Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
„Tohle je genocida pod rouškou digitální temnoty,“ popsal situaci v zemi íránsko-německý doktor Amír Parásta. Oběťmi jsou většinou mladí lidé. Je mezi nimi 23letá studentka Robina Amínianová, která se chtěla stát módní návrhářkou, nebo tři mladí fotbalisté, včetně jednoho, kterému bylo pouhých sedmnáct let.
Mezi mrtvými je podle The Times také 28letý student Jasín Mirzají. Když 8. ledna vyrazil ve městě Kermánšáh na svůj první protest v životě, prý už tušil, že může být i jeho posledním. „Jestli mě zabijí, řekněte všem, že jsem se stal mučedníkem na cestě za svobodou,“ vzpomíná na synovcova slova jeho strýc Mirzají. Mladík zemřel po střele do hlavy.
Demonstrace, zprvu ekonomicky motivované, vypukly koncem prosince v Teheránu a brzy se rozšířily do celé země a změnily se v protirežimní protesty. Někteří účastníci volali i po smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího či po návratu bývalého korunního prince a představitele íránské opozice Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen revolucí v roce 1979. Chameneí také poprvé od začátku protestů v sobotu veřejně přiznal, že při protestech byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“.
Úplné odpojení internetu v posledních dvanácti dnech zanechalo desítky tisíc Íránců v nevědomosti a nejistotě, zda jsou jejich blízcí naživu, či mrtví, zatímco režim brutálně potlačoval protesty ozbrojenou a nepřiměřenou silou. Podle nevládní organizace NetBlocks zůstává připojení k internetu v zemi i nadále zcela minimální.
Lékařská zpráva do světa pronikla díky bezplatnému internetovému připojení prostřednictvím satelitní služby Starlink, kterou Íráncům nabízí společnost SpaceX. Přesto její používání nese velké riziko. Satelitní vysílání je režimem zakázáno a íránské revoluční gardy pravidelně pátrají po anténách Starlinku.
Lékař hovoří o „nové úrovni brutality“
Oční chirurg Parásta, který ošetřoval zraněné pacienty už za protestů po smrti Mahsy Amíníové v letech 2022, podotýká, že potlačení aktuálních protivládních demonstrací nabývá nové úrovně brutality. „V roce 2022 používali gumové projektily a brokovnice, které lidem způsobovaly devastující poranění očí. Nyní nasazují vojenské zbraně. To, co vidíme, jsou střelná a šrapnelová zranění hlavy, krku a hrudníku,“ řekl podle The Times Parásta, který pomohl vytvořit síť lékařů po celém Íránu, díky které vznikla i nově zveřejněná zpráva.
Podle dostupných zpráv bezpečnostní složky tvořené íránskými revolučními gardami a milicemi basídž k potlačení protestů nasazují ostrou munici a těžké zbraně, včetně kalašnikovů a kulometů na pick-upech. Objevily se také zprávy o zapojení šíitských milic Hašíd Šábí z Iráku.
Íránské úřady požadují za vydání těl lidí zabitých při nepokojích přemrštěné částky. Pár z Isfahánu se podle deníku The Times několik dní marně snažil v nemocnicích najít svou dceru. Nakonec musel bezpečnostním složkám zaplatit sedm set milionů tomanů (zhruba 104 tisíc korun). Poté rodiče jeli pět hodin do jiného města, kde našli tělo své dcery pohozené v opuštěném hrobě.
Těla jsou tajně převážena a pohřbívána bez evidence i dohledání blízkých. O obětech pak neexistují žádné záznamy, případně je jejich vydání podmiňováno vysokým výkupným.
