Voják

Česko má dostatek dobrovolníků připravených zapojit se do obrany státu, věří ředitel odboru řízení lidských zdrojů při ministerstvu obrany Jaroslav Daněk. Řekl to v pořadu 90’ ČT24, kde se společně s dalšími diskutujícími shodl, že znovuzavedení povinné vojenské služby v současnosti není nutné, naopak by přineslo potíže. Náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky Armády ČR Iva Bednářová upozornila, že představy lidí o tom, jak vojna vypadá, už se dnes neshodují s realitou.

Navýšení náborového příspěvku pro vojáky až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Horní komora se též zabývala peticí za záchranu hřebčína v Napajedlech, přičemž konstatovala, že vláda by se o zachování zasadit měla. Dále jako prvního člena Rady Českého rozhlasu vybrala kněze Zbigniewa Czendlika.

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.

Americký prezident Donald Trump uvalil na začátku měsíce rozsáhlá cla na čínské zboží s odvoláním na to, že Peking nezastavil vývoz chemických látek používaných při výrobě silné drogy fentanylu. List The Wall Street Journal popsal, jak přes Čínu proudí špinavé peníze z prodeje této drogy a jak se čínští zprostředkovatelé peněz spojují s mexickými kartely.

Izraelská armáda se stáhla ze všech příhraničních libanonských vesnic, její jednotky ale dál zůstávají na pěti pozicích, uvedla agentura AFP. V úterý vypršela lhůta, dokdy měli vojáci židovského státu z Libanonu odejít. Bejrút reagoval, že bude pokládat další přítomnost izraelských sil na svém území za okupaci.

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

Ve válce vyvolané Ruskem padlo dosud 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému moderátorovi Piersu Morganovi. Ruské ztráty dosahují 350 tisíc mrtvých a 600 tisíc až 700 tisíc zraněných, dodal s tím, že mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných. Zelenskyj také uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory s ruským vládcem Vladimirem Putinem o konci války, měli by ale být přítomni i další účastníci.

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti. Důvodem mají být jejich těžké ztráty, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami v regionu na západě Ruska. Napsala o tom agentura AFP. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil předtím upozornil americký list The New York Times (NYT).

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.

Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.

Novelu zákona o vojácích z povolání, která počítá mimo jiné s navýšením náborového příspěvku a benefitů pro vojáky, vláda schválila. Na prvním zasedání v novém roce také podpořila poslanecký návrh zákona, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Dále schválila, že bezplatně převede 17 obcím postiženým povodněmi státní pozemky.

Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.

Ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno ruského velitele, kterého podezírají, že vydal rozkaz zabíjet civilisty ve městě Buča u Kyjeva, okupovaném ruskými vojsky na počátku války proti Ukrajině. Uvedla to ukrajinská redakce britské stanice BBC.

Ukrajinským jednotkám se podařilo zajmout jednoho z vojáků, které Severní Korea vyslala do Ruska, uvedla v pátek jihokorejská zpravodajská služba. Po několika hodinách ale oznámila, že zajatec podlehl svým zraněním. Jde o první oznámený případ zajetí Severokorejce při bojích mezi Ukrajinou a Ruskem, které hlásí dobytí dalších dvou vesnic na východě napadené země. Kyjev mezitím podle webu Ukrajinska Pravda oznámil zabití tří vysokých důstojníků invazní armády.

V bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě zemřelo nejméně sto severokorejských vojáků včetně vysoce postavených důstojníků a dalších tisíc jich utrpělo zranění. Oznámil to jihokorejský poslanec I Song-kwon s odkazem na informace tajných služeb Soulu. Mluvčí ministerstva zahraničí KLDR odmítl kritiku Západu a označil spojenectví s Moskvou za velmi efektivní v odstrašování USA a jejich spojenců.

Rusko v posledních třech dnech zesílilo protiofenzivu v Kurské oblasti na západě země, do bojů nasazuje i tisíce severokorejských vojáků. Oznámil to velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jednotky KLDR podle něj utrpěly značné ztráty, Rusko o nich ale mlčí a podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Celkovou situaci na frontě dlouhé přes tisíc kilometrů označil Syrskyj za složitou.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.

Počet mladých mužů, kteří na Ukrajině dezertovali z vojenské služby, se za poslední rok ztrojnásobil. Nyní se díky tolerantnějšímu přístupu úřadů mohou někteří beztrestně do bojů znovu zapojit. Kyjev také přiznává, že musí něco změnit, aby zběhnutím zabránil – vojáci by tak například měli více dnů odpočívat.