Bez denního světla a anestezie, popsaly propuštěné ženy zajetí Hamásu

Tři propuštěné rukojmí za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo, většinu času v Pásmu Gazy totiž trávily v zajetí pod zemí. Podle zpravodajského kanálu Channel 12 sice občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich se však svěřila, že během věznění podstoupila lékařský zákrok bez anestezie.

„Nemyslela jsem si, že se vrátím. Myslela jsem si, že v Gaze zemřu,“ cituje zpravodajský kanál Channel 12 jednu ze tří rukojmích, jež byla mezi prvními propuštěnými v rámci první fáze dohody, která předpokládá propuštění celkem izraelských 33 zajatců v Pásmu Gazy během 42 dnů výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů.

Čtyřiadvacetiletou Romi Gonenovou 7. října 2023 unesli z festivalu Supernova poblíž kibucu Re'im, když tisíce teroristů vedených Hamásem vtrhly přes hranice do Izraele. Osmadvacetiletá Emily Damariová a jednatřicetiletá Doron Steinbrecherová byly během teroristického útoku uneseny ze svých domovů v nedalekém kibucu Kfar Aza. Damariová i Gonenová byly postřeleny a Damariová přišla v důsledku zranění o dva prsty, popisuje server The Times of Israel (ToI).

Ženy byly propuštěny po 471 dnech strávených v zajetí teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy.

„Na místě předání jsme byly k smrti vyděšené“

Konvoj Červeného kříže, který v neděli přijel do města Gaza, byl první známkou toho, že Hamás svou část dohody o propuštění rukojmí a příměří mezi židovským státem a teroristickou skupinou plní. „Předání rukojmích však proběhlo chaoticky; těžce ozbrojení bojovníci Hamásu obklíčili vozidla a přelézali přes ně – jasná demonstrace síly a odolnosti po více než roce války proti výrazné přesile izraelské armády,“ píše server CBS News.

„Na místě předání jsme byly k smrti vyděšené z kombinace ozbrojených teroristů a davu Gazanů,“ citoval podle ToI jednu z žen zpravodajský kanál Channel 12. Brzy však rodiny tři propuštěné ženy spatřily. O tom, že mají být propuštěny, se přitom podle ToI zajatkyně dozvěděly jen několik hodin před předáním.

Shromáždění kolem konvoje Červeného kříže při předání rukojmí držených v Pásmu Gazy
Zdroj: Hamas Military Wing/Handout via Reuters

„Slyšely jsme, jak za nás bojují naše rodiny“

Podle informací kanálu Channel 12 popsaly, že během svého zajetí nebyly drženy o samotě a že byly přesouvány na různá místa v Gaze, včetně označené humanitární zóny na jihu Pásma. Popisovaly, že za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo a většinu času trávily pod zemí.

V zajetí ale prý čas od času zachytily zprávy z televize nebo rádia, včetně těch o protestech vyzývajících vládu, aby zajistila propuštění rukojmí držených v Gaze. „Viděly jsme váš boj,“ cituje kanál bývalé rukojmí. „Slyšely jsme, jak za nás bojují naše rodiny.“ Dohromady si daly prý i podrobnosti o brutálním útoku Hamásu, který válku rozpoutal. Věděly také, že jejich rodiny přežily, ačkoli mnoho jejich přátel teroristé zabili.

Podle zprávy, kterou Channel 12 zveřejnil, ženy občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich během zajetí ale podstoupila lékařský zákrok bez anestezie. O stejné zkušenosti mluvila i další bývalá rukojmí, která byla propuštěna v rámci týdenního příměří v listopadu 2023.

Hned v neděli propuštěné ženy podstoupily první zdravotní vyšetření v předem připraveném zařízení v blízkosti Pásma Gazy. Lékař telavivské nemocnice následně informoval, že zdravotní stav žen je stabilní, později ten den už agentura DPA přinesla informaci, že jsou po propuštění opět se svými rodinami.

Rodiče a sourozenci tří propuštěných uspořádali v pondělí tiskovou konferenci, na které uvedli, že se ženám daří dobře. Vyjádřili také vděčnost vládě, vyjednavačům, americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a izraelskému lidu za podporu a pomoc při návratu jejich blízkých domů. „Doron se usmívá, je tady a my řešíme její rekonvalescenci. Je v pořádku. Je silná a statečná,“ cituje ToI Sestru Doron Yamit Ashkenaziovou.

Ashkenaziová také předala vzkaz od své sestry, ve kterém žádá Izraelce, aby se nepřestávali shromažďovat a volat po návratu všech rukojmí. „To, že jsem se vrátila domů, neznamená, že se ostatní nemusí vrátit domů,“ citovala dle ToI Ashkenaziová svou sestru.

Sama Ashkenaziová přežila masakr Hamásu spolu se svými dvěma malými dětmi, kterým v té době bylo tři a šest let. Jednadvacet hodin se tehdy skrývala v pokoji bez jídla a vody.

Izraelci děkují vojákům, Palestinci mluví o pekle

Bratr osvobozené Emily Tom Damari poděkoval izraelským vojákům a záložníkům, kteří bojovali proti Hamásu v Gaze, a také těm, kteří padli v boji, „abychom mohli Emily znovu obejmout“. Jeho matka Mandy Damariová sdělila, že její dcera je v dobré náladě a že Emily je „úžasná, silná a odolná mladá žena“. „S úlevou mohu oznámit, že po propuštění se Emily daří mnohem lépe, než kdokoli z nás kdy mohl předpokládat. Podle Emilyiných vlastních slov je nejšťastnější dívkou na světě, má svůj život zpět,“ cituje Mandy Damariovou CBS News.

V neděli pozdě večer se mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu konaly oslavy. Výměnou za propuštěná rukojmí bylo totiž propuštěno i devadesát palestinských vězňů, většinou žen. „Chovali se k nám jako ke zvířatům,“ cituje CBS News osmnáctiletou Rose Quisovou. „Opustil jsem peklo a teď jsem v nebi,“ řekl podle serveru Abdelaziz Atawneh, když vyšel z izraelské věznice Ofer nedaleko města Ramalláh na Západním břehu Jordánu.

Podle seznamu poskytnutého palestinskou samosprávou, která spravuje Západní břeh Jordánu, byli všichni propuštění ženy nebo mladiství, nejmladšímu z nich bylo pouhých patnáct let. Izrael je uvěznil, mnohé z nich bez formálního obvinění, za údajné trestné činy od házení kamenů po pokus o vraždu, píše CBS News.

Hamás v pondělí v oficiálním prohlášení potvrdil, že další propuštění v rámci dohody se uskuteční v sobotu 25. ledna, jak bylo původně naplánováno. Propuštěna mají být čtyři izraelská rukojmí. Během následujících čtyř týdnů pak mají být každou sobotu propuštěna tři rukojmí, přičemž poslední skupina čtrnácti bude propuštěna 42. den příměří, píše ToI.

Předpokládá se, že v Gaze zůstává 91 z 251 rukojmí unesených Hamásem 7. října, včetně těl nejméně 34 osob, jejichž smrt potvrdily izraelské obranné síly.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 17 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera.
14:24Aktualizovánopřed 17 mminutami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 22 mminutami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 54 mminutami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 1 hhodinou

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 1 hhodinou

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 2 hhodinami
Načítání...