Bez denního světla a anestezie, popsaly propuštěné ženy zajetí Hamásu

Tři propuštěné rukojmí za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo, většinu času v Pásmu Gazy totiž trávily v zajetí pod zemí. Podle zpravodajského kanálu Channel 12 sice občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich se však svěřila, že během věznění podstoupila lékařský zákrok bez anestezie.

„Nemyslela jsem si, že se vrátím. Myslela jsem si, že v Gaze zemřu,“ cituje zpravodajský kanál Channel 12 jednu ze tří rukojmích, jež byla mezi prvními propuštěnými v rámci první fáze dohody, která předpokládá propuštění celkem izraelských 33 zajatců v Pásmu Gazy během 42 dnů výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů.

Čtyřiadvacetiletou Romi Gonenovou 7. října 2023 unesli z festivalu Supernova poblíž kibucu Re'im, když tisíce teroristů vedených Hamásem vtrhly přes hranice do Izraele. Osmadvacetiletá Emily Damariová a jednatřicetiletá Doron Steinbrecherová byly během teroristického útoku uneseny ze svých domovů v nedalekém kibucu Kfar Aza. Damariová i Gonenová byly postřeleny a Damariová přišla v důsledku zranění o dva prsty, popisuje server The Times of Israel (ToI).

Ženy byly propuštěny po 471 dnech strávených v zajetí teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy.

„Na místě předání jsme byly k smrti vyděšené“

Konvoj Červeného kříže, který v neděli přijel do města Gaza, byl první známkou toho, že Hamás svou část dohody o propuštění rukojmí a příměří mezi židovským státem a teroristickou skupinou plní. „Předání rukojmích však proběhlo chaoticky; těžce ozbrojení bojovníci Hamásu obklíčili vozidla a přelézali přes ně – jasná demonstrace síly a odolnosti po více než roce války proti výrazné přesile izraelské armády,“ píše server CBS News.

„Na místě předání jsme byly k smrti vyděšené z kombinace ozbrojených teroristů a davu Gazanů,“ citoval podle ToI jednu z žen zpravodajský kanál Channel 12. Brzy však rodiny tři propuštěné ženy spatřily. O tom, že mají být propuštěny, se přitom podle ToI zajatkyně dozvěděly jen několik hodin před předáním.

Shromáždění kolem konvoje Červeného kříže při předání rukojmí držených v Pásmu Gazy
Zdroj: Hamas Military Wing/Handout via Reuters

„Slyšely jsme, jak za nás bojují naše rodiny“

Podle informací kanálu Channel 12 popsaly, že během svého zajetí nebyly drženy o samotě a že byly přesouvány na různá místa v Gaze, včetně označené humanitární zóny na jihu Pásma. Popisovaly, že za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo a většinu času trávily pod zemí.

V zajetí ale prý čas od času zachytily zprávy z televize nebo rádia, včetně těch o protestech vyzývajících vládu, aby zajistila propuštění rukojmí držených v Gaze. „Viděly jsme váš boj,“ cituje kanál bývalé rukojmí. „Slyšely jsme, jak za nás bojují naše rodiny.“ Dohromady si daly prý i podrobnosti o brutálním útoku Hamásu, který válku rozpoutal. Věděly také, že jejich rodiny přežily, ačkoli mnoho jejich přátel teroristé zabili.

Podle zprávy, kterou Channel 12 zveřejnil, ženy občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich během zajetí ale podstoupila lékařský zákrok bez anestezie. O stejné zkušenosti mluvila i další bývalá rukojmí, která byla propuštěna v rámci týdenního příměří v listopadu 2023.

Hned v neděli propuštěné ženy podstoupily první zdravotní vyšetření v předem připraveném zařízení v blízkosti Pásma Gazy. Lékař telavivské nemocnice následně informoval, že zdravotní stav žen je stabilní, později ten den už agentura DPA přinesla informaci, že jsou po propuštění opět se svými rodinami.

Rodiče a sourozenci tří propuštěných uspořádali v pondělí tiskovou konferenci, na které uvedli, že se ženám daří dobře. Vyjádřili také vděčnost vládě, vyjednavačům, americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a izraelskému lidu za podporu a pomoc při návratu jejich blízkých domů. „Doron se usmívá, je tady a my řešíme její rekonvalescenci. Je v pořádku. Je silná a statečná,“ cituje ToI Sestru Doron Yamit Ashkenaziovou.

Ashkenaziová také předala vzkaz od své sestry, ve kterém žádá Izraelce, aby se nepřestávali shromažďovat a volat po návratu všech rukojmí. „To, že jsem se vrátila domů, neznamená, že se ostatní nemusí vrátit domů,“ citovala dle ToI Ashkenaziová svou sestru.

Sama Ashkenaziová přežila masakr Hamásu spolu se svými dvěma malými dětmi, kterým v té době bylo tři a šest let. Jednadvacet hodin se tehdy skrývala v pokoji bez jídla a vody.

Izraelci děkují vojákům, Palestinci mluví o pekle

Bratr osvobozené Emily Tom Damari poděkoval izraelským vojákům a záložníkům, kteří bojovali proti Hamásu v Gaze, a také těm, kteří padli v boji, „abychom mohli Emily znovu obejmout“. Jeho matka Mandy Damariová sdělila, že její dcera je v dobré náladě a že Emily je „úžasná, silná a odolná mladá žena“. „S úlevou mohu oznámit, že po propuštění se Emily daří mnohem lépe, než kdokoli z nás kdy mohl předpokládat. Podle Emilyiných vlastních slov je nejšťastnější dívkou na světě, má svůj život zpět,“ cituje Mandy Damariovou CBS News.

V neděli pozdě večer se mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu konaly oslavy. Výměnou za propuštěná rukojmí bylo totiž propuštěno i devadesát palestinských vězňů, většinou žen. „Chovali se k nám jako ke zvířatům,“ cituje CBS News osmnáctiletou Rose Quisovou. „Opustil jsem peklo a teď jsem v nebi,“ řekl podle serveru Abdelaziz Atawneh, když vyšel z izraelské věznice Ofer nedaleko města Ramalláh na Západním břehu Jordánu.

Podle seznamu poskytnutého palestinskou samosprávou, která spravuje Západní břeh Jordánu, byli všichni propuštění ženy nebo mladiství, nejmladšímu z nich bylo pouhých patnáct let. Izrael je uvěznil, mnohé z nich bez formálního obvinění, za údajné trestné činy od házení kamenů po pokus o vraždu, píše CBS News.

Hamás v pondělí v oficiálním prohlášení potvrdil, že další propuštění v rámci dohody se uskuteční v sobotu 25. ledna, jak bylo původně naplánováno. Propuštěna mají být čtyři izraelská rukojmí. Během následujících čtyř týdnů pak mají být každou sobotu propuštěna tři rukojmí, přičemž poslední skupina čtrnácti bude propuštěna 42. den příměří, píše ToI.

Předpokládá se, že v Gaze zůstává 91 z 251 rukojmí unesených Hamásem 7. října, včetně těl nejméně 34 osob, jejichž smrt potvrdily izraelské obranné síly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 1 hhodinou

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 2 hhodinami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.