umírají, takže bych raději zapojil některé arabské země a postavil bydlení na jiném místě, kde si myslím, že by pro změnu mohli žít v míru,“ dodal americký prezident. Podle něj by toto bydlení mohlo být „dočasné či dlouhodobé“.

Na úzkém pobřežním pásu žilo před válkou na území menším než Praha zhruba 2,3 milionu lidí. Ve válce, kterou 7. října 2023 rozpoutalo teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci napadením Izraele, zahynulo podle Hamásem ovládaných úřadů přes 47 tisíc Palestinců, další tisíce těl zřejmě zůstávají v sutinách.

Trump řekl, že o přijetí Palestinců z Pásma už telefonicky hovořil s jordánským králem Abdalláhem II. a v neděli o tom chce mluvit také s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Podle jordánského ministra zahraničí Ajmána Safádího je nesouhlas jeho země s vysídlováním Palestinců „pevný a neoblomný“, informovala agentura Reuters.

Na dotaz ohledně jeho telefonátu s jordánským králem, který mu v sobotu gratuloval k nástupu do úřadu prezidenta, Trump řekl, že požádal monarchu, aby přijal ve své zemi další Palestince. „Řekl jsem mu, že bych byl rád, aby jich přijal víc, protože když se dívám na celé Pásmo Gazy, tak je to nepořádek, opravdový nepořádek,“ uvedl Trump.

2 minuty
Václav Černohorský o přijetí Palestinců Jordánskem a Egyptem
Zdroj: ČT24

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského jdou Trumpovy výroky proti obecným principům americké blízkovýchodní politiky, tak jak je během svého uvedení do funkce jmenoval. „Jeho zvláštní vyslanec pro tuto oblast Steve Witkoff mimo jiné řekl, že všechny národy mají mít právo samy si rozhodovat o svém osudu bez vnějšího vměšování. O tom, zda to platí, pro koho to platí, bude moct Izraelce i Palestince přesvědčit sám už během své nadcházející návštěvy regionu,“ informoval zpravodaj.

Hamás: Trumpův plán zmaříme

Prezident palestinské samosprávy Abbás důrazně odmítl a odsoudil jakékoli plány na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Jeho úřad podle agentury AFP uvedl, že „je v naléhavém kontaktu s představiteli arabských a evropských zemí a se Spojenými státy“. Úřad dodal, že „palestinský lid neopustí svou zemi a svatá místa.“ Palestinská samospráva sídlí v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Vysoce postavený člen Hamásu Básim Naím řekl, že Palestinci Trumpův návrh na jejich přesídlení do třetích zemí zmaří, stejně jako mařili všechny podobné pokusy v posledních desetiletích. „Potvrzujeme, že náš lid je s veškerou podporou schopen obnovit Gazu,“ řekl agentuře AFP po telefonu Naím, který je členem politbyra Hamásu se sídlem v Kataru.

Umírněný palestinský politik Mustafa Barghútí v reakci na Trumpova slova varoval před snahami o „etnické čistky“ v Gaze a prohlásil, že návrhy odmítá, napsal deník The Guardian. „Palestinský lid je odhodlán zůstat ve své domovině,“ dodal Barghútí.

Teroristické hnutí Palestinský islámský džihád, spojenec Hamásu v Pásmu Gazy, v prohlášení uvedlo, že Trumpovy „politováníhodné“ výroky navádějí k páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a navazují na politiku popírání existence palestinského národa.

Washington dosud v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem prosazoval postoj, že Palestinci by měli v budoucnu mít svůj vlastní stát, který by zahrnoval i Gazu. Trump zatím s vlastní představou ohledně správy palestinského území nepřišel a někteří členové jeho týmu dali najevo, že myšlenku palestinského státu nepodporují. Deník The New York Times napsal, že Trumpovo nové vyjádření připomíná představy izraelské krajní pravice o odsunu Palestinců z Gazy.

Izraelští nacionalisté: Vynikající myšlenka

Za „vynikající“ myšlenku naopak označil Trumpův návrh na „vyčištění“ Gazy izraelský ministr financí Becalel Smotrič. „Politici léta navrhovali nepraktická řešení, jako je rozdělení země a vytvoření palestinského státu, což ohrožovalo existenci a bezpečnost jediného židovského státu na světě a vedlo jen ke krveprolití a utrpení mnoha,“ míní Smotrič.

„Pouze neotřelé myšlení a nová řešení povedou k míru a bezpečnosti. S Boží pomocí budu spolupracovat s premiérem a vládou na vypracování operačního plánu, který toto co nejdříve zrealizuje,“ dodal v prohlášení ministr, o jehož krajně pravicovou stranu Náboženský sionismus se opírá koaliční vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

Trumpovy výroky uvítal také další krajně pravicový politik, předseda strany Židovská síla Itamar Ben Gvir. „Jedním z našich požadavků vůči premiérovi je podpora dobrovolné emigrace. Když s touto myšlenkou osobně přichází prezident největší světové supervelmoci, Trump, stojí izraelské vládě za to, aby ji realizovala,“ uvedl politik, který však z vlády spolu se dvěma ministry své strany minulou neděli odešel na protest proti uzavření příměří v Pásmu Gazy.

Palestinci v Jordánsku a Egyptě

Jordánsko přijalo v předchozích sedmi desetiletích na dva miliony Palestinců, kteří tam utekli nebo byli vyhnáni po vzniku státu Izrael v roce 1948.

Egypt Palestince ve větším množství přijímat odmítá, podle některých médií proto, že by mohli být pro něj bezpečnostní hrozbou. Káhira ale také tvrdí, že masový odchod Palestinců z Pásma Gazy by umožnil izraelskou okupaci tohoto území a ztížil snahy o vznik samostatného palestinského státu, který Palestinci chtějí mít v Pásmu Gazy a na nyní Izraelem okupovaném Západním břehu, s hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

Desetitisíce lidí uvázly uprostřed Pásma Gazy

Desetitisíce vysídlených Palestinců cestujících na sever Pásma Gazy mezitím uvázly ve střední části tohoto úzkého pobřežního území, když je Izrael odmítl pustit přes linii oddělující jižní a severní část Pásma. Podle agentury Reuters začnou být Palestinci na sever pouštěni v pondělí ráno. Prohlášení přišlo poté, co se podle všeho podařilo urovnat spor s Hamásem.

Na základě dohody, kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Katar a Egypt s podporou USA, měl Izrael vysídlené Palestince do jejich domovů na severu Pásma začít pouštět v sobotu. Izrael však obvinil Hamás z dvojího porušení dohody: že nepředal Izraeli přehled zbývajících rukojmí, která má ještě propustit v první fázi příměří, doplněný o informaci, zda jsou naživu; a že v sobotu nepropustil spolu se čtyřmi vojačkami také civilistku Arbel Jehudovou.

Představitel Palestinského islámského džihádu agentuře Reuters řekl, že zprostředkovatelé dosáhli ohledně propuštění Jehudové dohody. Žena unesená při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023 bude podle tohoto zdroje propuštěna výměnou za třicet palestinských vězňů z izraelských věznic ještě před dalším kolem propouštění rukojmí plánovaným na sobotu.

Hamás v prohlášení uvedl, že informoval prostředníky, že Jehudová je naživu, a že „poskytl všechny nezbytné záruky, že ji propustí“. Naopak obvinil Izrael z porušení dohody o příměří tím, že nepouští Palestince přes takzvaný Necarimský koridor na sever Pásma Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu prohlásil, že dokud Hamás „nezajistí“ propuštění Jehudové, kterou zřejmě drží v zajetí Palestinský islámský džihád, spojenec Hamásu, cesta na sever se lidem neotevře.

Načítání...

Trump pošle Izraeli dosud blokované bomby

Americký prezident také potvrdil, že zrušil pozastavení americké zásilky velmi silných bomb Izraeli, kterou zablokovala vláda jeho předchůdce Joea Bidena kvůli obavám z velkého počtu civilních obětí při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.

„Dnes jsme je pustili a budou je mít. Zaplatili za ně a dlouho na ně čekali,“ řekl Trump stran asi osmnácti set kusů devítisetkilogramových bomb. Jejich zásilku Izraeli zastavila loni v květnu Bidenova administrativa v obavách z „obrovské lidské tragédie“ v případě jejich použití poté, co izraelská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu také na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafáhu, kam utekl přes milion Palestinců před boji na severu.

Za uvolnění „klíčové obranné zásilky“ pro Izrael Trumpovi poděkoval izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. „Region je bezpečnější, když má Izrael to, co potřebuje ke své obraně,“ uvedl Saar na síti X. Za zásilku na síti X poděkoval i premiér Netanjahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 38 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 47 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...