Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

List The Telegraph informoval, že britští úřednici byli požádáni, aby aktualizovali dvacet let staré pohotovostní plány, které by zemi po hrozbách útoku ze strany Kremlu připravily na válečný stav. Ministři se obávají, že Británie by neměla proti Rusku a jeho spojencům převahu na bojišti a byla by také špatně připravená na bránění svého území.

Představitelé Kremlu opakovaně vyhrožovali Spojenému království přímým útokem kvůli jeho podpoře napadené Ukrajiny, která by mohla zahrnovat i britské pozemní jednotky, připomíná The Telegraph.

Zranitelná kritická infrastruktura

Odborníci varovali, že země je zranitelná vůči útoku na svou kritickou infrastrukturu, včetně plynových terminálů, podmořských kabelů, jaderných elektráren a dopravních uzlů, píše The Telegraph.

Podle informací listu bude aktualizace utajovaného „plánu obrany vlasti“ obsahovat strategii pro dny bezprostředně následující po útoku nepřátelského cizího státu na britskou pevninu. Má zahrnovat scénáře, při nichž by byla Británie zasažena konvenčními raketami či jadernými hlavicemi.

Nový pohotovostní plán se bude poprvé zabývat kybernetickou válkou, která je podle šéfů špionážních služeb jednou z nejnebezpečnějších hrozeb, jimž Spojené království čelí.

Vojáci chybí, klíčové je ale námořnictvo

Admirál a náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z britské armády odchází měsíčně 200 až 300 lidí. Současně varoval, že bude trvat až tři roky, než se armáda začne opět rozrůstat. „Námořnictvo se stabilizovalo a začíná se nyní zvětšovat. Letectvo je přiměřeně stabilizované, ale armáda je stále na sestupné trajektorii,“ citoval ho list Financial Times.

Radakin uvedl, že zájem o vstup do armády nechybí – na jednoho úspěšně přijatého vojáka má připadat přibližně třináct uchazečů. Armáda podle něj ale musí zlepšit schopnost udělat ze zájemců rekruty.

Ministerstvo obrany již některé překážky vstupu odstranilo a zkoumá další způsoby, jak umožnit většímu počtu lidí přihlásit se, aniž by se snížila kvalita ozbrojených sil, uvedl dle Financial Times (FT) Radakin.

Analytik Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy informoval, že příslušníkům pozemního vojska má britská vláda zvýšit platy a zlepšit ubytovací podmínky a zázemí pro vojáky celkově.

Britská vláda zvyšovala platy vojáků už loni v červenci, a to o šest procent, což je podle serveru Armádní Zpravodaj nejvíce za posledních 22 let, a zavedla příplatky k udržení klíčových příslušníků. I tak však zůstává vojenský personál jedním z nejhůře placených mezi státními zaměstnanci, doplnil server.

„Britská armáda není tak velká, nemá ani obrovské množství obrněné techniky a i počet tanků je relativně omezený,“ poznamenal Bříza.

„Británie spoléhá na to, že je ostrov, proto má velice silné námořnictvo. Disponuje dvěma letadlovými loděmi moderního typu včetně stíhačů páté generace F-35 a čtyřmi raketonosnými jadernými ponorkami, které nesou britské jaderné zbraně,“ popsal analytik.

Modernizace britské armády

„V červenci loňského roku dostal bývalý generální tajemník NATO George Robertson za úkol, aby připravil revizi strategické obrany,“ připomněl Bříza.

„Největší zdroje do britského námořnictva směřují do raketonosných jaderných ponorek, které nesou mezikontinentální balistické rakety, protože jsou na hraně životnosti. V tuto chvíli jsou ve výstavbě nové ponorky třídy Dreadnought, které je nahradí,“ informoval analytik. Jedná se podle něj o obrovské investice.

Co se týče modernizace letectva, uzavřela britská armáda kontrakt s firmou Rolls-Royce, který má podle Břízy za cíl údržbu a modernizaci stíhaček Typhoon.

Pozemní vojska se mají dočkat modernizace 150 tanků Challenger na novou verzi, která je nyní rovněž „na hraně životnosti“, uvedl Bříza. „Má dojít k dodávkám nových obrněných vozidel typu Boxer nebo Ajax,“ dodal analytik.

Podle únorového vyjádření britského premiéra Keira Starmera má země od dubna 2027 zvýšit investice do armády na 2,5 procenta HDP s tím, že v dalším období by to mohla být až tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...