Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů
3 minuty
Události: Druhý den příměří mezi Gazou a Izraelem
Dva autobusy s tmavými skly vyjely krátce po 01:00 místního času (00:00 SEČ) z izraelské věznice Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu, zaznamenali novináři agentury AFP. V Izraeli zadržení Palestinci tak byli propuštěni více než sedm hodin poté, co se do Izraele vrátily tři ženské rukojmí.
Agentura AP informovala, že autobusy s devíti desítkami Palestinců opustily brány izraelské věznice Ofer nedaleko města Ramalláh, a ačkoliv izraelská armáda, která okupuje Západní břeh Jordánu, varovala Palestince před veřejnými oslavami, kolem autobusů na palestinské straně se shlukovaly davy lidí, z nichž někteří šplhali na střechu nebo mávali vlajkami, včetně těch Hamásu. Ozývaly se ohňostroje, pískání a výkřiky „Bůh je veliký“. Propuštění byli vyzdvihováni na ramena nebo je lidé objímali.
Podle ToI je ve skupině propuštěných vězňů 78 obyvatel Západního břehu a 12 lidí z východního Jeruzaléma. Podle seznamu, který poskytla agentuře AP komise pro vězeňské záležitosti v Palestinské samosprávě, jsou všichni propuštění ženy nebo mladiství, nejmladšímu je 15 let. Izrael je zadržel za přestupky, které podle něj souvisely s jeho vlastní bezpečností – od házení kamenů až po závažnější obvinění, jako je pokus o vraždu.
Jednou z propuštěných Palestinek je i Chálida Džarárová – prominentní členka Lidové fronty pro osvobození Palestiny z teroristického seznamu Evropské unie. Za mřížemi byla už několikrát. Tentokrát déle než rok a bez obvinění. „Mám smíšené pocity. Pocit svobody, za který všem děkuji. Ale také pocit bolesti za všechny (Palestince), kteří zemřeli,“ říká.
Během první fáze příměří má být za třiatřicet izraelských rukojmí propuštěno devatenáct set palestinských vězňů. Jsou mezi nimi lidé držení bez formálního obvinění a soudu, ale také téměř tři sta vězňů odsouzených na doživotí.
Tři ženy, které teroristé z hnutí Hamás unesli 7. října 2023 při útoku na Izrael, byly v neděli odpoledne předány izraelské armádě a poté se shledaly s rodinami. Podle lékařů jsou ve stabilním zdravotním stavu. Specialisté je budou ale dále sledovat. Měly by mít k dispozici i péči psychologů. Jedna z žen byla postřelena během únosu, kvůli tomuto zranění přišla o dva prsty.
Odložené příměří
V Pásmu Gazy v neděli s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmí, která mělo jako první propustit hnutí Hamás.
Šestnáctého dne první fáze příměří se má začít vyjednávat o druhé fázi dohody a propuštění dalších rukojmí. „Zatím není jasné, jak by mohla dohoda vypadat. Obě strany musí ze svých požadavků nějakým způsobem ustoupit. Jestli se to stane a jak, teprve uvidíme,“ popsal zpravodaj ČT Václav Černohorský.
10 minut
Zpravodaj ČT Černohorský o příměří Izraele a Hamásu
„Pro obě znesvářené strany bylo dohodnout se na formě dohody v rámci fází nejschůdnější. Ta první je velmi specificky definovaná: ať už jde o konkrétní aspekty vzájemného propouštění rukojmí, nebo o paragrafy, které regulují, jakým způsobem se mají izraelské jednotky stahovat,“ pokračoval zpravodaj.
„V základu ale dohoda rozdělená do fází umožnila odložit klíčový střet. Izraelská vláda opakovaně stanovila jako válečný cíl zničení Hamásu jako politické a vojenské síly, ale teroristické hnutí nevydá poslední rukojmí, dokud budou v Gaze izraelští vojáci,“ doplnil.
Příbuzní izraelských rukojmí žádají Trumpa o pomoc
Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom zabily na dvanáct set lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesly do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává ještě 94 rukojmí, z nichž zřejmě 34 je mrtvých.
Izrael na 7. říjen odpověděl ofenzivou, při níž podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem zahynulo více než 46 tisíc Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale tvrdí, že více než polovinu mrtvých tvoří ženy a děti. Údaje zároveň není možné ve válečných podmínkách ověřit.
3 minuty
Plnění dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem
Rekonstrukce Gazy bude trvat roky. První fáze křehkého příměří se počítá na šest týdnů. Příbuzní šedesátky izraelských rukojmí, kteří nejsou součástí úvodní výměny, vyzývají prezidenta USA Donalda Trumpa, aby pokračoval v tlaku na znesvářené strany. „Prezidente Trumpe, žádám vás, abyste dál bojoval za mé bratry a všechny zbývající rukojmí v Gaze,“ žádá Trumpa bratr dvou rukojmí Liran Berman.
Donald Trump, jehož nastupující tým sehrál v dosažení příměří významnou roli, uvedl, že si přeje, aby klid zbraní vydržel. I proto, že by mu umožnil pokračovat v jeho dalších velkých plánech na Blízkém východě: uzavření mírové dohody mezi Izraelem a Saúdskou Arábií a zadržování asertivní politiky Íránu.
Stoupající napětí na Západním břehu
Jeden izraelský voják v noci na pondělí zemřel a další byl vážně zraněn při výbuchu nastražené bomby na silnici na Západním břehu Jordánu. Podle předběžného armádního vyšetřování vojáci hlídkovali v lehkém obrněném vozidle ve městě Tamún v severní části Západního břehu, když byla bomba odpálena, napsal web ToI. Výbuch zabil 31letého záložníka Bena Jehudu a vážně zranil velitele záložního praporu. Další voják utrpěl středně těžká zranění.
Na Západním břehu se v neděli stalo terčem útoků židovských osadníků asi šest vesnic, napsala palestinská média. Židovští extremisté podle nich útočili například ve vesnici Sindžil severně od Ramalláhu, kde zapálili dva domy a nejméně čtyři auta. Také v sousední obci Turmus Ajjá vrhali zápalné lahve a kameny a způsobili škody na majetku. Na hlavním silničním tahu, který vede severojižním směrem, židovští radikálové podle těchto médií v oblasti těchto vesnic házeli kameny na projíždějící auta.
Osadníci během neděle ve skupinách na sociálních sítích sdíleli názvy vesnic, do nichž se mají vrátit propuštění palestinští vězni, a vyzývali ke srazům u vjezdů do těchto sídel a vyvolávání nepokojů, píše deník Ha'arec.
Izraelská armáda podle ToI oznámila, že pro podezření z podílu na útocích proti Palestincům zadržela dva osadníky. V prohlášení potvrdila, že dostala hlášení o „násilných nepokojích“ v obcích Turmus Ajjá, Sindžil a Ajn Sinjá, během nichž „několik izraelských občanů zapálilo dům a další majetek v oblasti“.
Do zmíněných vesnic byli podle armády krátce poté vysláni vojáci a policisté, kteří použili prostředky pro rozhánění nepokojů. „Naše síly se nyní snaží vyhledat a zatknout zúčastněné osoby. Dosud byli zadrženi dva podezřelí,“ dodala armáda.
Izraelská krajní pravice se obecně staví proti uzavřené dohodě o příměří a souvisejícímu propuštění izraelských rukojmí, která už déle než 15 měsíců v Pásmu Gazy zadržuje Hamás, výměnou za mnohonásobně vyšší počet Palestinců z izraelských věznic.
Prostor pro masivní humanitární pomoc
Do Pásma Gazy v neděli, tedy první den příměří, dorazilo více než 630 nákladních vozidel s humanitární pomocí, oznámil v noci na pondělí šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher. V pondělí jich již podle OCHA bylo 915. Dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás předpokládá vpuštění 600 kamionů s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů klidu zbraní, napsal deník The Guardian.
Více než tři stovky nákladních vozidel zamířily do severní části Pásma Gazy, kde je humanitární situace již několik měsíců nejhorší. Přísun pomoci je logisticky náročný, komplikují ho mimo jiné „hory sutin a nevybuchlá munice“, uvedl Fletcher.
V minulých měsících odborníci upozorňovali na kritický nedostatek potravin v Pásmu Gazy a nebezpečí hladomoru v severní části. Izrael v průběhu války pravidelně čelil obvinění, že ve válce využívá hlad jako zbraň, což však odmítal, napsal The Guardian.
Katar do Pásma Gazy v prvních deseti dnech příměří dodá 12,5 milionu litrů paliv, sdělilo katarské ministerstvo zahraničí. Pětadvacet kamionů s pohonnými hmotami do oblasti poslal již v pondělí. Podle egyptského Červeného půlměsíce je více než tři tisíce kamionů připraveno dovézt pomoc do Pásma Gazy poblíž egyptského hraničního přechodu Rafáh, uvedla agentura DPA.
