Bez denního světla a anestezie, popsaly propuštěné ženy zajetí Hamásu

Tři propuštěné rukojmí za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo, většinu času v Pásmu Gazy totiž trávily v zajetí pod zemí. Podle zpravodajského kanálu Channel 12 sice občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich se však svěřila, že během věznění podstoupila lékařský zákrok bez anestezie.

„Nemyslela jsem si, že se vrátím. Myslela jsem si, že v Gaze zemřu,“ cituje zpravodajský kanál Channel 12 jednu ze tří rukojmích, jež byla mezi prvními propuštěnými v rámci první fáze dohody, která předpokládá propuštění celkem izraelských 33 zajatců v Pásmu Gazy během 42 dnů výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů.

Čtyřiadvacetiletou Romi Gonenovou 7. října 2023 unesli z festivalu Supernova poblíž kibucu Re'im, když tisíce teroristů vedených Hamásem vtrhly přes hranice do Izraele. Osmadvacetiletá Emily Damariová a jednatřicetiletá Doron Steinbrecherová byly během teroristického útoku uneseny ze svých domovů v nedalekém kibucu Kfar Aza. Damariová i Gonenová byly postřeleny a Damariová přišla v důsledku zranění o dva prsty, popisuje server The Times of Israel (ToI).

Ženy byly propuštěny po 471 dnech strávených v zajetí teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy.

„Na místě předání jsme byly k smrti vyděšené“

Konvoj Červeného kříže, který v neděli přijel do města Gaza, byl první známkou toho, že Hamás svou část dohody o propuštění rukojmí a příměří mezi židovským státem a teroristickou skupinou plní. „Předání rukojmích však proběhlo chaoticky; těžce ozbrojení bojovníci Hamásu obklíčili vozidla a přelézali přes ně – jasná demonstrace síly a odolnosti po více než roce války proti výrazné přesile izraelské armády,“ píše server CBS News.

„Na místě předání jsme byly k smrti vyděšené z kombinace ozbrojených teroristů a davu Gazanů,“ citoval podle ToI jednu z žen zpravodajský kanál Channel 12. Brzy však rodiny tři propuštěné ženy spatřily. O tom, že mají být propuštěny, se přitom podle ToI zajatkyně dozvěděly jen několik hodin před předáním.

Shromáždění kolem konvoje Červeného kříže při předání rukojmí držených v Pásmu Gazy
Zdroj: Hamas Military Wing/Handout via Reuters

„Slyšely jsme, jak za nás bojují naše rodiny“

Podle informací kanálu Channel 12 popsaly, že během svého zajetí nebyly drženy o samotě a že byly přesouvány na různá místa v Gaze, včetně označené humanitární zóny na jihu Pásma. Popisovaly, že za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo a většinu času trávily pod zemí.

V zajetí ale prý čas od času zachytily zprávy z televize nebo rádia, včetně těch o protestech vyzývajících vládu, aby zajistila propuštění rukojmí držených v Gaze. „Viděly jsme váš boj,“ cituje kanál bývalé rukojmí. „Slyšely jsme, jak za nás bojují naše rodiny.“ Dohromady si daly prý i podrobnosti o brutálním útoku Hamásu, který válku rozpoutal. Věděly také, že jejich rodiny přežily, ačkoli mnoho jejich přátel teroristé zabili.

Podle zprávy, kterou Channel 12 zveřejnil, ženy občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich během zajetí ale podstoupila lékařský zákrok bez anestezie. O stejné zkušenosti mluvila i další bývalá rukojmí, která byla propuštěna v rámci týdenního příměří v listopadu 2023.

Hned v neděli propuštěné ženy podstoupily první zdravotní vyšetření v předem připraveném zařízení v blízkosti Pásma Gazy. Lékař telavivské nemocnice následně informoval, že zdravotní stav žen je stabilní, později ten den už agentura DPA přinesla informaci, že jsou po propuštění opět se svými rodinami.

Rodiče a sourozenci tří propuštěných uspořádali v pondělí tiskovou konferenci, na které uvedli, že se ženám daří dobře. Vyjádřili také vděčnost vládě, vyjednavačům, americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a izraelskému lidu za podporu a pomoc při návratu jejich blízkých domů. „Doron se usmívá, je tady a my řešíme její rekonvalescenci. Je v pořádku. Je silná a statečná,“ cituje ToI Sestru Doron Yamit Ashkenaziovou.

Ashkenaziová také předala vzkaz od své sestry, ve kterém žádá Izraelce, aby se nepřestávali shromažďovat a volat po návratu všech rukojmí. „To, že jsem se vrátila domů, neznamená, že se ostatní nemusí vrátit domů,“ citovala dle ToI Ashkenaziová svou sestru.

Sama Ashkenaziová přežila masakr Hamásu spolu se svými dvěma malými dětmi, kterým v té době bylo tři a šest let. Jednadvacet hodin se tehdy skrývala v pokoji bez jídla a vody.

Izraelci děkují vojákům, Palestinci mluví o pekle

Bratr osvobozené Emily Tom Damari poděkoval izraelským vojákům a záložníkům, kteří bojovali proti Hamásu v Gaze, a také těm, kteří padli v boji, „abychom mohli Emily znovu obejmout“. Jeho matka Mandy Damariová sdělila, že její dcera je v dobré náladě a že Emily je „úžasná, silná a odolná mladá žena“. „S úlevou mohu oznámit, že po propuštění se Emily daří mnohem lépe, než kdokoli z nás kdy mohl předpokládat. Podle Emilyiných vlastních slov je nejšťastnější dívkou na světě, má svůj život zpět,“ cituje Mandy Damariovou CBS News.

V neděli pozdě večer se mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu konaly oslavy. Výměnou za propuštěná rukojmí bylo totiž propuštěno i devadesát palestinských vězňů, většinou žen. „Chovali se k nám jako ke zvířatům,“ cituje CBS News osmnáctiletou Rose Quisovou. „Opustil jsem peklo a teď jsem v nebi,“ řekl podle serveru Abdelaziz Atawneh, když vyšel z izraelské věznice Ofer nedaleko města Ramalláh na Západním břehu Jordánu.

Podle seznamu poskytnutého palestinskou samosprávou, která spravuje Západní břeh Jordánu, byli všichni propuštění ženy nebo mladiství, nejmladšímu z nich bylo pouhých patnáct let. Izrael je uvěznil, mnohé z nich bez formálního obvinění, za údajné trestné činy od házení kamenů po pokus o vraždu, píše CBS News.

Hamás v pondělí v oficiálním prohlášení potvrdil, že další propuštění v rámci dohody se uskuteční v sobotu 25. ledna, jak bylo původně naplánováno. Propuštěna mají být čtyři izraelská rukojmí. Během následujících čtyř týdnů pak mají být každou sobotu propuštěna tři rukojmí, přičemž poslední skupina čtrnácti bude propuštěna 42. den příměří, píše ToI.

Předpokládá se, že v Gaze zůstává 91 z 251 rukojmí unesených Hamásem 7. října, včetně těl nejméně 34 osob, jejichž smrt potvrdily izraelské obranné síly.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 52 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...