Letadlová loď

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů. Píše to agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat už o víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí.

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.

Největší letadlová loď světa, americká USS Gerald R. Ford, byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu. Napsala to v pátek agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený s vojenskými plány. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán, aby uzavřel dohodu o svém jaderném programu, a zvažuje případný vojenský zásah.

Americký stíhací letoun sestřelil íránský dron, který se nebezpečně přiblížil k letadlové lodi Abraham Lincoln. Při dalším incidentu musela jiná válečná loď USA ochránit tanker Stena Imperative před několika íránskými ozbrojenými čluny. Podle íránské agentury Fars se dron nacházel nad mezinárodními vodami. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden. Teherán ovšem dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání z Turecka do Ománu.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem. Teherán dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání se Spojenými státy do Ománu.

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 6159 lidí, uvedla agentura AP. Mezitím se kurz íránské měny propadl na rekordních zhruba 1,5 milionu rijálu za dolar. Írán varoval v úterý Evropu před „ničivými důsledky“, pokud by EU zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Americký prezident zároveň pohrozil Íránu vojenským zásahem a v pondělí vyslal do oblasti jihozápadní Asie letadlovou loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců s řízenými střelami.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Šéf Bílého domu Donald Trump v době rostoucího napětí mezi USA a Venezuelou prohlásil, že je ochoten jednat s venezuelským autoritářským vládcem Nicolásem Madurem. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté a spekuluje se o možném americkému útoku na jihoamerickou zemi. Američané v posledních týdnech vyslaly do Karibiku jednotky s více než patnácti tisíci vojáky, včetně největší a nejmodernější letadlové lodě na světě USS Gerald R. Ford. Zároveň od září podnikají údery proti plavidlům s údajnými pašeráky drog.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by zahájil útoky proti Mexiku, pokud by to zastavilo pašování drog do Spojených států. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu rovněž oznámil, že bude mluvit s venezuelským vládcem Nicolásem Madurem, jehož opakovaně spojuje s obchody s drogami. Trump zároveň odmítl vyloučit, že by do Venezuely poslal americké vojáky.

Do Karibiku dorazilo největší válečné plavidlo světa, americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle sdělení námořnictva USA se připojí k flotile, která má za úkol bojovat v oblasti proti zločineckým skupinám. Venezuela považuje silnou vojenskou přítomnost Spojených států v Karibiku za zastrašování, napětí mezi oběma zeměmi narůstá, informovala v neděli agentura DPA.

Odborníci říkají, že představuje jeden z nejvýznamnějších milníků ve dvou desetiletích rychlé modernizace čínské armády. Slavnostně uvedená třetí čínská letadlová loď Fu-ťien má po té americké jako druhá na světě elektromagnetický katapult. Jeho počítačem řízený tah je plynulý a méně namáhá trup letadel, což umožní startovat širšímu spektru strojů. Letouny navíc mohou být těžší. Se Spojenými státy se ale zatím Čína rovnat nemůže. Ty mají letadlových lodí jedenáct a všechny na jaderný pohon.

V dubnu tohoto roku tým amerických vědců prozkoumal vrak letadlové lodi USS Yorktown (CV-5), která hrála klíčovou roli v bitvě o Midway, po níž byla také potopena japonskou ponorkou. Teď badatelé zveřejnili záběry z ponoru, které ukazují nejen celkový stav lodi, ale i spoustu zajímavých detailů.

V Tichém oceánu byly poprvé spatřeny dvě čínské letadlové lodě současně, oznámilo v úterý Japonsko. Podle něj se Čína snaží posilovat vojenské kapacity ve vzdálenějších oblastech, informovala agentura AFP.

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

Americké námořnictvo v úterý přišlo o další bojový letoun F/A-18, který se z paluby letadlové lodě USS Harry S. Truman zřítil do vod Rudého moře. Informovala o tom zpravodajská televize CNN s tím, že je to druhý incident na této lodi za zhruba týden.

Z paluby americké letadlové lodi USS Harry S. Truman se do moře zřítil bojový letoun F/A-18 Super Hornet a tahač, který ho vlekl, uvedla televizní stanice CNN s odvoláním na prohlášení amerického námořnictva. Podle televize je hodnota letounu více než 60 milionů dolarů (přibližně 1,3 miliardy korun). Loď prováděla prudký manévr, aby se vyhnula vzdušnému útoku jemenských hútíjských povstalců, řekl CNN nejmenovaný americký činitel.

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.

Spojené státy a Velká Británie v sobotu vyzvaly své občany pobývající v Libanonu k bezodkladnému opuštění země. Učinily tak v obavách z vypuknutí širšího vojenského konfliktu na Blízkém východě. Izrael v sobotu zasáhl cíle na jihu Libanonu i v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. USA vyslaly do Středozemního moře letadlovou loď, aby posílily obranu svého blízkovýchodního spojence.

Hútíjští povstalci vládnoucí v Jemenu oznámili, že v sobotu zaútočili raketami a drony na letadlovou loď a torpédoborec americké armády v Rudém moři. Z prvních zpráv o prohlášení Íránem podporované skupiny nebylo jasné, jaké měly tyto operace následky. Americká armáda ihned útoky nepotvrdila.

Jihokorejská vláda ve středu rozhodla o částečném pozastavení platnosti vojenské dohody s KLDR v reakci na vypuštění špionážní družice oznámené v úterý Pchjongjangem. Informovaly o tom světové agentury. Soul hodlá obnovit průzkumné lety v hraničním pásmu obou zemí, uvedlo jihokorejské ministerstvo obrany. Krok KLDR po Spojených státech či Japonsku rázně odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. USA do oblasti podle agentury Reuters vyslaly ponorku na jaderný pohon.

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

Izraelská armáda zřejmě chtěla zahájit pozemní ofenzivu do Pásma Gazy o víkendu, ale odložila ji – i kvůli počasí. S odkazem na vysoce postavené vojenské zdroje to napsal list The New York Times. Civilisté z Gazy dostali novou lhůtu k evakuaci severu pásma – do tří hodin odpoledne. Izraelské letectvo provádí intenzivní vzdušné údery v Pásmu Gazy, aby zničily co nejvíce hrozeb před možným zahájením pozemní ofenzivy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) to uvedl velitel letectva Tomer Bar.