Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.
Podle údajů o pohybu lodí proplula USS Abraham Lincoln, která se dříve nacházela v Indo-Pacifiku, v úterý Malackým průlivem, klíčovou vodní trasou mezi Jihočínským mořem a Indickým oceánem. Dva američtí činitelé ve čtvrtek podle listu The Jerusalem Post (JP) uvedli, že loď dorazí do oblasti Blízkého východu v příštích dnech.
„Írán, sledujeme Írán,“ řekl Trump novinářům na palubě svého speciálu po návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu. „Máme velkou flotilu, která míří tímto směrem, a uvidíme, co se stane,“ dodal, přičemž popsal tyto síly jako „armádu“, upozornil list The New York Times.
Představitel amerického námořnictva pod podmínkou zachování anonymity řekl agentuře AP, že letadlovou loď doprovázejí tři torpédoborci. Armáda USA podle AP také zveřejnila snímky, z nichž je patrný přílet letounů F-15E Strike Eagle a přesuny raketového systému HIMARS v regionu. „Celkem 24 stíhaček F-15 zamířilo o víkendu do Jordánska,“ informoval zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Administrativa amerického prezidenta zároveň v pátek uvalila nové sankce na devět plavidel takzvané stínové flotily Íránu a osm s nimi spojených firem. S odkazem na web amerického ministerstva financí o tom informuje agentura Reuters. Ministerstvo uvedlo, že plavidla a jejich majitelé, zahrnující společnosti se sídlem v Indii, Ománu a Spojených arabských emirátech, přepravovali íránskou ropu v hodnotě stovek milionů dolarů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal ve čtvrtek večer bezpečnostní diskusi s ministrem obrany Jisra'elem Kacem a dalšími vysoce postavenými představiteli obrany. Podle izraelského serveru Ynet News lze předpokládat, že se diskutovalo mimo jiné právě o Íránu.
USA mají v regionu desetitisíce vojáků
Spojené státy mají na souši i na moři po celém Blízkém východě více než 40 tisíc vojáků, uvádí německá stanice Deutsche Welle (DW). Dočasně nebo trvale jsou americké síly rozmístěny na celkem třiceti základnách v celém regionu.
Spojené státy často zvyšují počet amerických vojáků na Blízkém východě v obdobích zvýšeného napětí, což podle expertů může mít čistě obranný charakter, píše JP. I loni v červnu však americká armáda před údery proti íránskému jadernému programu nejprve nahromadila síly v regionu a poté se chlubila tím, jak svůj záměr zaútočit dokázala utajit, poznamenal izraelský list.
Trumpovy proměnlivé výroky
Trump v posledních týdnech zvažoval, zda a jak by mohl zasáhnout v Íránu sužovaném mohutnými protesty proti teokratickému režimu. Americký prezident nejprve slíbil, že pokud budou íránské úřady vraždit demonstranty, tak učiní „velmi rázné kroky“ na jejich ochranu.
Protestující také vyzýval, aby šli do ulic. Tisíce lidí tak učinily, pomoc USA však nedorazila, přestože došlo údajně ke stažení amerického vojenského personálu z klíčových základen v regionu a dočasnému uzavření íránského vzdušného prostoru.
Minulý týden ve středu Trump oznámil, že mu nejmenované důvěryhodné zdroje sdělily, že „zabíjení v Íránu končí“ a že si vojenský úder rozmyslel poté, co Teherán slíbil nepopravit osm set zatčených protestujících.
Následovala ostrá slovní přestřelka s nejvyšším duchovním vůdcem islámské republiky Alím Chameneím, který nazval šéfa Bílého domu „zločincem“, co chtěl uzurpovat Írán. Trump následně prohlásil, že je podle něj čas na změnu režimu v Teheránu. Tento týden uvedl, že doufá, že k dalším vojenským akcím USA v Íránu nedojde, ale že Spojené státy zasáhnou, pokud Teherán obnoví svůj jaderný program.
„Hrozba amerického úderu se sice zmenšila, nadále se ale ajatolláhové nemohou cítit bezpečně,“ poznamenal zpravodaj ČT Papadopulos.
Otazníky nad možnou vojenskou operací tak visí dál. Podle některých amerických médií Trump se schválením zásahu váhá proto, že mu nikdo z poradců nebyl schopen zaručit, že by po úderu režim skutečně padl.
Limity možného vojenského úderu
Nasazení pozemních sil Washington vyloučil, muselo by se tak jednat o nějakou formu omezeného vojenského zásahu. Mezi cíle by mohly patřit továrny či sklady balistických raket či vysocí představitelé islámské republiky.
„Žádný vojenský útok nemůže íránským úřadům zabránit v zabíjení demonstrantů. Spojené státy by však mohly zaútočit na bezpečnostní síly, pravděpodobně revoluční gardy, aby Írán potrestaly a upozornily bezpečnostní síly na jejich zranitelnost,“ řekl Deutsche Welle bývalý plukovník americké námořní pěchoty Mark Cancian, který nyní pracuje v think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia.
Ašók Švajn, který vede katedru pro výzkum míru a konfliktů na Uppsalské univerzitě ve Švédsku, souhlasí s tím, že jakékoli vojenské zapojení musí být „omezené“ a musí splňovat specifické cíle, jako je ochrana amerických vojáků nebo spojenců.
„To obvykle ukazuje na regionální odstrašující přístup – protivzdušnou a protiraketovou obranu, námořní ochranu a jasné červené linie – v kombinaci s velmi selektivními, jasně přiřaditelnými akcemi, když je to nutné,“ řekl.
Pokud se Trump rozhodne zasáhnout, pravděpodobně by schválil buď jednorázový úder, nebo krátkou sérii úderů a zdržel by se nasazení vojenské techniky na zemi, píše v analýze magazín Foreign Affairs s tím, že USA by mohly použít kybernetické útoky, rakety odpalované z lodí či z letadel.
Nasazení technologií, jako je bombardér B-2 a rakety použité k loňskému úderu na jaderná zařízení v Íránu v rámci operace Půlnoční kladivo, by podle odborníků v současné době nedávalo smysl. „Bylo by to možné, ale není to nutné,“ řekl Cancian. „Střely dlouhého doletu jako Tomahawk by byly účinné. B-2 byla použita v operaci Půlnoční kladivo, protože jediná mohla nést specializovanou bombu pro opevněné cíle umístěné hluboko pod zemí,“ upozornil Cancian.
Otázka nástupnictví
Americká stanice Fox News zjistila od amerických činitelů, že intervenci USA brzdí vnitřní debaty o vedení Íránu po pádu režimu a absence jasného nástupce Chameneího. Úředníci se tak potýkali nejen s tím, jak vůbec zasáhnout Írán, ale i s tím, kdo by následně zemi s devadesáti miliony zemi kontroloval.
Trump naznačil, že syn svrženého šáha Rezáa Pahlavího, po jehož návratu z exilu volá řada demonstrantů, nemusí být tím správným řešením. „Vypadá velmi mile, ale nevím, jak by fungoval ve své vlastní zemi,“ řekl americký prezident agentuře Reuters.
Íránská státní televize tento týden uvedla, že při nedávných demonstracích bylo zabito více než tři tisíce lidí, jiné organizace ale hovoří až o několikanásobném počtu. Nečinnost USA vyvolala negativní reakce mezi lidmi v Íránu, kteří po masakrech stále čelí řízenému internetovému blackoutu.
Jeden íránský občan, který byl svědkem násilí během demonstrací, uvedl, že protestující „stále čekají na zásah amerických speciálních jednotek v Íránu“. „Mohou nám přijít na pomoc. Můžeme dokončit práci na místě,“ apeloval na Washington Íránec, kterého cituje Fox News. „‚Jděte vpřed, pomoc přichází,‘ řekl Trump. Lidé šli vpřed. Byli zabiti. Žádná pomoc nepřišla,“ postěžoval si jiný uživatel na síti X.
„Velkou otázkou pak je, jaký je cíl – nejen vojenský, ale i politický cíl v Íránu,“ řekl Fox News viceprezident Centra pro strategická a mezinárodní studia Seth Jones. Bez jasné koncové strategie může vojenský tlak vést k nestabilitě, aniž by vedl k životaschopnému výsledku, varoval odborník.
Možné negativní dopady intervence
Podle dalších expertů by se americká intervence mohla obrátit proti samotným demonstrantům. „Všechno, co spojuje USA s protestujícími, protestujícím škodí,“ řekla Fox News Rosemary Kelanicová z organizace Defense Priorities s tím, že otevřené americké zapojení by Teheránu usnadnilo vykreslovat demonstrace jako podporované zahraničím a ospravedlnit ještě tvrdší zásah.
Na Trumpa apelovaly některé blízkovýchodní země, které se obávají v případě vojenského zásahu v Íránu chaosu a nestability v regionu. Saúdská Arábie, Katar, Turecko a Omán žádaly Bílý dům, aby útok neprováděl, protože by mohl vést k rozsáhlému konfliktu.
„Další snížení počtu íránských balistických raket by podkopalo schopnost Íránu provést odvetu nebo zahájit nepřátelské akce proti vnějším protivníkům, čímž by ho učinilo zranitelným, ale mělo by to jen malý přímý dopad na represivní schopnosti režimu,“ poznamenal list Foreign Affairs.
K opatrnosti nabádá i expert na mezinárodní vztahy Muhammad Eslámí z Evropského univerzitního institutu. „Jakákoli americká vojenská akce by pravděpodobně přinesla minimální strategické zisky a zároveň by dramaticky eskalovala regionální nestabilitu, šířila nejistotu po celém Blízkém východě a posílila íránské odhodlání, spíše než aby ho oslabila,“ řekl DW odborník.
Zajmout Chameneího by bylo obtížné
Zajetí Chameneího podobným způsobem, jako se to podařilo USA v případě autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, je podle expertů nepravděpodobné. Eslámí se domnívá, že „atentát je teoreticky možný“, v praxi ale těžko proveditelný kvůli vnitřní struktuře Íránu a absolutní loajalitě revolučních gard chránících nejvyššího vůdce.
„Americká armáda je více než schopna provádět speciální operace na íránské půdě podobné, ne-li identické s operací k zajetí Madura v Caracasu,“ píší v analýze Foreign Affairs.
Trump si je ale nejspíš vědom rizika selhání, jako se to stalo jeho předchůdci Jimmymu Carterovi, který v roce 1980 schválil operaci, při níž měly být osvobozeny desítky rukojmí z amerického velvyslanectví zadržovaných v Íránu po islámské revoluci. Pokus Američanů osvobodit je leteckým výsadkem skončil fiaskem. Zahynulo tehdy osm amerických vojáků.
„Odpovíme vším, co máme,“ zní z Íránu
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v nedávném komentáři pro list The Wall Street Journal pohrozil, že islámská republika v případě napadení odpoví všemi dostupnými prostředky.
„Na rozdíl od zdrženlivosti, kterou Írán projevil v červnu 2025, naše mocné ozbrojené síly bez výčitek palebně odpoví vším, co máme, budeme-li znovu napadeni,“ napsal Arakčí s odkazem na červnovou dvanáctidenní vzdušnou válku mezi Izraelem a Íránem, do níž se údery na íránská jaderná zařízení jednorázově zapojily také Spojené státy. „To není výhrůžka, nýbrž realita, kterou mám zapotřebí jasně sdělit, protože jako diplomatovi i jako veteránovi se mi válka protiví,“ uvedl šéf íránské diplomacie.
„Totální konfrontace bude jistě krvavá a potáhne se mnohem déle, než si Izrael a jeho spojenci představují ve svých fantazijních scénářích, které se snaží prodat Bílému domu. Určitě zasáhne celý region a bude mít dopad na obyčejné lidi po celém světě,“ varoval dále šéf íránské diplomacie.
Podle AP se jeho hrozba týká střel středního a krátkého doletu, jimiž by Írán mohl zaútočit na americké základny a další zájmy USA v oblasti Perského zálivu.
